ECLI:CZ:NS:2018:25.CDO.1807.2018.1
sp. zn. 25 Cdo 1807/2018-360
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce: T. H. , zastoupený Mgr. René Gemmelem, advokátem se sídlem Poštovní 39/2, Ostrava-Moravská Ostrava, proti žalovaným: 1) Nordex CZ, a. s. , IČO 25388916, se sídlem Stará 377/2,
Havířov-Prostřední Suchá, zastoupená JUDr. Markem Jakubíkem, advokátem se sídlem Havlíčkova 190/12, Český Těšín, 2) O. Š. , zastoupený JUDr. Zdeňkem Klimešem, advokátem se sídlem Horní 1433/2a, Havířov-Město, o 1.575.400 Kč, vedené u Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově pod sp. zn. 108 C 1/2012, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 1. 2018, č. j. 57 Co 550/2016-337, takto:
Dovolání se zamítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 8. 1. 2018, č. j. 57 Co 550/2016-337, zamítl návrh žalobce na vstup společnosti NATENA servis s. r. o. do řízení na jeho místo. Uzavřel, že v řízení vyšlo najevo, že cílem návrhu žalobce na vydání rozhodnutí podle §107a o. s. ř. bylo zneužití procesní úpravy za tím účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení z rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 27. 3. 2015, č. j. 108 C 1/2012-216, stala vůči němu nedobytnou.
Proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě podal žalobce dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení zákonných podmínek procesního nástupnictví na straně žalobce a postupu podle §107a o. s. ř. Poukazuje na konstantní judikaturu, podle které prostá obava, že případná pohledávka na náhradě nákladů řízení se v budoucnu stane nedobytnou, nepostačuje k tomu, aby byl návrh podle §107a o. s. ř. zamítnut prostřednictvím §2 o. s. ř. Dle něj založil krajský soud své rozhodnutí na skutečnostech, jež mohou založit maximálně prostou obavu o nedobytnosti případné pohledávky z titulu náhrady nákladů řízení, nikoliv však jistotu. Žádná ze zjištěných skutečností sama o sobě ani ve vzájemném kontextu nemůže dle dovolatele založit požadovanou jistotu zneužití práva. Navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení, případně jej změnil tak, že navržené procesní nástupnictví připustí.
Žalovaný 1) ve vyjádření k dovolání uvedl, že je plně ztotožněn se závěry odvolacího soudu. S odkazem na konstantní judikaturu dovolacího soudu navrhl, aby dovolání žalobce bylo zamítnuto.
Podle §238a o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1) a o záměně účastníka (§92 odst. 2).
Dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 1 o. s. ř.).
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle §241 odst. 1 o. s. ř., shledal, že dovolání žalobce je přípustné podle §238a o. s. ř., není však důvodné.
Podle §107a odst. 1 o. s. ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v §107. Podle odst. 2 téhož ustanovení soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.
Soud v občanském soudním řízení může ve výjimečných případech založit důvod k zamítnutí žalobcova návrhu podle §107a o. s. ř. (při jinak formálně doložených předpokladech pro to, aby takovému návrhu bylo vyhověno) prostřednictvím ustanovení §2 o. s. ř. Takový postup je namístě například tehdy, bylo-li by možno dovodit podle toho, co v řízení vyšlo najevo, že cílem návrhu žalobce na vydání rozhodnutí podle §107a o. s. ř. je zneužití procesní úpravy za tím účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči němu nedobytnou (srov. zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, publikované pod č. 46/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, příp. usnesení téhož soudu ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 32 Cdo 2650/2012, nebo ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 25 Cdo 2308/2013).
V ústavní rovině přijal obdobný závěr také Ústavní soud, jenž zdůraznil ve svém nálezu ze dne 9. 2. 2012, sp. zn. III. ÚS 468/11, že obecné soudy nemohou přistupovat k rozhodnutí o procesním nástupnictví podle §107a o. s. ř. formalisticky, ale musí též posoudit, zda nejde pouze o účelové zneužití procesní úpravy zejména s ohledem na ustanovení §2 o. s. ř. (zda nedošlo k účelovému postoupení pohledávky za účelem zneužití procesní úpravy).
Prostá obava, že případná pohledávka na náhradě nákladů řízení se v budoucnu stane nedobytnou, k takovému kroku ovšem nepostačuje, neboť nejistota soudu o poctivosti pohnutek, jež účastníka vedly k postoupení soudně vymáhané pohledávky, k tak zásadnímu odepření procesní ochrany vést nemůže. Proto je vždy zapotřebí, aby si soud pro posouzení poctivosti pohnutek žalobce shromáždil dostatečný podklad a na jeho základě poté učinil jednoznačný závěr, zda cílem návrhu na vydání rozhodnutí podle §107a o. s. ř. je či není zneužití procesní úpravy motivované tím, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči neúspěšnému žalobci nedobytnou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 2. 2016, sp. zn. 32 Cdo 3399/2015, publikované pod C 15569 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck).
V posuzovaném případě odvolací soud vyšel ze zjištění, že dovolatel byl v řízení před soudem prvního stupně neúspěšný a rozsudkem ze dne 27. 3. 2015 mu byla uložena povinnost nahradit žalovaným náklady řízení v celkové výši 474.937 Kč. Pohledávka, kterou dovolatel v tomto řízení uplatnil, byla na společnost NATENA servis s. r. o. postoupena 10. 7. 2017, přičemž návrh na vstup této společnosti do řízení na místo dosavadního žalobce byl odvolacímu soudu doručen dne 17. 7. 2017. Všechny úkony směřující k převodu práva tedy dovolatel učinil těsně před jednáním odvolacího soudu, nařízeným na 19. 7. 2017. Předchozí jednání odvolacího soudu nařízené na 7. 6. 2017, kdy měl být dovolatel ještě vlastníkem uplatněné pohledávky, bylo odvoláno a nově nařízeno z důvodu nemoci zástupce dovolatele. V dané věci se jedná o skutkově i právně složitý a dlouhotrvající (od zahájení řízení uplynulo více než pět let) spor o náhradu škody na vozidle, které bylo odcizeno z areálu žalovaného 1) a následně výrazně poškozeno jeho zapálením. K postoupení pohledávky, která je předmětem řízení, dovolatel přistoupil až v době, kdy mu byly známy výsledky rozsáhlého dokazování provedeného před soudem prvního stupně. Dovolatel se oproti době zahájení řízení, kdy se zdržoval ve Spojených státech amerických, nachází v České republice, kde je zaměstnán a má stálý zdroj příjmů, přičemž mu opakovaně nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků. Naproti tomu jeho pohledávka za žalovanými, která je předmětem řízení, byla postoupena společnosti NATENA servis s. r. o., která byla založena teprve dne 30. 3. 2017 a jejíž základní kapitál činí pouze 5.000 Kč. Ve sbírce listin nejsou založeny žádné účetní a finanční výkazy, společnost na výzvy odvolacího soudu k doložení svých majetkových poměrů reagovala tak, že není ochotna sdělit požadované skutečnosti. Samotná výše základního kapitálu nezaručuje, že případná pohledávka na náhradu nákladů řízení bude touto společností uspokojena. Jediným společníkem a zároveň jednatelem společnosti je M. C., který se nachází v exekuci a jehož podíl ve společnosti je postižen exekučním příkazem k uspokojení pohledávky ve výši 1.527.969 Kč s příslušenstvím.
Odvolací soud na tomto skutkovém základě dospěl k závěru, že v daném případě došlo k účelovému postoupení pohledávky a cílem návrhu na vydání rozhodnutí podle §107a o. s. ř. bylo, aby se možná pohledávka na úhradu nákladů řízení stala vůči případně neúspěšné žalobkyni nedobytnou. U takovéto pohledávky je její postoupení dle odvolacího soudu v obchodní praxi neobvyklé. Osoba společníka a jednatele společnosti je sice osobou odlišnou od obchodní korporace, avšak vedení korporace osobou, která se sama nachází v exekuci, nijak nenasvědčuje tomu, že výkon funkce statutárního orgánu bude řádně zastáván. Dovolatel sice ve svém vyjádření uvedl, že postoupením pohledávky na společnost NATENA servis s. r. o. realizoval své vlastnické právo s tím, že pro něj byla nabídka této společnosti zajímavá, avšak ve smlouvách o postoupení pohledávky zcela absentuje údaj o protihodnotě poskytnuté postupníkem za postoupení pohledávky.
Odvolací soud pro své rozhodnutí vzal v úvahu všechny rozhodné skutečnosti, které v řízení vyšly najevo, žádnou nepominul a jeho úvaha neobsahuje žádný logický rozpor. Dospěl-li tak k jednoznačnému závěru o účelovosti postoupení pohledávky a zmíněné motivaci návrhu na vydání rozhodnutí podle §107a o. s. ř., nelze mu v tomto směru vytknout žádné pochybení a jeho právní závěry jsou v souladu s výše citovanou judikaturou Nejvyššího soudu.
Kromě uplatněné námitky rozporu napadeného rozhodnutí s ustálenou judikaturou dovolatel dále namítá, že v řízení nebylo prokázáno (postaveno najisto), že cílem jeho návrhu je zneužití procesní úpravy za tím účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči ní nedobytnou. Tyto námitky však postrádají charakter právní otázky, kterou by mohl a měl dovolací soud řešit (§241a odst. 1 o. s. ř.), nesměřují totiž proti otázce hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí, tedy proti právnímu posouzení věci odvolacím soudem, ale jen proti zjištěnému skutkovému stavu, který není předmětem dovolacího přezkumu.
Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu je z hlediska uplatněného dovolacího důvodu správné. Protože nebyla zjištěna vada, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud dovolání žalobce podle §243d písm. a) o. s. ř. zamítl.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím se řízení ve věci nekončí, bude o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. 6. 2018
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu