ECLI:CZ:NS:2018:28.CDO.1352.2018.2
sp. zn. 28 Cdo 1352/2018-300
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobce V. B. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Martinem Purkytem, advokátem se sídlem v Praze 5, náměstí 14. října 496/13, proti žalované České republice – Státnímu pozemkovému úřadu , se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, identifikační číslo osoby: 01312774, zastoupené JUDr. Adamem Rakovským, advokátem se sídlem v Praze 2, Václavská 316/12, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 10 C 35/2017, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. října 2017, č. j. 24 Co 324/2017-248, o návrhu žalované na odklad právní moci a vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. října 2017, č. j. 24 Co 324/2017-248, takto:
I. Návrh žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. října 2017, č. j. 24 Co 324/2017-248, se zamítá .
II. Právní moc rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. října 2017, č. j. 24 Co 324/2017-248, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění:
Okresní soud Praha-východ rozsudkem ze dne 19. 7. 2017, č. j. 10 C 35/2017-208, udělil za žalovanou souhlas s uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu pozemku parc. XY v kat. území XY k uspokojení restitučního nároku žalobce na převod náhradního pozemku podle zákona č. 229/1991 Sb. , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o půdě“), plynoucího z rozhodnutí pozemkového úřadu (výrok I.) a rozhodl o povinnosti žalované nahradit náklady řízení (výrok II.).
Krajský soud v Praze k odvolání žalované rozsudkem ze dne 26. 10. 2017, č. j. 24 Co 324/2017-248, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a uložil žalované povinnost k náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).
Proti rozsudku odvolacího soudu doručenému dovolatelce dne 19. 12. 2017 bylo podáno dovolání, jež bylo doručeno do datové schránky soudu prvního stupně dne 19. 2. 2018. Dovolatelka vymezuje přípustnost dovolání odkazem na ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“), a předkládá čtyři právní otázky, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, případně se jedná o otázky, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny nebo mají být Nejvyšším soudem vyřešeny jinak. Uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci.
V rámci podaného doplnění dovolání dovolatelka navrhla odklad vykonatelnosti a právní moci rozsudku odvolacího soudu. Má za to, že neprodleným výkonem rozhodnutí (exekucí) jí hrozí závažná újma. Tu shledává v pozbytí možnosti nemovitou věc užívat pro případ, že by její dovolání bylo úspěšné. Vykonáním rozsudku odvolacího soudu by dovolací řízení pozbylo smyslu a pro žalovanou by znamenalo faktickou ztrátu sporu, která by nebyla odčinitelná ani tehdy, byl-li by rozsudek odvolacího soudu, popřípadě i rozsudek soudu prvního stupně, dovolacím soudem zrušen. Odklad vykonatelnosti zamezí žalobci dokončit převod předmětného pozemku na třetí osobu, o což žalobce usiluje. Dovolatelka má rovněž za to, že je závažně ohrožena ve svých právech, proto navrhuje taktéž odklad právní moci napadeného rozhodnutí.
Žalobce se k návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu nevyjádřil.
Podle ustanovení §243 o. s. ř. ve znění účinném od 30. 9. 2017, jež je pro dovolací přezkum rozhodné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 16. 1. 2018 (srovnej čl. II, bod 2. a contr. zákona č. 296/2017 Sb.), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních vztahů jiné osoby než účastníka řízení.
S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně),
2) podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4) podle obsahu spisu nelze vyloučit, že dovolání může být přípustné vzhledem k hlediskům uvedeným v §237 o. s. ř. a že byl uplatněn dovolací důvod upravený v §241a odst. 1 o. s. ř.,
5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).
Závažnost újmy, která dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). K tomu, aby dovolací soud mohl závažnost újmy posoudit, musí dovolatel uplatnit potřebná tvrzení a označit či předložit k jejich prokázání důkazy, ledaže je závažnost hrozící újmy zřejmá přímo z obsahu spisu. Je-li vykonáváno rozhodnutí, jímž se ukládá povinnosti k nepeněžitému plnění (bezúplatný převod pozemku), je pro posouzení závažnosti hrozící újmy zásadně rozhodující, do jaké míry lze reparovat jinak právně bezvadné důsledky neprodleného výkonu rozhodnutí či exekuce v poměrech povinného (dovolatele), byl-li by v dovolacím řízení úspěšný.
Na podkladě shora ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu v této věci Nejvyšší soud uzavírá (v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dostupný na internetových stránkách Ústavního soudu http://nalus.usoud.cz ), že dovolání žalované nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a je přípustné subjektivně [podala je žalovaná jako účastník, v jehož poměrech nastala rozhodnutím odvolacího soudu újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (shodně srovnej např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3526/2017, jež je přístupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz , a judikaturu dovolacího soudu v tomto rozhodnutí uvedenou)] i objektivně (pro dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v §238 o. s. ř.), důvod přípustnosti dovolání, jakož i důvod dovolání, jsou vymezeny do té podoby, že obsahově vyhovují požadavkům vyplývajícím z ustanovení §237 a §241a odst. 1 o. s. ř. Dovolací soud ovšem neshledal naplnění dalšího nezbytného důvodu k vyhovění návrhu na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu. Podle dovoláním napadeného rozhodnutí totiž nelze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, neboť pravomocné rozsudky ukládající prohlášení vůle toto prohlášení nahrazují (§161 odst. 3 o. s. ř.). Z povahy věci je pak vyloučeno nucené vymožení povinnosti k prohlášení vůle žalovaným, pokud je tato vůle prohlášena přímo soudním rozhodnutím (k nemožnosti nařídit výkon rozhodnutí nebo exekuci rozsudků nahrazujících prohlášení vůle srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2005, sp. zn. 20 Cdo 813/2004). Ve vztahu k výroku soudního rozhodnutí, jímž byla žalované pravomocným soudním rozhodnutím uložena povinnost k peněžitému plnění (o nákladech odvolacího řízení), jednak platí, že žalovaná ohledně nich v návrhu na odklad vykonatelnosti ničeho netvrdí, a dále je pojmově vyloučeno, aby bylo přistoupeno k výkonu rozhodnutí či provedení exekuce u těch povinností uložených pravomocným soudním rozhodnutím, u nichž je běh pariční lhůty odvislý od nabytí právní moci, jejíž účinky by mohly být případně odloženy (to neplatí pouze u výroků soudních rozhodnutí, které jsou předběžně vykonatelné, avšak o takový případ v projednávané věci nejde).
Dovolatelka dále k důvodnosti návrhu na odklad právní moci rozsudku odvolacího soudu dokládá kopii informace o řízení vedeném pod č. V-9274/2018 u Katastrálního úřadu pro XY, Katastrální pracoviště XY, z níž dovozuje, že žalobce se již v současné době pokouší prodat pozemek parc. XY v katastrálním území XY třetí osobě, ač mu jsou známy závěry z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2018, č. j. 28 Cdo 5721/2017-155, vydaného ve skutkově i právně obdobné věci. V okolnosti, že žalobce se snaží o prodej pozemku, ohledně něhož byl soudním rozhodnutím nahrazen projev vůle žalované s jeho převodem, shledává dovolatelka stav závažného ohrožení jejích práv.
Nejvyšší soud v dané věci dospěl k závěru, že dovolatelka je za shora popsané situace závažně ohrožena ve svých právech a odklad se nedotkne právních vztahů jiné osoby než druhého účastníka řízení (žalobce). Převedení vlastnického práva k pozemku parc. XY, jenž měl coby pozemek náhradní uspokojit restituční nárok žalobce, na třetí osobu, přičemž je ovšem dovoláním nastolena jako sporná otázka, v jakém rozsahu se tak stalo, by podstatně ztížilo možnost s tímto pozemkem do budoucna počítat pro účely uspokojení restitučního nároku žalobce, popřípadě i dalších oprávněných osob, pokud by byla dovolatelka v tomto řízení úspěšná.
Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání směřujícím proti rozhodnutí ve věci samé) na základě shora uvedeného návrh žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2017, č. j. 24 Co 324/2017-248, jako nedůvodný zamítl; návrhu na odklad právní moci citovaného rozsudku odvolacího soudu však vyhověl [§243 písm. a) a b) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. 7. 2018
JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu