ECLI:CZ:NS:2018:20.ND.332.2018.1
sp. zn. 20 Nd 332/2018-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněného Města Rakovník, identifikační číslo osoby 00244309, se sídlem Husovo náměstí 27, 269 01 Rakovník, zastoupeného Mgr. Lukášem Zscherpem, advokátem, sídlem Lochotínská 1108/18, 301 00 Plzeň, proti povinnému H. C. T. , R., o pověření a nařízení exekuce pro 3 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Rakovníku, pod sp. zn. 24 EXE 2550/2018, o určení místní příslušnosti soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř., takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 24 EXE 2550/2018 projedná a rozhodne Okresní soud v Rakovníku.
Odůvodnění:
Okresní soud v Rakovníku vede pod sp. zn. 24 EXE 2550/2018 řízení, v němž soudní exekutor Mgr. Ing. Jiří Prošek, Exekutorský úřad Plzeň - město, požádal dne 31. 8. 2018 o pověření k provedení a nařízení exekuce k vymožení pohledávky oprávněného ve výši 3 000 Kč, a to na základě exekučního titulu ve formě platebního výměru Městského úřadu Rakovník ze dne 31. 5. 2017, č. j. MURA/30678/2017.
Usnesením ze dne 14. 9. 2018, č.j. 24 EXE 2550/2018-16, vyslovil Okresní soud v Rakovníku svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle §11 odst. 3 o. s. ř., neboť povinný není nyní registrován k pobytu na území České republiky (je státním příslušníkem Vietnamu a naposledy byl k pobytu na území České republiky registrován od 19. 5. 2014 do 31. 12. 2016 na adrese R.); existence majetku povinného – s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 – nebyla soudem zjišťována, neboť tato skutečnost vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle §45 odst. 2 věty první zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyslovil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Dále – jak citoval již okresní soud - v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud uzavřel, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, nýbrž ve smyslu ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti (srov. usnesení sp. zn. 32 Nd 80/2012 a sp. zn. 25 Nd 55/2006), což může odpovídat sídlu soudního exekutora (např. 25 Nd 55/2006, 4 Nd 113/2008, ale také usnesení ze dne 26. 5. 2004, sp. zn. 22 Nd 81/2004) nebo soudu, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (např. 4 Nd 347/2011, 4 Nd 392/2011 či 32 Nd 80/2012). Není ovšem vyloučeno, aby se místní příslušnost exekučního soudu odvíjela v konkrétním případě i od jiné skutečnosti vyhovující zásadě hospodárnosti řízení (např. od místa vzniku pohledávky).
V posuzovaném případě je povinným státní příslušník Vietnamu, jehož poslední platný pobyt na území České republiky byl od 19. 5. 2014 do 31. 12. 2016 na adrese R. (toť dovolacím soudem ověřené údaje z informačního systému základních registrů). Jestliže zároveň Okresní soud v Rakovníku již provedl prvotní úkony v dané věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 5. 2018, sp. zn. 20 Nd 132/2018 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2018, sp. zn. 20 Nd 201/2018) a oprávněným jest samotné město Rakovník, tj. subjekt, jež v tomto případě exekuční titul vydal, a na jehož území pohledávka vznikla (viz usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012), jeví se v souladu se zásadou hospodárnosti určit místně příslušným soudem právě Okresní soud v Rakovníku.
Nejvyšší soud České republiky tak po předložení věci podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. (ve spojení s §105 odst. 2 o. s. ř.) rozhodl tak, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Rakovníku.
Tím není předurčeno, že exekuci na území České republiky bude také možné reálně provést; připomíná se, že v této fázi řízení a pro jeho potřeby „majetek povinného“, ať už coby relevantní faktor pro založení místní příslušnosti soudu nebo jakožto postižitelný předmět exekuce, se nezjišťuje (viz usnesení velkého senátu výše).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 10. 2018
JUDr. Vladimír Kůrka
předseda senátu