Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22.08.2018, sp. zn. 27 Cdo 2419/2017 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.2419.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.2419.2017.1
sp. zn. 27 Cdo 2419/2017-578 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce Stavebního bytového družstva Pernštejn , se sídlem v Pardubicích, třída Míru 2672, PSČ 530 02, identifikační číslo osoby 00486337, zastoupeného Mgr. Josefem Smutným, advokátem, se sídlem v Pardubicích, třída Míru 92, PSČ 530 02, proti žalovanému M. Š. , zastoupenému JUD r . Tomášem Bělinou, advokátem, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 370/4, PSČ 186 00, o zaplacení 83.827 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. 36 Cm 201/2009, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 12. 2016, č. j. 6 Cmo 69/2016-490, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 13. 1. 2016, č. j. 36 Cm 201/2009-434, připustil změnu žaloby učiněnou žalobcem při jednání soudu dne 24. 10. 2012 (výrok I.), uložil žalovanému zaplatit žalobci 83.827 Kč s příslušenstvím (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.). Šlo přitom již o druhé rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, když rozsudek ze dne 25. 10. 2012, č. j. 36 Cm 201/2009-324, jímž Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích připustil změnu žaloby učiněnou žalobcem při jednání soudu dne 24. 10. 2012 (výrok I.), řízení částečně zastavil co do zaplacení 11.313 Kč, 1.091 Kč a 18.000 Kč (výrok II.), zamítl žalobu co do zaplacení 650 Kč s příslušenstvím (výrok III.), uložil žalovanému zaplatit žalobci 83.827 Kč s příslušenstvím (výrok IV.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky V. a VI.), byl ve výrocích I., IV., V. a VI. zrušen usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 9. 2014, č. j. 7 Cmo 76/2013-353, a věc byla v tomto rozsahu vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Vrchní soud v Praze k odvolání žalovaného v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). Proti rozsudku odvolacího soudu (podle obsahu pouze v rozsahu prvního výroku v části, ve které byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé) podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle §238 odst. 1 písm. d) a §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovoláním napadeným výrokem rozsudku odvolacího soudu bylo rozhodnuto o samostatných nárocích žalobce majících odlišný skutkový základ a nepřevyšujících 50.000 Kč. Přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu s více samostatnými nároky s odlišným skutkovým základem je třeba zkoumat ve vztahu k jednotlivým nárokům samostatně bez ohledu na to, zda tyto nároky byly uplatněny v jednom řízení a zda o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 376/96, ze dne 11. 5. 2004, sp. zn. 29 Odo 209/2003, ze dne 18. 4. 2012, sp. zn. 29 Cdo 532/2011, ze dne 29. 5. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2671/2012, a ze dne 27. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1420/2013, uveřejněné pod číslem 85/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V daném případě dovolání směřuje proti výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnuto o souhrnném nároku na zaplacení částky 83.827 Kč s příslušenstvím, který se však skládá z více samostatných nároků s odlišným skutkovým základem, a to jednotlivých nároků na náhradu škody způsobené nehospodárným nakládáním s prostředky družstva po jejich odčerpání z pokladny družstva. Tímto porušením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře měla žalobci vzniknout škoda sestávající - z neoprávněných výdajů za ověřování dokumentů u notáře ve výši 785 Kč, 443 Kč, 671 Kč a 559 Kč ve dnech 4. 5. 2009, 17. 6. 2009, 19. 6. 2009 a 23. 6. 2009, - z neoprávněného čerpání paušální náhrady za telefon ve výši 12.000 Kč, - z nadbytečných nákladů ve výši 1.300 Kč, 90 Kč a 1.352 Kč vynaložených žalovaným na vrub žalobce na distribuci a tisk pozvánek na členské schůze konané ve dnech 26. 5. 2009 a 23. 6. 2009, - z neoprávněného vyplacení zálohy na doplatky mzdy žalovanému dle absolutně neplatné pracovní smlouvy na pozici předsedy družstva ve výši 18.000 Kč, jež podle soudu prvního stupně a odvolacího soudu „nebyly schváleny“ (podle žalovaného bylo měsíčně k doplacení 2.655 Kč čistého počínaje dnem 1. 8. 2008, tedy ještě za dobu, kdy žalovaný vykonával funkci předsedy představenstva žalobce), - z neoprávněného vyplacení mezd žalovanému za výkon funkce předsedy představenstva žalobce za měsíce duben a květen 2009 ve výši 8.586 Kč a 18.275 Kč (přestože funkce zanikla dne 14. 4. 2009), - z neoprávněného vyplacení zálohy na mzdu za výkon funkce předsedy představenstva žalobce za červen 2009 ve výši 18.525 Kč a - z neoprávněného čerpání náhrad za neúčelné pracovní cesty žalovaného ve výši 434 Kč, 999 Kč a 1.808 Kč. Žádný z uplatněných samostatných nároků tak nedosahuje částky 50.000 Kč. Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení poskytnuté účastníkům odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí o tom, že dovolání je přípustné (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, a ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1624/2013, a nález Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 in fine o. s. ř.). Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. 12. 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 22. 8. 2018 JUDr. Marek Doležal předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/22/2018
Spisová značka:27 Cdo 2419/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.2419.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§238 odst. 1 písm. d) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:10/19/2018
Podána ústavní stížnost sp. zn. I.ÚS 3494/18
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-12