ECLI:CZ:NS:2018:7.TDO.863.2018.1
sp. zn. 7 Tdo 863/2018-29
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 18. 7. 2018 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného J. C. , proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2018, sp. zn. 9 To 460/2017, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 21 T 52/2017, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. C. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 7. 11. 2017, č. j. 21 T 52/2017-174, byl obviněný uznán vinným přečinem ublížení na zdraví podle §146 odst. 1 tr. zákoníku a podle téhož ustanovení odsouzen za užití §67 odst. 2 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku a §68 odst. 1, 2 tr. zákoníku k samostatnému peněžitému trestu v celkové výměře 15 000 Kč. Pro případ, že by nebyl peněžitý trest ve stanovené lhůtě vykonán, byl obviněnému podle §69 odst. 1 tr. zákoníku stanoven náhradní trest odnětí svobody na dva měsíce. Výroky podle §228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Podle skutkových závěrů soudu prvního stupně se obviněný výše uvedeného přečinu dopustil tím, že dne 28. 6. 2016 v době od 7:50 do 7:55 hod. u cyklostezky na úrovni ul. N. v P. po předchozím slovním sporu, vzniklém při venčení psů, fyzicky napadl poškozenou E. B. tak, že ji jednou rukou chytil pod krkem a silou ji narazil na plot tvořený pletivem, za současného slovního napadení, a následně z místa odešel, přičemž poškozené způsobil podvrtnutí krční páteře, které si vyžádalo lékařské ošetření, omezovalo ji v obvyklém způsobu života pohybovou a pohmatovou bolestivostí hlavy a krku po dobu dvou týdnů a zapříčinilo její pracovní neschopnost od 28. 6. 2016 do 11. 7. 2016.
Rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný odvoláním, které Městský soud v Praze usnesením ze dne 18. 1. 2018, č. j. 9 To 460/2017-195, podle §256 tr. ř. zamítl.
Proti usnesení soudu druhého stupně podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Namítl, že jeho vina nebyla spolehlivě prokázaná a odvolací soud své rozhodnutí podpořil důkazem (rentgenové snímky poškozené), který není součástí spisového materiálu. Neexistuje jediný přímý důkaz o jeho vině. Jedná se toliko o jeho tvrzení proti tvrzení poškozené, která po incidentu nenosila ani fixační pomůcky a nebyla hospitalizována. Nelze vycházet ani ze závěrů znaleckého posudku, neboť tento je založen na tendenčních lékařských zprávách. V souvislosti s právem na spravedlivý proces a zásadou in dubio pro reo namítl, že je nutné prokázat subjektivní stránku (úmysl), a ta nebyla prokázaná. Pokud by se izolovaly jednotlivé fáze děje, a to sevření hrdla poškozené a poté naražení na plot, tyto podle názoru obviněného přímo nesměřovaly k jejímu zranění.
Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a přikázal soudu prvního stupně věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k dovolání obviněného vyjádřil a uvedl, že obviněný v dovolání uplatnil totožnou argumentaci známou již z jeho dřívější obhajoby a odvolání. Obviněného usvědčuje nejen výpověď poškozené, ale též závěry znaleckého posudku. Uplatněnými námitkami se dostatečně zabýval již odvolací soud a Nejvyšší soud proto nemá povinnost ani důvod se jimi znovu zabývat. Dovolací námitky jsou výlučně skutkového charakteru a obviněný se domáhá pouze odlišného hodnocení důkazů. Takto koncipovaná argumentace neodpovídá žádnému ze zákonných důvodů dovolání.
Závěrem státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. ř. Dále Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z dikce uvedeného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady hmotně právní. Zpochybnění správnosti skutkových zjištění do zákonem vymezeného okruhu dovolacích důvodů podle §265b tr. ř. zahrnout nelze. Soudy zjištěný skutkový stav je pro dovolací soud východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva. Dovolací soud tedy vychází ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn soudy prvního a druhého stupně.
V mezích dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo že jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva.
Na podkladě dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze ovšem namítat a ani přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5 tr. ř. ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Dovolání lze opírat jen o námitky hmotně právní povahy, nikoli o námitky skutkové.
Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.
Námitky obviněného stran hodnocení důkazů soudy obou stupňů směřují do skutkových zjištění soudů a obsahově neodpovídají jím uplatněnému dovolacímu důvodu, ani jiným dovolacím důvodům §265b odst. 1 tr. ř. Ačkoli obviněný ve svém dovolání mj. namítl nedostatečně prokázanou subjektivní stránku, obviněný tuto námitku postavil na své vlastní verzi skutkového děje, která však neodpovídá provedenému dokazování. Tato námitka by tedy formálně byla s to naplnit uplatněný dovolací důvod, avšak materiálně se s jeho obsahem zcela míjí, a proto ji pod tento dovolací důvod nelze podřadit. Nejvyšší soud připomíná, že ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně, ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně může Nejvyšší soud zasáhnout jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu má podklad v čl. 4, čl. 90 Ústavy (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 7 Tdo 448/2010). O takovouto situaci se však v posuzované věci nejedná. Soudy obou stupňů si vytvořily dostatečný skutkový podklad pro svá rozhodnutí v souladu s §2 odst. 5 tr. ř. a nijak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů v souladu s §2 odst. 6 tr. ř. Obhajoba obviněného byla vyvrácena nejen výpovědí poškozené E. B., ale rovněž lékařskými zprávami a závěry znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství, vypracovaného MUDr. Olgou Plockovou Tatičovou. Ani výtka obviněného stran zásady in dubio pro reo pak nemůže ve světle výše uvedeného naplňovat uplatněný dovolací důvod, ani jiný dovolací důvod podle §265b odst. 1 tr. ř., neboť směřuje výlučně do skutkových zjištění soudů a proti způsobu hodnocení provedených důkazů. Je tudíž zjevné, že tato zásada má procesní charakter, týká se jen otázek skutkových a jako taková není způsobilá naplnit dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ani žádný jiný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 4 Tdo 1572/2016).
Nad rámec uvedeného Nejvyšší soud uvádí, že nelze přisvědčit námitce, že odvolací soud při ústním odůvodnění opřel své rozhodnutí zejména o rentgenové snímky, tedy důkaz, který není součástí spisového materiálu. Ze strany obviněného se jedná o chybnou interpretaci formulace odvolacího soudu, který se vyjadřoval ke znaleckému posudku z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství a v této souvislosti zmínil i rentgenové snímky, z nichž mimo jiné tento posudek vycházel. Soud tak při svém rozhodování z těchto rentgenových snímků jako z důkazu nevycházel a pouze při ústním odůvodnění usnesení ve veřejném zasedání se o těchto zmínil v té souvislosti, že posudek nevycházel pouze ze subjektivních tvrzení poškozené, ale rovněž z rentgenových snímků (viz znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství č. l. 88-94).
Námitky obviněného proti skutkovým zjištěním soudů obou stupňů se tak na základě výše uvedeného zcela míjí s věcným naplněním deklarovaného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., stejně jako dalších dovolacích důvodů uvedených v §265b tr. ř.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §256b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Jelikož námitky obviněného nenaplnily dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., nemohly naplnit ani dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. 7. 2018
JUDr. Petr Angyalossy, Ph. D.
předseda senátu