ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.2640.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 2640/2018-422
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem v právní věci žalobkyně E. P. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 31/2012, o dovolání H. P., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 1. 2017, č. j. 68 Co 440/2016-395, takto:
Řízení o dovolání se zastavuje .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze dovoláním napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně, který zamítl žádost dovolatelky o ustanovení zástupce z řad advokátů pro účely dovolacího řízení vedeného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2015, č. j. 68 Co 79/2014-312, jímž ve spojení s usnesením soudu prvního stupně ze dne 27. 12. 2013, č. j. 15 C 31/2012-197, soud nepřipustil H. P. jako obecného zmocněnce žalobkyně
Odvolací soud vyšel z následujících skutkových zjištění soudu prvního stupně. Z Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech H. P. (dále jen „Prohlášení“) se podává, že je rozvedená, žije ve společné domácnosti s nezletilým synem, je nezaměstnaná. Pobírá příspěvek na bydlení ve výši 3 826 Kč, příspěvek na živobytí ve výši 5 280 Kč měsíčně, doplatek na bydlení ve výši 2 612 Kč měsíčně. Nevlastní žádný majetek vyšší hodnoty. Ohledně výdajů dovolatelka uvedla, že hradí nájemné ve výši 2 000 Kč měsíčně, poplatek za odpad ve výši 888 Kč měsíčně, zálohy za elektřinu ve výši 1 000 Kč měsíčně, vodné ve výši 200 Kč měsíčně, zálohy za plyn ve výši 2 330 Kč měsíčně a náklady za čištění komínu ve výši 350 Kč ročně. Dovolatelka je osobou trvale zdravotně znevýhodněnou, její sestra E. P. hradí dovolatelce životní pojištění, kdy odkupní částka ke dni 31. 5. 2016 činila 16 846 Kč. Tyto finanční prostředky si dovolatelka ponechává jako rezervu pro případ navrácení onkologického onemocnění. Po právní stránce se odvolací soud ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žadatelka nesplňuje zákonné předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků. Z Prohlášení se podává, že celková výše příjmů dovolatelky činí 11 718 Kč. Pokud jde o zdravotní stav dovolatelky, pak v Prohlášení neuvádí, že by pobírala invalidní důchod pro nepříznivý zdravotní stav, pouze poukazuje na to, že dochází na kontroly na Onkologickou kliniku Fakultní nemocnice Olomouc a v současné době si hledá zaměstnání. Je tak zřejmé, že zdravotní stav dovolatelce nebrání, aby byla zaměstnána, pokud sama usiluje o zařazení do pracovního procesu. Na dovolatelku tak nelze pohlížet jako na osobu sociálně slabou bez jakéhokoliv příjmu, která by byla plně odkázána na pomoc druhých. V této souvislosti odvolací soud hodnotil i procesní postavení dovolatelky v tomto řízení, když nemá postavení ani žalobkyně ani žalované. Nadto je odvolacímu soudu známo z úřední činnosti, že dovolatelka se vzdala majetku nikoliv nepatrné hodnoty odmítnutím dědictví a že darovala vyšší finanční obnos (500 000 Kč) svému nezletilému synovi. Dovolatelka sama vlastním jednáním zhoršila své finanční a majetkové poměry, což také musí být zohledněno při posouzení toho, zda splňuje zákonné podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků. Odvolací soud rovněž přihlédl ke skutečnosti, že dovolatelka po řadu let buď osobně, nebo jednajíc jménem odborové organizace zahlcuje soudy všech stupňů mnoha žalobami a s nimi spojenými úkony. V těchto aktivitách nelze dovolatelce bránit, neboť jsou naplněním jejího práva na svobodný přístup k soudu, zároveň však není možné a nebylo by ani spravedlivé, aby finanční náklady s tím spojené byly navrhovanou cestou přenášeny na bedra daňových poplatníků. Odvolací soud tudíž uzavřel, že poměry dovolatelky neodůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků, ale umožňují jí zajistit si právní pomoc pro potřeby dovolacího řízení, kde je zastoupení advokátem povinné, prostřednictvím zvoleného zástupce.
Proti usnesení odvolacího soudu podala H. P. včasné dovolání, v němž požádala o odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, neboť v řízení o mimořádném opravném prostředku musí být vyřešena otázka rozhodná pro podáním případné žádosti České advokátní komoře o určení advokáta k poskytnutí právní služby, a to otázka „nesplnění podmínky pro ustanovení advokáta soudem podle zvláštních právních předpisů“ ve smyslu §18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb. Současně dovolatelka požádala o osvobození od soudních poplatků z podaného dovolání z důvodu svých majetkových poměrů a o ustanovení zástupce pro toto dovolací řízení.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II. bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatelky nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatelky prokazující, nebyly předloženy. Dovolatelka pak nedostatek povinného zastoupení neodstranila.
Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení
s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu §30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§104 odst. 2, §241 a §241b odst. 2 o. s. ř.) (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 78/2015; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou též dostupná na www.nsoud.cz ). Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že tímto usnesením velkého senátu občanského a obchodního kolegia došlo ke sjednocení dosavadní nejednotné praxe jednotlivých tříčlenných senátů, a to postupem podle §20 zákona o soudech a soudcích.
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).
Dovolací soud při zvážení podání dovolatelky dospěl k závěru, že majetkové poměry dovolatelky vyplývající z rozhodnutí soudů a/nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti, nesplňují podmínky §138 odst. 1 o. s. ř., jehož aplikace je záležitostí výjimečnou a jsou pro ni nutné zvlášť závažné důvody, a dovolatelce tudíž zástupce neustanovil. Pro závěr o zvlášť závažných důvodech pro přiznání osvobození od soudních poplatků nesvědčí ani okolnost, známá dovolacímu soudu z jeho činnosti, že dovolatelka dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných řádných a mimořádných opravných prostředků. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08).
Protože dovolatelka nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle §138 odst. 1 o. s. ř., nesplňuje ani podmínku pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle §30 o. s. ř.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nelze ustanovit dovolatelce advokáta pro řízení o dovolání, a kdy dovolatelka přes výzvu soudu neodstranila nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.
Pokud dovolatelka vznesla požadavek dle §243 o. s. ř., nebylo nutno o této žádosti rozhodovat samostatným rozhodnutím s ohledem na její bezpředmětnost, neboť (zejména) podle dovoláním napadeného rozhodnutí není možno nařídit výkon rozhodnutí (k tomu blíže usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016).
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 7. 2018
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu