Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 06.09.2018, sp. zn. 27 Cdo 2788/2018 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.2788.2018.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.2788.2018.1
sp. zn. 27 Cdo 2788/2018-71 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci úpadce J. K. , o konkursu vedeném na majetek úpadce, o žalobě pro zmatečnost podané úpadcem proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 2. 2012, č. j. 2 Ko 6/2012-7867, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 76 ICm 1378/2012, o dovolání úpadce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 6. 2017, č. j. 4 Co 73/2016-61, takto: Dovolání se odmítá . Odůvodnění: Vrchní soud v Praze k odvolání úpadce v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 5. 3. 2015, č. j. MSPH 76 ICm 1378/2012-27, kterým Městský soud v Praze zamítl žádost úpadce o přiznání osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů k ochraně jeho zájmů. Proti usnesení odvolacího soudu podal (nezastoupený) úpadce dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2007 (dále též jeno. s. ř.“), jelikož není přípustné podle žádného z ustanovení občanského soudního řádu, jež přicházejí v úvahu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2002, sp. zn. 29 Odo 170/2002, ze dne 24. 2. 2005, sp. zn. 29 Odo 21/2005, nebo ze dne 8. 2. 2006, sp. zn. 29 Odo 139/2006). Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení poskytnuté úpadci odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí o tom, že dovolání je přípustné (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, a ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1624/2013, a nález Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Vzhledem k objektivní nepřípustnosti dovolání nebylo nutné se zabývat otázkami povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (srov. §241b odst. 2 části věty za středníkem o. s. ř. a též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2018, sp. zn. 29 Cdo 1493/2018). Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. 12. 2007) plyne z §432 odst. 1, §433 bodu 1. a §434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 2008, sp. zn. 29 Cdo 3409/2008, uveřejněné pod číslem 16/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek]. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 6. 9. 2018 JUDr. Marek Doležal předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/06/2018
Spisová značka:27 Cdo 2788/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.2788.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§243b odst. 5 o. s. ř. ve znění do 31.12.2007
§218 písm. c) o. s. ř. ve znění do 31.12.2007
§241b odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2007
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2018-11-09