ECLI:CZ:NS:2018:29.CDO.789.2018.1
sp. zn. 29 Cdo 789/2018-280
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Zavázalem v právní věci žalobkyně Raiffeisenbank a. s. , se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 78, identifikační číslo osoby 49240901, proti žalovanému P. H. , o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 6 Cm 27/2017, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. září 2017, č. j. 4 Cmo 123/2017-117, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalovaného potvrdil usnesení ze dne 1. června 2017, č. j. 6 Cm 27/2017-100, jímž Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci nepřiznal žalovanému osvobození od soudních poplatků a zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání.
Jelikož při podání dovolání nebyl dovolatel zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání (§241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále též jen „o. s. ř.“), soud prvního stupně jej usnesením ze dne 6. prosince 2017, č. j. 6 Cm 27/2017-170 (doručeným dovolateli dne 11. prosince 2017), vyzval, aby nedostatek povinného zastoupení odstranil ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení a současně jej poučil o následcích nečinnosti, jakož i o možnosti požádat o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Na usnesení soudu prvního stupně k odstranění nedostatku povinného zastoupení reagoval dovolatel podáním ze dne 14. prosince 2017 (č. l. 173-176 spisu), jímž požádal o prodloužení lhůty k odstranění nedostatku povinného zastoupení a (posuzováno podle jeho obsahu - §41 odst. 2 o. s. ř.) o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Usnesením ze dne 18. prosince 2017, č. j. 6 Cm 27/2017-202, soud prvního stupně prodloužil dovolateli lhůtu k odstranění nedostatku povinného zastoupení do 18. ledna 2018. Nedostatek povinného zastoupení dovolatel neodstranil ve stanovené lhůtě ani později.
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce (advokáta) pro řízení o dovolání proti napadenému usnesení odvolacího soudu, vyhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. V usnesení ze dne 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněném pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§104 odst. 2, §241 a §241b odst. 2 o. s. ř.).
Tento závěr se prosadí i v poměrech této věci, v níž se dovolatel, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, domáhá ustanovení zástupce v řízení o dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) jeho žádosti o ustanovení zástupce pro řízení ve věci samé.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady, aby byl dovolateli ustanoven v tomto dovolacím řízení zástupce z řad advokátů (§30 o. s. ř.).
Učinil tak proto, že závěr odvolacího soudu, podle něhož dovolatel nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (a ustanovení zástupce z řad advokátů), když jeho sociální a majetkové poměry osvobození od soudních poplatků neodůvodňují, odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu. Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. června 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněné pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, ze dne 29. dubna 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015, či ze dne 24. února 2016, sp. zn. 29 Cdo 2282/2015. Přitom ani v poměrech dané věci Nejvyšší soud (vycházeje z obsahu spisu) neshledal úvahu odvolacího soudu ohledně (ne)existence předpokladů pro osvobození dovolatele od soudních poplatků nepřiměřenou.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že u dovolatele nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání proti shora označenému rozhodnutí odvolacího soudu a kdy dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení – ač byl o následcích nečinnosti poučen – Nejvyšší soud řízení o jeho dovolání zastavil (§241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval (k tomu srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 9. 2018
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu