ECLI:CZ:NS:2019:20.CDO.2740.2019.1
sp. zn. 20 Cdo 2740/2019
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněného J. K. , narozeného dne XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Gabrielou Kaprálkovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Občanská č. 1115/16, proti povinným 1) P. L. , narozenému XY, bytem XY, a 2) R. L. , narozené dne XY, bytem tamtéž, oba zastoupeni JUDr. Ing. Michaelem Šefčíkem, advokátem se sídlem v Pardubicích, náměstí Republiky č. 53, za účasti LACMAN s. r. o. , se sídlem v Praze 9, U Schodů č. 122/5, identifikační číslo osoby 64793711, rovněž zastoupené JUDr. Ing. Michaelem Šefčíkem, advokátem se sídlem v Pardubicích, náměstí Republiky č. 53, pro 1 962 382 Kč s příslušenstvím, vedené u soudní exekutorky Mgr. Pavly Fučíkové, Exekutorský úřad Ostrava, pod sp. zn. 024 Ex 3774/13, o dovolání povinných a shora uvedeného účastníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. srpna 2018, č. j. 24 Co 146/2018-883, takto:
Dovolání povinného 1), dovolání povinné 2) a dovolání účastníka LACMAN s. r. o. se odmítají .
Odůvodnění:
Soudní exekutorka Mgr. Pavla Fučíková, Exekutorský úřad Ostrava (dále též jen „soudní exekutorka“) usnesením ze dne 18. dubna 2018, č. j.
024 Ex 3774/13-786, udělila podle ustanovení §336j odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“) vydražiteli CAPITAL - STAR s. r. o., se sídlem v Praze 4, Rozkošská č. 568, identifikační číslo osoby 28916921, příklep za nejvyšší podání 2 113 000 Kč k nemovitým věcem draženým v elektronické dražbě dne 18. dubna 2018, tj. k pozemkům p. č. XY, p. č. XY, jehož součástí je rodinný dům č. p. XY, p. č. XY, p. č. XY, na němž stojí stavba č. p. XY, p. č. XY, na němž stojí rodinný dům č. p. XY, p. č. XY, jehož součástí je garáž bez č. p., nacházejícím se v obci a katastrálním území XY a patřícím povinné 2) (výrok I.), vydražiteli podle ustanovení §336j odst. 2 o. s. ř. určila lhůtu k doplacení nejvyššího podání, na něž započetla jím složenou dražební jistotu (výrok II.), povinným podle ustanovení §336j odst. 4 o. s. ř. uložila vydražené věci vyklidit do 15 dnů od právní moci usnesení nebo od doplacení nejvyššího podání, nastane-li později (výrok III.) a uvedla poučení o možnosti navrhnout předražek podle ustanovení §336ja o. s. ř. (výrok IV.).
Krajský soud v Hradci Králové k odvolání povinného 1), povinné 2), J. L., narozeného dne XY, bytem XY, V. L., nerozené dne XY, bytem tamtéž, společnosti LACMAN s. r. o., se sídlem v Praze 9, U Schodů č. 122/5, identifikační číslo osoby 64793711, společnosti LACMAN spojovací materiál s. r. o., se sídlem v Chotěboři, Za Starým hřištěm č. 1852, identifikační číslo osoby 02566133, a společnosti LACMAN FOREX FASTENERS s. r. o., se sídlem v Chotěboři, Za Starým hřištěm č. 1852, identifikační číslo osoby 02807149, usnesením ze dne 9. srpna 2018, č. j. 24 Co 146/2018-883, odmítl odvolání všech odvolatelů kromě povinné 2) (druhý výrok), když dospěl k závěru, že uvedení odvolatelé nebyli k podání odvolání subjektivně legitimováni, a na základě odvolání povinné 2), které shledal přípustným, usnesení soudní exekutorky potvrdil (první výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu podali všichni shora uvedení odvolatelé dovolání, jehož přípustnost vymezili tak, že napadené usnesení odvolacího soudu závisí na vyřešení dvou otázek, které v praxi dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, a na vyřešení jedné otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. První otázka zní, zda uvalení generálního inhibitoria na subjekt, který má k předmětu dražby zákonné předkupní právo, připouští, aby takovému subjektu nebyla doručována dražební vyhláška. Druhou dovolateli formulovanou otázkou je, za jakých podmínek nemusí být upuštěno od dražebního jednání v případě podání vylučovací žaloby k předmětu dražby. Třetí otázka potom zní, zda usnesení o odvolání dražebního jednání z důvodu neukončených excindačních sporů nebo žádosti o odklad či zastavení exekuce představuje usnesení, kterým se upravuje vedení řízení. Dovolatelé navrhují, aby dovolací soud změnil usnesení odvolacího soudu tak, že usnesení o udělení příklepu se ruší a věc vrací soudní exekutorce k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud předně uvádí, že svým usnesením ze dne 15. května 2019, sp. zn. 20 Cdo 1188/2019, již v této věci rozhodl o zastavení řízení o dovolání účastníků J. L., V. L., LACMAN spojovací materiály s. r. o. a LACMAN FOREX FASTENERS s. r. o., a to pro nezaplacení soudního poplatku z dovolání.
Dovolání zbylých účastníků Nejvyšší soud jako soud dovolací nyní projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Dovolání povinného 1) a dovolání účastníka LACMAN s. r. o. Nejvyšší soud podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, neboť směřují proti usnesení odvolacího soudu, proti kterému je přípustná žaloba pro zmatečnost podle ustanovení §229 odst. 4 o. s. ř. [odvolání povinného 1) a účastníka LACMAN s. r. o. bylo odvolacím soudem odmítnuto], a dovolání tak není přípustné podle ustanovení §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř.
Dále se proto Nejvyšší soud zabýval pouze dovoláním povinné 2).
Podle ustanovení §336c odst. 1 písm. a) o. s. ř. dražební vyhlášku soud doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného, osobám, o nichž je mu známo, že mají k nemovité věci předkupní nebo zástavní právo nebo výhradu zpětné koupě, osobám, kterým se doručuje usnesení podle §336a, a osobám, které již přihlásily své vymahatelné pohledávky nebo pohledávky zajištěné zástavním právem za povinným a příslušnými listinami je prokázaly.
Podle ustanovení §336k odst. 4 o. s. ř. odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ze stejných důvodů změní odvolací soud i usnesení o předražku. Ustanovení §219a se nepoužije.
Nejvyšší soud k první dovolatelkou formulované otázce (zda uvalení generálního inhibitoria na subjekt, který má k předmětu dražby zákonné předkupní právo, připouští, aby takovému subjektu nebyla doručována dražební vyhláška), která podle dovolatelky nebyla dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešena, uvádí, že tato námitka nemůže založit přípustnost dovolání. Nejvyšší soud zdůraznil již v usnesení ze dne 18. července 2013, sen. zn. 29 NSČR 53/2013, že dovolání není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., jestliže dovolatel jako důvod jeho přípustnosti předestírá dovolacímu soudu k řešení otázku hmotného nebo procesního práva, na níž rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí (shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2376/2013).
Tvrdí-li dovolatelka [povinná 2)], že společnosti LACMAN s. r. o., jakožto nositeli předkupního práva k předmětu dražby, nebyla v rozporu s ustanovením §336c odst. 1 písm. a) o. s. ř. doručena dražební vyhláška, nemůže s touto námitkou uspět, a to ani v případě, že by tomu tak skutečně bylo. Podle ustanovení §336k odst. 4 o. s. ř. totiž může odvolací soud změnit usnesení o příklepu tak, že se příklep neuděluje pouze z důvodu 1) že v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo 2) že byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona.
Nedoručení dražební vyhlášky společnosti LACMAN s. r. o. by sice mohlo být vadou, v jejímž důsledku se tato společnost nemohla zúčastnit dražby, avšak taková námitka přísluší pouze společnosti LACMAN s. r. o., a nikoliv povinné 2), které byla dražební vyhláška řádně doručena (shodný názor zastává i odborná literatura – srov. Jirsa, Mádr, Beran a kol.: Občanské soudní řízení, soudcovský komentář, Kniha V., str. 388).
K porušení zákona při nařízení dražebního jednání potom podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu dochází např. tehdy, jestliže dražební vyhláška byla vydána, ačkoliv usnesení o ceně dosud nenabylo právní moci, jestliže dražební vyhláška neobsahovala všechny stanovené výroky, popřípadě některý z výroků byl v ní uveden v rozporu se zákonem, což vedlo (mohlo vést) k tomu, že účastník neuplatnil do zahájení dražebního jednání svá práva. Při provedení dražby je zákon porušen například tím, že soud neumožnil dražit všem oprávněným dražitelům, jestliže neudělil příklep dražiteli, jehož předkupní právo bylo prokázáno a který učinil stejné nejvyšší podání jako vydražitel, jestliže soud neumožnil přítomným při dražbě podat námitky proti příklepu, jestliže soud neodročil jednání, ačkoliv tak učinit měl, neboť nebyly splněny podmínky k provedení dražby. Konkrétní porušení zákona při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby musí být navíc v příčinné souvislosti s udělením příklepu vydražiteli - k příklepu by nedošlo, pokud by se soud takových porušení v dané věci vyvaroval (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2006, sp. zn. 20 Cdo 2345/2005, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. listopadu 2009, sp. zn. 20 Cdo 4790/2007). Nedoručením dražební vyhlášky společnosti LACMAN s. r. o. tedy nemohlo dojít ani k porušení zákona při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby. Povinná 2) proto s touto námitkou nemohla uspět v odvolacím řízení a nemůže s ní uspět ani v řízení dovolacím. Dovolání v této otázce není přípustné.
Druhou dovolatelkou formulovanou otázkou je, za jakých podmínek nemusí být upuštěno od dražebního jednání v případě podání vylučovací žaloby k předmětu dražby. Dovolatelka namítá, že se odvolací soud při jejím řešení odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, konkrétně od usnesení ze dne 21. března 2018, sp. zn. 20 Cdo 3969/2017. Podle dovolatelky se odvolací soud danou otázkou vůbec nezabýval, a to ve vztahu k řízení vedenému u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 5 C 87/2018, které dosud není pravomocně ukončeno.
Podle ustanovení §336i odst. 1 písm. a) o. s. ř. bylo-li zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení prodávané nemovité věci z výkonu rozhodnutí (§267), soud dražební jednání odročí až do pravomocného rozhodnutí o žalobě.
Judikaturu Nejvyššího soudu lze považovat za dostatečně sjednocenou ohledně otázky, zda soudní exekutor smí zhodnotit vylučovací žalobu podanou za účelem vyloučení postižených věcí z exekuce jako zjevně bezúspěšnou, pakliže by její podání představovalo jen neopodstatněné a účelové průtahy provedení exekuce, a z tohoto důvodu nepostupovat doslovně podle ustanovení §336i o. s. ř., a dražební jednání neodročovat, a to ať v rovině obecné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. března 2004, sp. zn. 20 Cdo 689/2003, uveřejněné pod číslem 49/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Ústavního soudu ze dne 15. září 2011, sp. zn. III. ÚS 2127/11) či konkrétněji ve vztahu k exekuci věcí movitých (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. června 2009, sp. zn. 25 Cdo 2573/2007); není proto důvod, aby tam vyslovené závěry nemohly být užitelné i v dané věci. Ze striktní dikce ustanovení §336i o. s. ř. totiž nelze pro všechny případy dovozovat, že podání vylučovací žaloby je už samo o sobě způsobilé – automaticky a bez dalšího – přivodit odročení dražebního jednání, nýbrž musí jít právě o takovou žalobu, s níž se pojí alespoň minimální předpoklad úspěchu; naopak o zjevně neopodstatněnou vylučovací žalobu, která z postupu předvídaného ustanovením §336i o. s. ř. představuje ospravedlnitelné vybočení, půjde například tehdy, bude-li podána někým, kdo k jejímu podání není objektivně věcně legitimován (typicky přímo povinný), anebo tehdy, je-li tvrzen důvod, který objektivně, na prvý pohled, vést k vyloučení majetku z exekuce nemůže (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 15. září 2011, sp. zn. III. ÚS 2127/11), anebo v případě, že žádný důvod takového vyloučení věci v žalobě uveden vůbec není (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. března 2018, sp. zn. 20 Cdo 3969/2017).
Soudní exekutorka v protokolu z elektronické dražby ze dne 18. dubna 2018 (č. l. 785) v bodě 3) „Práva nepřipouštějící dražbu“ uvedla, že k předmětu dražby jsou u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě vedena dvě řízení o vyloučení věci z exekuce, a to pod sp. zn. 16 C 40/2018 a 3 C 48/2018. Dále v protokolu soudní exekutorka vysvětlila důvody neopodstatněnosti těchto žalob a uzavřela, že s ohledem na obsah obou vylučovacích žalob, jakož i obsah dalších podání povinných, která jsou obsahem exekučního spisu, dospěla k závěru, že zde nejsou důvody pro další odročení dražebního jednání, neboť by došlo k neodůvodněnému průtahu s provedením exekuce, která je nařízena již od června roku 2016 a zůstává bez zjevné snahy povinných splnit povinnost jim uloženou exekučním titulem.
Rovněž odvolací soud v odůvodnění dovoláním napadeného rozhodnutí dostatečně vysvětlil, proč považoval podané vylučovací žaloby a návrhy na zastavení exekuce za zjevně bezdůvodné, a uzavřel, že soudní exekutorka nepochybila, pokud tyto návrhy a vylučovací žaloby vyhodnotila jako obstrukční a zjevně nedůvodné a bez ohledu na ně přistoupila k dražbě.
Namítá-li dovolatelka, že se odvolací soud shora formulovanou (druhou) dovolací otázkou nezabýval ve vztahu k řízení vedenému u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 5 C 87/2018, potom Nejvyšší soud podotýká, že ze spisu se podává, že v odvolání tuto skutečnost povinná 2) netvrdila (řízení vedené pod sp. zn. 5 C 87/2018 vůbec nezmínila). Proto se jí odvolací soud nezabýval a neučinil žádný závěr, který by nyní mohl být dovolacím soudem přezkoumán. Odvolací soud se tedy neodchýlil od usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 3969/2017, jak tvrdí dovolatelka, ale naopak postupoval v souladu se shora uvedenou judikaturou Nejvyššího soudu. Dovolání v této otázce proto není přípustné.
Třetí dovolací otázka zní, zda usnesení o odvolání dražebního jednání z důvodu neukončených excindačních sporů nebo žádosti o odklad či zastavení exekuce představuje usnesení, kterým se upravuje vedení řízení. Dovolatelka tvrdí, že soudní exekutorka porušila ustanovení §170 odst. 1 o. s. ř., podle něhož je soud vázán usnesením, jakmile je vyhlásil; nedošlo-li k vyhlášení, jakmile bylo doručeno, a není-li třeba doručovat, jakmile bylo vyhotoveno. Jestliže tedy soudní exekutorka odvolala čas zahájení elektronické dražby z důvodu návrhu povinných na částečné zastavení exekuce, přičemž uvedla, že do pravomocného rozhodnutí o tomto návrhu nelze dražbu provést, byla tímto rozhodnutím vázána.
Podle ustanovení §170 odst. 2 o. s. ř. usnesením, kterým se upravuje vedení řízení, není však soud vázán. Nejvyšší soud již ve své judikatuře dospěl k závěru, že dražební vyhláška obsahuje jednak údaje o organizačních předpokladech dražby (proti kterým odvolání zákon nepřipouští) a jednak údaje podstatné z hlediska provedení výkonu rozhodnutí v souladu se zákonem (významné jak pro účastníky řízení, tak i pro osoby, které mají zájem dražit nebo se domáhají uspokojení svých pohledávek z výtěžku prodeje), jimiž jsou údaje o výsledné ceně nemovitostí, výši jistoty, výši nejnižšího podání a o závadách, které prodejem nemovitostí nezaniknou (proti kterým je odvolání přípustné). V části týkající se organizačních předpokladů má tak usnesení o nařízení dražby charakter usnesení o vedení řízení, jímž soud není vázán (§170 odst. 2 o. s. ř.) a v tomto směru proto může být vydáno i nové usnesení s odlišnou úpravou těchto otázek. Pokud však jde o výroky, které nemají pouze organizační charakter a jsou napadnutelné odvoláním, má usnesení závazný charakter (§170 odst. 1 o. s. ř.) a stejný právní význam a následky jako kterékoliv jiné věcné rozhodnutí, včetně toho, že tvoří překážku věci pravomocně rozsouzené (k tomu srov. např. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. března 2003, č. j. 20 Co 89/2003, publikované v časopise Soudní judikatura č. 4/2003, poř. č. 71, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. srpna 2005, sp. zn. 20 Cdo 1083/2005). Nejvyšší soud již rovněž vysvětlil, že výrok dražební vyhlášky, v němž je uveden čas a místo dražebního jednání představuje rozhodnutí, kterým se upravuje vedení řízení (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2008, sp. zn. 20 Cdo 3453/2006).
Nejvyšší soud nad rámec odůvodnění tohoto rozhodnutí podotýká, že i kdyby závaznost usnesení, kterým bylo odvoláno dražební jednání, byla dána, týkala by se pouze výroku usnesení, nikoliv jeho odůvodnění (srov. §167 odst. 2 o. s. ř. a §159a o. s. ř.). Soudní exekutorka ve výroku daného usnesení ze dne 28. listopadu 2018, č. j. 024 Ex 3774/13-667, přitom uvedla, že čas zahájení elektronické dražby stanovený na den 7. prosince 2017 v 10:00 hodin se odvolává, a tomuto výroku dostála. Pro úplnost Nejvyšší soud dále dodává, že usnesením Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 6. února 2018, č. j. 32 EXE 639/2013-88, byl návrh povinných na zastavení exekuce zamítnut (výrok I.) a (blanketní) odvolání povinných proti tomuto rozhodnutí Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 14. května 2018, č. j. 26 Co 136/2018-121, odmítl (první výrok). Ani v této otázce tak není dovolání přípustné.
Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. jako nepřípustné odmítl i dovolání povinné 2).
Všichni dovolatelé dále navrhli odklad vykonatelnosti a právní moci dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. srpna 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení (§243c o. s. ř.), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. S ohledem na výše uvedené se proto Nejvyšší soud nezabýval návrhem dovolatelů na odklad vykonatelnosti a právní moci rozhodnutí odvolacího soudu.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. 10. 2019
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu