ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.5157.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 5157/2017-190
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobce B. V., proti žalované České republice – Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, se sídlem v Praze 1, Karmelitská 529/7, o zaplacení částky 250 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 25 C 75/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 9. 2017, č. j. 15 Co 426/2017-186, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 jako soudu prvního stupně ze dne 24. 7. 2017, č. j. 25 C 75/2013-182, kterým bylo zastaveno řízení o žádosti žalobce o ustanovení právního zástupce z řad advokátů.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 22. 9. 2017 dovolání.
Nejvyšší soud dovolání odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Učinil tak proto, že řízení ve věci samé již bylo pravomocně skončeno a dovolací řízení v téže věci bylo zastaveno usnesením Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2016, č. j. 30 Cdo 5391/2015-149.
Dovolání žalobce se tak stalo bezpředmětným v důsledku pravomocně skončeného řízení ve věci samé (k postupu soudu při bezpředmětnosti opravného prostředku srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 29 Cdo 917/2008, ze dne 14. 7. 2015, sp. zn. 32 Cdo 2045/2015, a ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. 30 Cdo 1186/2018). Bylo by tudíž nadbytečné o dovolání žalobce proti rozhodnutí o neustanovení zástupce pro skončené řízení rozhodovat. Rozhodnutí o dovolání podaném proti napadenému usnesení odvolacího soudu se tak nemůže projevit v poměrech žalobce.
O odkladu vykonatelnosti či právní moci napadeného rozhodnutí podle §243 o. s. ř. nelze uvažovat za situace, kdy je zřejmé, že samotnému dovolání nemůže být vyhověno. Za situace, kdy bylo dovolací řízení Nejvyšším soudem bez zbytečných odkladů po předložení věci odmítnuto, nebylo již o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti rozhodováno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2017, sp. zn. 30 Cdo 4491/2017, nebo ze dne 16. 10. 2017, sp. zn. 30 Cdo 4619/2017).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 25. dubna 2018
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu