ECLI:CZ:NS:2018:4.PZO.3.2018.1
sp. zn. 4 Pzo 3/2018- 27
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 24. 7. 2018 návrh J. K. , na přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaných Okresním soudem v Hradci Králové dne 9. 7. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 111/2013/V, Okresním soudem v Hradci Králové ze dne 9. 7. 2013, sp. zn. 0 Nt 112/2013/V, Krajským soudem v Hradci Králové ze dne 3. 9. 2013, sp. zn. 0 Nt 1280/2013/V, Krajským soudem v Hradci Králové ze dne 3. 9. 2013, sp. zn. 0 Nt 1281/2013/V, Krajským soudem v Hradci Králové dne 7. 1. 2014, sp. zn. 0 Nt 3001/2014/V a Krajským soudem v Hradci Králové dne 7. 1. 2014, sp. zn. 0 Nt 3002/2014/V, a rozhodl takto:
I. Podle §314m odst. 1 tr. ř. příkazy soudce k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaných Okresním soudem v Hradci Králové dne 9. 7. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 111/2013/V, Okresním soudem v Hradci Králové ze dne 9. 7. 2013, sp. zn. 0 Nt 112/2013/V, byl porušen zákon v ustanovení §88 odst. 1, 2 tr. ř.
II. Podle §314m odst. 1 tr. ř. příkazy soudce Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 9. 2013, sp. zn. 0 Nt 1280/2013/V, Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 9. 2013, sp. zn. 0 Nt 1281/2013/V, Krajského soudu v Hradci Králové dne 7. 1. 2014, sp. zn. 0 Nt 3001/2014/V a Krajského soudu v Hradci Králové dne 7. 1. 2014, sp. zn. 0 Nt 3002/2014/V, k prodloužení doby trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byl porušen zákon v ustanovení §88 odst. 4 tr. ř.
Odůvodnění:
Dne 8. 3. 2018 byl Nejvyššímu soudu doručen podle §88 odst. 8 tr. ř. návrh J. K. (dále jen navrhovatele) na přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, které vydal Okresní soud v Hradci Králové dne 9. 7. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 111/2013/V, Okresní soud v Hradci Králové ze dne 9. 7. 2013, sp. zn. 0 Nt 112/2013/V, Krajský soud v Hradci Králové ze dne 3. 9. 2013, sp. zn. 0 Nt 1280/2013/V, Krajský soud v Hradci Králové ze dne 3. 9. 2013, sp. zn. 0 Nt 1281/2013/V, Krajský soud v Hradci králové dne 7. 1. 2014, sp. zn. 0 Nt 3001/2014/V a Krajský soud v Hradci Králové dne 7. 1. 2014, sp. zn. 0 Nt 3002/2014/V. Odposlech byl povolen na telefonní čísla.
V odůvodnění návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu navrhovatel uvedl, že Okresním soudem v Ústí nad Orlicí mu byla poskytnuta podle §88 odst. 8 tr. ř. informace, že byl povolen odposlech telefonní stanice a telefonní stanice na základě shora citovaných příkazů Okresního soudu v Hradci Králové a Krajského soudu v Hradci Králové. Byl uživatelem předmětných telefonních čísel. Navrhovatel dále sdělil, že byl v předmětné věci stíhán pro přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Současně zrekapituloval průběh trestního řízení v dané věci, včetně odkazu na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2016, sp. zn. 3 Tdo 546/2016 a konečného pravomocného rozhodnutí ve věci, když byl rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. 13 To 186/2017 obžaloby podle §226 písm. b) tr. ř. zproštěn a dále byl zproštěn části obžaloby podle §226 písm. b) tr. ř. rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 29. 8. 2017, sp. zn. 1 T 182/2014.
Následně navrhovatel poukazuje na skutečnost, že úkony trestního řízení vůči jeho osobě byly v předmětné věci zahájeny postupem podle §158 odst. 3 tr. ř. dne 30. 4. 2013, když tímto dnem byl sepsán záznam o zahájení úkonů trestního řízení. Z tohoto záznamu je patrno, že měl být podezřelý ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že „zjištěné skutečnosti mají nasvědčovat tomu, že obviněný opakovaně vyzrazuje informace, týkající se probíhajícího prověřování orgánů PČR“. Vyjadřuje přesvědčení, že z takto formulovaného záznamu nelze dovodit konkrétní skutečnosti, jež důvodně nasvědčují tomu, že by mohl jednáním popsaným v záznamu o zahájení úkonů trestního řízení naplnit formální znaky trestného činu, nejsou zde ani označené žádné důkazy, o které se záznam o zahájení úkonů trestního řízení opírá a které skutečnosti k prokázání skutku je nutno dalším postupem policejního orgánu objasnit. V tomto směru pak odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 29. 7. 2007, sp. zn. II. ÚS 789/06.
Tento nedostatečně vypracovaný záznam o zahájení úkonů trestního řízení přesto postačoval k podání žádosti policejního orgánu dne 2. 7. 2013 o nařízení příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, když tento stav akceptovalo nejen státní zastupitelství, ale zejména Okresní soud v Hradci Králové, který vydal příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Jednotlivé žádosti policejního orgánu o nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byly odůvodněny záznamem o zahájení úkonů trestního řízení, když se ovšem opíraly o odlišně vyjádřené skutkové okolnosti, bylo zde určeno časové období, kdy mělo k páchání trestné činnosti dojít, včetně odkazu na konkrétní spisy, ze kterých měl poskytnout neoprávněně civilním osobám informace a že je podezřelý i z úniků v jiné trestní věci vedené u OVK KŘP Pardubického kraje.
Spekulativnost tvrzení policejního orgánu, jež jsou uvedené v záznamu o zahájení úkonů trestního řízení, ale i v odůvodnění vydaných příkazů k odposlechům a záznamům telekomunikačního provozu, fakticky dokresluje záznam o oprávněnosti postupu podle §88 odst. 1 tr. ř. založený na č. l. 248 spisu, který byl pořízen na základě žádosti obhajoby o přezkoumání postupu policejního orgánu. Ze záznamu je zřejmé, že se měl zajímat o rozpracovanou věc týkající se podezření z drogové činnosti bratrů V. Navrhovatel dále velmi podrobně odkazuje na obsah žádostí o vydání příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, konkrétně na to, čím byly žádosti o jejich vydání fakticky odůvodněny. Zdůrazňuje, že příkazy Okresního soudu v Hradci Králové k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu neobsahují zákonem předpokládané náležitosti, když neobsahují uvedení konkrétních významných skutečností, které mají být odposlechem získány a z jakých důvodu nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak, což je v rozporu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2014, sp. zn. 4 Pzo 3/2013.
Namítá, že ve věci existují důvodné pochybnosti o zákonnosti postupu při nařizování odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle §88 tr. ř., neboť pro nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nebyly splněny všechny zákonné předpoklady a samotný způsob provedení jednotlivých úkonů nebyl založen na objasnění konkrétní trestné činnosti, ale toliko na získání prvotních informací o dosud nepodloženém podezření ze spáchání trestného činu či jeho vědomém odstranění z místa služebního funkcionáře. Současně namítá, že i prodlužováním odposlechů došlo k porušení zákona v jeho neprospěch, když pro tento postup nebyly splněny zákonné předpoklady. Nařízení odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a prodlužování odposlechů mělo za cíl pouze shromáždit neurčité množství informací bez toho, aby zároveň byly činěny úkony k prokázání, zda byly či nebyly naplněny formální znaky trestného činu, pro který byly zahájeny úkony trestního řízení a kterého se měl dopustit jednáním uvedeným v záznamu o zahájení úkonů trestního řízení. Z důkazů založených ve spise vyplývá, že policejní orgán podal dne 28. 8. 2013 žádosti o prodloužení odposlechů, když v těchto žádostech odkazuje na informace, které měl získat, přičemž výslovně uvádí, „ že přes uvedené skutečnosti se nepodařilo shromáždit takové důkazy, které by vedly k případné realizaci trestné činnosti“. Ve spise také nejsou založené žádné důkazy, že by policejní orgán v této době prováděl prověřování jeho údajné trestné činnosti. Předmětné závěry uvedené v žádostech policejního orgánu o prodloužení odposlechu převzal do svého návrhu státní zástupce a následně soud rozhodující o prodloužení odposlechu. Obdobně byly odůvodněny návrhy státního zástupce ze dne 2. 1. 2014, když státní zástupce pak zcela vědomě zamlčel ve svém návrhu všechny zjištěné skutečnosti, které byly zjištěny provedeným odposlechem, přičemž se mělo jednat o skutkové okolnosti uvedené v pravomocném rozsudku pod body a) až g). Krajský soud v Hradci Králové při prodlužování odposlechu pak nemohl z těchto skutečností vycházet, přičemž tyto zjištěné skutečnosti fakticky zamezovaly prodloužení odposlechu, neboť takový postup by znamenal prodlužování protiprávního stavu, což je podle zákona nepřípustné.
Pokud by Krajský soud v Hradci Králové důsledně hodnotil všechny podklady, tak by k prodloužení odposlechů nemohlo dojít. Ze spisu také nevyplývá, že by byly činěny nějaké úkony k prověření okolnosti o poskytování informací jeho osobou v trestní věci vedené pod sp. zn. KRPE-43982/TČ-2012-170971 a pod sp. zn. KRPE-72899/TČ-2012-170971 a pod sp. zn. KRPE-11990/TČ-2013-170916. V dané věci nebylo ani průběžně vyhodnocováno, zda nadále trvají důvody, které vedly k povolení odposlechů ve smyslu záznamu o zahájení úkonů trestního řízení.
Navrhovatel vyjadřuje přesvědčení, že ve věci došlo k zneužití institutu odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Tvrzení orgánů činných v trestním řízení v žádostech, návrzích a příkazech, že nebylo možno zadokumentovat trestnou činnost a je nutno pokračovat v odposleších byla zjevně účelová, neboť policejní orgán pouze shromažďoval informace a teprve po 8 měsících začal prověřovat v evidencích a informačních systémech Policie ČR a Ministerstva vnitra informace zjištěné z provedených odposlechů, přičemž zjišťoval informace týkající se pouze informací zjištěných na základě provedených odposlechů, nezjišťoval informace k okolnostem uvedeným v záznamu o zahájení úkonů trestního řízení.
V závěru navrhovatel navrhl, aby Nejvyšší soud přezkoumal zákonnost jednotlivých příkazů k odposlechům a záznamům telekomunikačního provozu a po jejich přezkoumání vydal usnesení o přezkoumání.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření ze dne 25. 6. 2018, č. j. 1 NZP 4/2018-10 uvedl, že k námitkám navrhovatele se vyjádřily již soudy nižších stupňů ve svých rozhodnutích, přičemž s těmito závěry se ztotožnil i Nejvyšší soud v usnesení ze dne 8. 6. 2016, sp. zn. 3 Tdo 546/2016.
Podle ustanovení §314l tr. ř. na návrh osoby uvedené v §88 odst. 8 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení §88 odst. 8 tr. ř. může takový návrh Nejvyššímu soudu podat osoba uvedená v §88 odst. 2 tr. ř., a to do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena informace o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Osobou uvedenou v §88 odst. 2 tr. ř. se rozumí uživatel telefonické stanice.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že navrhovatel je podle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat předmětný návrh u Nejvyššího soudu, neboť byl osobou, jehož telefonické účastnické stanice byly odposlouchávány. Současně bylo ověřeno, že jeho návrh byl podán v zákonné lhůtě. Navrhovatel se o nařízených odposleších a záznamech telekomunikačního provozu dověděl dne 13. 9. 2017, přičemž návrh byl podán dne 8. 3. 2018.
Po přezkoumání předloženého spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud k následujícím závěrům. Podle §88 odst. 1 tr. ř. je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, pro trestný čin pletichy v insolvenčním řízení podle §226 trestního zákoníku, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle §248 odst. 1 písm. e) a odst. 2 až 4 trestního zákoníku, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §256 trestního zákoníku, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle §257 trestního zákoníku, pletichy při veřejné dražbě podle §258 trestního zákoníku, zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 trestního zákoníku nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízení Policie České republiky. Z dikce uvedeného ustanovení je nepochybné, že ve věci byla splněna podmínka, že bylo vedeno řízení o trestném činu, ohledně kterého je možno odposlechy povolit. Z předloženého spisového materiálu, zejména předložených spisů Okresního soudu v Hradci Králové sp. zn. 0 Nt 111/2013/V a 0 Nt 112/2013/V je totiž zřejmé, že v dané věci bylo vedeno trestní řízení pro podezření ze spáchání přečinu podle §329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (v návrzích státního zástupce a policejního orgánu na vydání příkazu a záznamu telekomunikačního provozu nesprávně uvedeno zločinu), tedy pro trestný čin výslovně vyjmenovaný, v tehdy platném v ustanovení §88 odst. 1 tr. ř. Záznam o zahájení úkonů trestního řízení byl sepsán postupem podle §158 odst. 3 tr. ř. dne 30. 4. 2013.
Současně bylo nezbytné zkoumat, zda byly splněny i další podmínky §88 odst. 1 tr. ř. a podmínky ustanovení §88 odst. 2 tr. ř., které stanoví předpoklady vydání příkazu k odposlechu záznamu telekomunikačního provozu, včetně jeho náležitostí. Podle §88 odst. 2 tr. ř. nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. V příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být stanovena uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce; v odůvodnění musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují.
Nejvyšší soud po přezkoumání předloženého spisového materiálu shledal, že příkazy nařízené Okresním soudem v Hradci Králové dne 9. 7. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 111/2013/V a ze dne 9. 7. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 112/2013/V nebyly řádně odůvodněny a neobsahovaly všechny náležitosti požadované ustanovením §88 odst. 1, odst. 2 tr. ř.
Z předloženého spisu Okresního soudu Hradci Králové sp. zn. 0 Nt 111/2013/V vyplývá, že tento obsahuje návrh státního zástupce na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikační stanice, konkrétně telefonního č., uživatele J. K. Státní zástupce požadoval povolení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na dobu dvou měsíců, přičemž z návrhu se podává, že policejním orgánem Generální inspekce bezpečnostních sborů, pracoviště Hradec Králové pod č. j. GI-TC-288/2013 byly zahájeny úkony trestního řízení podle §158 odst. 3 tr. ř. ve věci podezření ze spáchání zločinu podezření zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. V návrhu se konkrétně uvádí, že navrhovatel je podezřelý z vyzrazení služebních informací civilním osobám, které se týkají probíhajících trestních řízení, když jsou uvedeny konkrétní řízení, s tím, že v těchto věcech měl údajně poskytnout informace. V návrhu je pak odkazováno na operativní informace, ze kterých toto podezření vyplývá, tyto ovšem nejsou nijak konkretizovány a dále je odkazováno na podaná vysvětlení, aniž by ovšem bylo uvedeno o vysvětlení, kterých osob se jedná. Podaná vysvětlení k návrhu nebyly přiloženy. Spisový materiál obsahuje ještě návrh Generální inspekce bezpečnostních sborů, pracoviště Hradec Králové, vedený pod sp. zn. GI-TC-288/2013, který obsahuje v podstatě stejné skutečnosti jako návrh státního zástupce.
Z příkazu soudce Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 9. 7. 2013, sp. zn. 0 Nt 111/2013/V se podává, že příkaz byl povolen na dobu od 9. 7. 2013 do 9. 9. 2013, byla uvedena účastnická stanice a uživatel, kterým je navrhovatel. Vlastní odůvodnění příkazu toliko obsahuje informaci o tom, kým byl podán návrh, pro jaký trestný čin se trestní řízení vede a že dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že navrhovatel vyzrazuje neoprávněně civilním osobám informace o probíhajících trestních řízeních, aniž by ovšem bylo konkretizováno na základě jakých skutečností má soudce za to, že navrhovatel vyzrazuje neoprávněně služební informace a jaké. Zde je třeba podotknout, že k návrhu státního zástupce nebyla přiložena vysvětlení a bližší uvedení operativních informací, ze kterých měly být čerpány poznatky o podezření ze spáchání uvedené trestné činnosti navrhovatelem. Nelze tedy přezkoumat, z jakých konkrétních poznatků a informací soudce formuloval závěr o tom, že zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že navrhovatel služební informace neoprávněně vyzrazuje civilním osobám. V příkazu je dále citováno ustanovení §88 odst. 1 tr. ř., které ovšem neodpovídá tehdejšímu znění ustanovení §88 odst. 1 tr. ř. (platnému do 31. 7. 2013), podle něhož v případě trestného činu podle §329 tr. zákoníku bylo možno odposlechy povolit. Zde je třeba zdůraznit, že podle ustanovení, které bylo citováno v příkaze, by nebylo možno odposlechy vůbec povolit, neboť za trestný čin podle §329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku lze uložit trest odnětí svobody toliko do 5 let. Jedná se o zřejmou chybu v citaci příslušného ustanovení §88 odst. 1 tr. ř. platného v době rozhodování o vydání příkazu. V příkazu není nijak odůvodněno, proč sledovaného účelu nelze dosáhnout jinak nebo proč by bylo jinak jeho dosažení podstatně ztížené, tedy není nijak zdůvodněno splnění podmínek §88 odst. 1 tr. ř., věta druhá. V podstatě totožná je situace u příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ve věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 0 Nt 112/2013/V.
Jak již bylo naznačeno, nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu lze jen tehdy, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Proto je nezbytné v příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu uvést konkrétní skutkové okolnosti, které odůvodňují vydání tohoto příkazu. Jestliže soudce v příkazu neuvede a nevysvětlí, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo proč by bylo jinak jeho dosažení podstatně ztížené a omezí se toliko na popis stíhaného skutku a obecné konstatování, že uvedeným odposlechem lze zjistit podstatné okolnosti, vedoucí přímo k pachateli trestné činnosti a ztotožnění osob, které se na trestné činnosti podílely, porušuje tím ustanovení §88 odst. 1, odst. 2 tr. ř. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2014, sp. zn. 4 Pzo 3/2013).
Pro úplnost lze jistě uvést, že formulací „nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené“ zákon vyjadřuje v souladu se zásadou přiměřenosti a zdrženlivosti vymezenou v §2 odst. 4 tzv. subsidiaritu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Jde o omezující podmínku nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na případy, kdy nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo kdy by bylo jinak jeho dosažení ztížené. Při nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a jeho vlastním provádění musí být tedy dán nejen důvodný předpoklad, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, ale musí být zváženo, zda získání konkrétních významných skutečností pro trestní řízení nelze zajistit a posléze dokazovat i jinými důkazními prostředky uvedenými v trestním řádu, např. výslechem obviněného, svědků apod. V tomto směru posuzované příkazy jakékoliv odůvodnění a úvahy postrádají.
Jak již bylo uvedeno, v citovaných příkazech nebylo nijak konkrétně zdůvodněno, že nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo že by jinak jeho dosažení bylo podstatně ztížené. Navíc je třeba zdůraznit, že v příkazech nebylo nijak rozvedeno, z jakých konkrétních skutečností a důkazů vyplývá podezření, že navrhovatel neoprávněně vynáší služební informace civilním osobám a tím je odůvodněno podezření ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, přičemž tyto konkrétní poznatky neobsahoval ani návrh státního zástupce na vydání příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Tedy spisový materiál, který měl v době vydání příkazů soudce Okresního soudu v Hradci Králové k dispozici fakticky neumožňoval přezkoumat důvodnost podaných návrhů na nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu z hlediska posouzení důvodnosti podezření páchání trestné činnosti, pro kterou bylo vedeno trestní řízení navrhovatelem (srov. přiměřeně rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. II. ÚS 789/06).
Z těchto důvodů shledal Nejvyšší soud podaný návrh navrhovatele opodstatněným, když vydáním příkazů Okresním soudem v Hradci Králové dne 9. 7. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 111/2013/V, Okresním soudem v Hradci Králové ze dne 9. 7. 2013, sp. zn. 0 Nt 112/2013/V, byl porušen zákon. Stejný závěr lze vztáhnout na příkazy vydané Krajským soudem v Hradci Králové, byť tyto byly řádně odůvodněny, když bylo vycházeno z vyhodnocení předchozích odposlechů. Zde je třeba uvést, že příkazy Krajského soudu v Hradci Králové o prodloužení doby trvání vydaných příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Okresním soudem v Hradci Králové vycházely z poznatků získaných na základě příkazů Okresního soudu v Hradci Králové, jež ovšem byly vydány v rozporu s ustanovením §88 odst. 1, 2 tr. ř. Výsledky takto získaných odposlechů tedy nemohly sloužit jako podklad pro vydání příkazu k prodloužení odposlechů.
Na základě všech shora uvedených zjištění a závěrů Nejvyšší soud podle §314m odst. 1 tr. ř. vyslovil, že příkazem soudce Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 9. 7. 2013, sp. zn. 0 Nt 111/2013/V a příkazem soudce Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 9. 7. 2013 sp. zn. 0 Nt 112/2013/V o nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byl porušen zákon v ustanovení §88 odst. 1, 2 tr. ř. a opatřením soudce Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 9. 2013, sp. zn. 0 Nt 1280/2013/V, Krajským soudem v Hradci Králové ze dne 3. 9. 2013, sp. zn. 0 Nt 1281/2013/V, Krajským soudem v Hradci Králové dne 7. 1. 2014, sp. zn. 0 Nt 3001/2014/V a Krajským soudem v Hradci Králové dne 7. 1. 2014, sp. zn. 0 Nt 3002/2014/V o prodloužení doby trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byl porušen zákon v ustanovení §88 odst. 4 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. 7. 2018
JUDr. František Hrabec
předseda senátu
Vypracovala:
JUDr. Marta Ondrušová