Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.01.2018, sp. zn. 29 Cdo 2946/2016 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:29.CDO.2946.2016.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:29.CDO.2946.2016.1
sp. zn. 29 Cdo 2946/2016-114 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce P. K. , zastoupeného Mgr. Robertem Kvasničkou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Dlouhá 705/16, PSČ 110 00, proti žalované Základní škole Praha-Kolovraty , se sídlem v Praze 10, Mírová 57/47, PSČ 103 00, identifikační číslo osoby 70926921, zastoupené JUDr. Vladislavou Růžičkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 10, Na Předevsi 681/10, PSČ 103 00, o určení neplatnosti předčasných voleb do školské rady, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 28 C 298/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. února 2016, č. j. 72 Co 488/2015-88, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení 1.800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám její zástupkyně. Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 28. dubna 2015, č. j. 28 C 298/2012-47, zamítl žalobu o „prohlášení“ předčasných voleb do školské rady žalované, které se konaly 10. dubna 2012 (dále jen „volby do školské rady“), za neplatné (výrok I.) a zavázal žalobce zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení 5.600 Kč (výrok II.). Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil výrok I. rozsudku soudu prvního stupně, změnil výrok II. rozsudku soudu prvního stupně (a sice tak, že žalobce zavázal zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení 3.600 Kč) [první výrok] a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok). Žalobce podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř. Závěr odvolacího soudu, podle kterého dovolatel nemá naléhavý právní zájem na určení neplatnosti voleb do školské rady, je totiž v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu. Žalobu o určení bylo – podle právní úpravy účinné do 31. prosince 2013 – možné podat jedině za podmínek upravených zvláštním právním předpisem [srov. např. úpravu §131 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, nebo §225 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)], nebo v režimu §80 písm. c) o. s. ř. Zatímco u určovacích žalob výslovně upravených zvláštním právním předpisem se naléhavý právní zájem zásadně neprokazuje (nezkoumá se), neboť plyne přímo ze zákona (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. srpna 2002, sp. zn. 29 Odo 11/2002, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. října 2015, sp. zn. 29 Cdo 683/2011, uveřejněné pod čísly 55/2003 a 116/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), předpokladem úspěšnosti určovací žaloby v režimu §80 písm. c) o. s. ř. po procesní stránce je (mimo jiné) to, že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. února 1997, sp. zn. 3 Cdon 1097/96, ze dne 27. března 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, ze dne 26. června 1997, sp. zn. 3 Cdon 1319/96, ze dne 21. srpna 2003, sp. zn. 29 Odo 224/2001, ze dne 21. srpna 2003, sp. zn. 29 Odo 850/2001, ze dne 24. září 2003, sp. zn. 29 Cdo 2568/2000, nebo ze dne 27. ledna 2005, sp. zn. 29 Odo 539/2003). Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ani žádný jiný právní předpis právo domáhat se žalobou určení neplatnosti voleb do školské rady neupravuje; o zvláštní druh určovací žaloby tudíž nejde. Žaloba v projednávané věci je tedy zjevně určovací žalobou v (obecném) režimu §80 písm. c) o. s. ř. První dovolatelem předestíraná otázka, tj. zda je u žalob o určení neplatnosti voleb do školské rady třeba prokázat naléhavý právní zájem, tak přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. nezakládá, neboť (kladná) odpověď na ni bezprostředně vyplývá z dikce §80 písm. c) o. s. ř., jakož i z výše uvedené judikatury. Dovolání pak nečiní přípustným ani otázka, zda žalobcův naléhavý právní zájem na požadovaném určení musí trvat i v době vyhlášení rozhodnutí soudu prvního stupně. Již v rozsudku ze dne 31. července 2008, sp. zn. 29 Odo 1513/2005, Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož soud zkoumá naléhavý právní zájem žalobce na určení požadovaném ve smyslu §80 písm. c) o. s. ř. podle stavu ke dni vyhlášení rozsudku (§154 odst. 1 o. s. ř.). Vyšel-li tedy odvolací soud z toho, že dovolatelem požadované určení není způsobilé změnit jeho právní postavení, neboť 10. října 2013 proběhly řádné volby do školské rady a děti dovolatele již nejsou žáky žalované (tj. zabýval-li se tím, zda dovolatel má naléhavý právní zájem na požadovaném určení ke dni vyhlášení napadeného rozsudku), bylo jeho právní posouzení věci v souladu s judikaturou. A konečně není dovolání přípustné ani pro řešení otázky, zda je naléhavý právní zájem u žaloby na určení neplatnosti voleb do školské rady „dán vždy, pokud je žaloba podána před skončením mandátu členů zvolených v napadených volbách.“ Je tomu tak proto, že na posouzení této otázky napadený rozsudek odvolacího soudu nespočívá (odvolací soud posuzoval naléhavý právní zájem dovolatele ke dni vyhlášení napadeného rozsudku, a proto nehodnotil, zda měl dovolatel na požadovaném určení naléhavý právní před tím, než 10. října 2013 proběhly řádné volby do školské rady). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o §243c odst. 3 větu první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť bylo dovolání žalobce odmítnuto a žalované vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Ty sestávají z odměny zástupkyně žalované za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání z 20. června 2016) podle §6 odst. 1, §7 bodu 4, §9 odst. 1 a §11 odst. 1 písm. k) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve výši 1.500 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 10.000 Kč) a náhrady hotových výdajů podle §13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Dovolací soud tak přiznal žalované k tíži žalobce celkem 1.800 Kč. Rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm (do 31. prosince 2013), se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu. V Brně dne 25. ledna 2018 JUDr. Filip Cileček předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/25/2018
Spisová značka:29 Cdo 2946/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:29.CDO.2946.2016.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Školství
Volby
Žaloba určovací
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř.
§80 písm. c) o. s. ř. ve znění do 31.12.2013
Kategorie rozhodnutí:D
Zveřejněno na webu:03/27/2018
Podána ústavní stížnost sp. zn. I.ÚS 1330/18
Staženo pro jurilogie.cz:2022-11-26