ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.5645.2017.1
sp. zn. 20 Cdo 5645/2017-41
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněné České republiky – Obvodního soudu pro Prahu 4 , se sídlem v Praze 10, 28. pluku 1533/29b, identifikační číslo osoby 00024414, proti povinnému I. H. , t. č. ve Vazební věznici Praha-Pankrác, pro 36 955 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 73 EXE 2596/2013, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 8. 2017, č. j. 15 Co 363/2017-28, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím Městský soud v Praze potvrdil usnesení ze dne 19. 4. 2017, č. j. 73 EXE 2596/2013-14, kterým Obvodní soud pro Prahu 9 zamítl návrh povinného na zastavení exekuce.
Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání není přípustné, protože směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč [§238 odst. 1 písm. d) o. s. ř.] – odvolací soud rozhodoval ve věci návrhu na zastavení exekuce vedené pro částku 36 955 Kč [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 5. 2016, sp. zn. 20 Cdo 776/2016, 20 Cdo 777/2016, 20 Cdo 778/2016, 20 Cdo 779/2016, 20 Cdo 780/2016, 20 Cdo 781/2016, 20 Cdo 782/2016, 20 Cdo 783/2016, 20 Cdo 784/2016 (proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. I. ÚS 2406/16), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2015, sp. zn. 26 Cdo 4236/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 20 Cdo 1977/2013 (proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 27. 2. 2014, sp. zn. III. ÚS 346/14)].
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, aniž se zabýval nedostatkem povinného zastoupení dovolatele (§241 a §241b odst. 2 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. ledna 2018
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu