ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.83.2018.1
sp. zn. 27 Cdo 83/2018-1207
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce AZYS Trading, a. s. , se sídlem v Praze 10, Na výsluní 201/13, PSČ 100 00, identifikační číslo osoby 27369480, zastoupeného Mgr. Vladimírem Štěpánkem, advokátem, se sídlem v Pardubicích, třída Míru 70, PSČ 530 02, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, za níž jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, PSČ 128 00, za účasti Prefa Pardubice a. s. , se sídlem v Pardubicích, U Prefy 579, PSČ 533 51, identifikační číslo osoby 46504818, jako vedlejšího účastníka na straně žalobce, o zaplacení 1.065.729.000 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 20. ledna 2015, č. j. 12 C 174/2013-213, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. října 2015, č. j. 15 Co 254/2015-407, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 12 C 174/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. července 2017, č. j. 15 Co 346/2017-873, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 16. května 2017, č. j. 12 C 174/2013-752, odmítl žalobu pro zmatečnost ze dne 6. prosince 2016 podanou žalobcem proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 20. ledna 2015, č. j. 12 C 174/2013-213, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. října 2015, č. j. 15 Co 254/2015-407, z důvodu upraveného v §229 odst. 1 písm. g) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) [výrok I.], a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. července 2017, č. j. 15 Co 346/2017-873, k odvolání žalobce rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež se – přesto, že je sepsal advokát – pohybuje na samé hranici srozumitelnosti. Nejvyšší soud dovolání odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř., neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
Závěr odvolacího soudu, podle něhož žaloba pro zmatečnost postrádá náležitosti nezbytné pro to, aby bylo možné v řízení pokračovat, přičemž dovolatel tyto vady přes výzvu soudu prvního stupně (a přes poučení o následcích neodstranění vad žaloby) neodstranil, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (k náležitostem žaloby pro zmatečnost srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2010, sp. zn. 21 Cdo 1268/2009, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. března 2010, sp. zn. 21 Cdo 4980/2008, a ze dne 9. března 2011, sp. zn. 21 Cdo 2253/2009).
Dovolatel (na str. 60 a násl. dovolání) uvádí, že má právo „dovolat se toho, aby o tomto dovolání nejednali soudci Nejvyššího soudu ČR“ dále vyjmenovaní (jde o 30 soudců občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu). S ohledem na způsob, jakým je tato „výhrada“ formulována, jakož i s ohledem na to, že jediným (byť obtížně) srozumitelným důvodem, pro který dovolatel namítá podjatost vyjmenovaných soudců, je jejich postup v jiných řízeních (srov. §14 odst. 4 o. s. ř.), Nejvyšší soud považuje vznesenou námitku podjatosti za zjevné zneužití tohoto procesního institutu; proto k této námitce nepřihlížel (§2 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 in fine o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 26. dubna 2018
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu