ECLI:CZ:NS:2018:21.CDO.3050.2018.1
sp. zn. 21 Cdo 3050/2018-299
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Pavla Malého a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce COOP družstvo Velké Meziříčí se sídlem ve Velkém Meziříčí, Družstevní č. 1173/2, IČO 00032344, zastoupeného JUDr. Jaroslavem Pavlasem, Ph.D., advokátem se sídlem ve Velkém Meziříčí, Náměstí č. 22/24, proti žalované J. K. , zastoupené JUDr. Štefánií Fajmonovou, advokátkou se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, V Lískách č. 1065/31, o 59 650 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 10 C 146/2014, o odvolání P. D., znalce, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. března 2018 č. j. 15 Co 199/2016-270, takto:
Řízení o odvolání P. D. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. března 2018 č. j. 15 Co 199/2016-270 se zastavuje .
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 20. 3. 2018 č. j. 15 Co 199/2016-270 bylo (v řízení o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 1. 3. 2016 č. j. 10 C 146/2014-123) rozhodnuto, že znalci z oboru ekonomika P. D. se za znalecký posudek číslo 016-02/2017 a jeho doplněk číslo 032-018/2017, stvrzený a ústně doplněný při jednání odvolacího soudu dne 13. 3. 2018, přiznává odměna ve výši 11 550 Kč, náhrada hotových výdajů ve výši 756,62 Kč a DPH ve výši 2 584,38 Kč, tedy znalečné v celkové výši 14 891 Kč.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal znalec P. D., odvolání adresované Vrchnímu soudu v Olomouci.
Podle ustanovení §201 o. s. ř. účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje. Krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů; o odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně rozhoduje vrchní soud (§10 o. s. ř.).
Nejvyšší soud České republiky rozhoduje v občanském soudním řízení o mimořádném opravném prostředku - dovolání - proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (srov. §10a, §236 odst. 1 o. s. ř.).
Usnesení Krajského soudu v Brně o znalečném není rozhodnutím krajského soudu vydaným v řízení v prvním stupni ve smyslu ustanovení §201 o. s. ř., nýbrž je akcesorickým rozhodnutím krajského soudu jako soudu odvolacího vydaným v rámci odvolacího řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 1998 sp. zn. 2 Cdon 1037/97, uveřejněné pod č. 102 v časopise Soudní judikatura, roč. 1998). Proti rozhodnutí krajského soudu, který je soudem odvolacím, však již není odvolání opravným prostředkem, jejž by bylo možné podat jak proti rozhodnutí o vlastním předmětu odvolacího řízení, tak proti akcesorickým rozhodnutím vydaným v rámci odvolacího řízení (srov. §201 a §10 odst. 2 o. s. ř.). Tomu koresponduje i skutečnost, že Nejvyšší soud - ve shodě s tím, jak soustavu soudů vymezuje Ústava (srov. článek 91) - může být jen soudem prvního stupně nebo soudem dovolacím (srov. §9 odst. 3 a §10a o. s. ř.) a že funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího občanský soudní řád neupravuje.
Nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. §104 odst. 1 větu první o. s. ř.). Je-li podáno odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, je Nejvyšší soud České republiky jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, který je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů, příslušný i k rozhodnutí o zastavení řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001 sp. zn. 20 Cdo 1535/99, uveřejněné pod č. 85 v časopise Soudní judikatura, roč. 2001, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002 sp. zn. 29 Odo 433/2002, uveřejněné pod č. 139 v časopise Soudní judikatura, roč. 2002, anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2012 sp. zn. 21 Cdo 658/2011).
Protože zde tedy není soudu, který by byl - jak výše uvedeno - funkčně příslušný k rozhodnutí o odvolání P. D., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 3. 2018 č. j. 15 Co 199/2016-270, Nejvyšší soud České republiky řízení o tomto podání P. D. zastavil (§243b, §104 odst. 1 věta první o. s. ř.).
Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 3. 2018 č. j. 15 Co 199/2016-270 by navíc nemohlo být ani přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., protože nesměřuje proti rozhodnutí, kterým se odvolací řízení končí.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím Nejvyššího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto řízení o odvolání znalce P. D., v konečném rozhodnutí o věci (srov. obdobně §243g odst. 1 věta druhá, §243b, §151 odst. 1 o. s. ř.) [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002 sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2003].
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. 10. 2018
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu