ECLI:CZ:NS:2018:21.CUL.4.2018.1
sp. zn. 21 Cul 4/2018-8
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Pavla Malého o návrhu H. P. , podaném proti Nejvyššímu soudu České republiky v Brně, na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené pod sp. zn. 30 Cdo 4260/2016, takto:
I. Návrh navrhovatelky H. P. na určení lhůty Nejvyššímu soudu České republiky v Brně k rozhodnutí o dovolání navrhovatelky se zamítá .
II. Navrhovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 22. 12. 2015 č. j. 69 Co 394/2015-49, podala dovolání žalobkyně H. P. Věc byla soudem prvního stupně předložena Nejvyššímu soudu dne 13. 9. 2016.
Návrhem podaným dne 20. 5. 2018 se navrhovatelka domáhá, aby Nejvyšší soud ČR určil „lhůtu k provedení procesního úkonu - rozhodnutí“, a to „s ohledem na délku soudního projednávání celé věci, ale i délku, po kterou je věc u NS“.
Pověřený člen senátu 30 Cdo se vyjádřil tak, že s ohledem na věci napadlé v dřívější době lze rozhodnutí očekávat předběžně v září roku 2018. Poukazuje na dlouhodobou vysokou zatíženost senátu 30 Cdo, ale i na to, že k nadměrné zatíženosti přispívá i sama navrhovatelka, neboť přímo k její osobě jako účastníka řízení je v systému ISNS uvedeno přibližně 200 záznamů. V rozhodnutích Nejvyššího soudu bylo ve vztahu k navrhovatelce opakovaně konstatováno, že dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných řádných a mimořádných opravných prostředků, přičemž takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské. K uvedeným závěrům v minulosti dospěl i Ústavní soud (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009 sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011 sp. zn. III. ÚS 2791/08).
Nejvyšší soud České republiky (jeho senát příslušný podle rozvrhu práce - §174a odst. 4 část druhé věty za středníkem zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „zákon o soudech a soudcích“, jemuž byla věc předložena dne 8. 3. 2011) dospěl k závěru, že návrh navrhovatelky H. P. není důvodný.
Podle ustanovení §1 o. s. ř. občanský soudní řád upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k dodržování smluv a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. Podle ustanovení §6 o. s. ř. v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.
Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (§174a odst. 1 věta první zákona o soudech a soudcích). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§174a odst. 2 zákona o soudech a soudcích). Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy; touto lhůtou je soud, příslušný k provedení procesního úkonu, vázán. Je-li návrh uznán jako oprávněný, hradí náklady řízení o něm stát (§174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích).
V posuzovaném případě k průtahům v řízení nedošlo, neboť s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatelky, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudů je ve věci postupováno s přiměřenou pečlivostí a nedošlo dosud k tomu, že by se přístup soudu k této věci odlišoval od obvyklého vysokého standardu v přístupu ke konkrétnímu projednávanému případu. Na tom nemůže nic změnit ani sdělení pověřeného člena senátu, že předpokládá rozhodnutí věci v září roku 2018. Pro posouzení důvodnosti návrhu podle §174a zákona o soudech a soudcích je totiž rozhodující stav v době rozhodování o tomto návrhu a nikoli posuzování, zda v budoucnu budou předpoklady pro vyhovění takovému návrhu splněny.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §174a odst. 5 věty druhé zákona o soudech a soudcích a §151 odst. 1 o. s. ř., neboť navrhovatelka nemá ve smyslu ustanovení §174a odst. 8 věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby jí stát nahradil náklady, které jí v tomto řízení vznikly.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. 6. 2018
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu