ECLI:CZ:NS:2019:20.CDO.4755.2018.1
sp. zn. 20 Cdo 4755/2018-133
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Kortestona plus s. r. o. , se sídlem v Praze 5, Za zámečkem č. 744/9, identifikační číslo osoby 28982622, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci č. 2116/15, proti povinné A. U. , narozené dne XY, bytem ve XY, zastoupené Mgr. Evou Balíčkovou, advokátkou se sídlem v Kladně, Ctiborova č. 3091, pro 238 685,85 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 51 EXE 890/2013, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. srpna 2018, č. j. 26 Co 191/2018-97, takto:
Dovolání povinné se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Krajský soud v Praze potvrdil v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 17. května 2018, č. j. 51 EXE 890/2013-50, kterým byl zamítnut návrh povinné na zastavení exekuce vedené soudním exekutorem JUDr. Lukášem Jíchou pod sp. zn. 203 Ex 40899/13.
Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, v němž poukazuje na svoji nepříznivou situaci. Uvádí, že je nemajetná a její zdravotní stav jí neumožňuje pracovat, přičemž není pravděpodobné, že by se její majetková situace v budoucnu zlepšila. Nelze proto očekávat další plnění z její strany, kterým by mohlo dojít byť jen k částečnému uspokojení pohledávky oprávněné, a exekuce by proto měla být zastavena podle §268 odst. 1 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.
Postup obecných soudů při posouzení důvodnosti návrhu povinného na zastavení exekucí na základě ustanovení §268 odst. 1 písm. e) o. s. ř., tj. kdy průběh exekuce ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů, je totiž s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu v souladu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. května 2016, sp. zn. 20 Cdo 1491/2016, ze dne 17. října 2017, sp. zn. 20 Cdo 4211/2017, ze dne 26. září 2017, sp. zn. 20 Cdo 4055/2017), a není ani důvod, aby odpovídající právní otázka byla posouzena jinak (srov. §237 o. s. ř.).
Podle ustanovení §52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Podle ustanovení §268 odst. 1 písm. e) o. s. ř. výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů.
Podá-li povinný návrh na zastavení exekuce podle ustanovení §268 odst. 1 písm. e) o. s. ř. a exekutor návrhu nevyhoví, je soud povinen o tomto návrhu rozhodnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2006, sp. zn. 20 Cdo 1062/2005, a ze dne 27. října 2010, sp. zn. 20 Cdo 4106/2008). Za tímto účelem si soud před věcným rozhodnutím o návrhu povinného na zastavení exekuce podle ustanovení §268 odst. 1 písm. e) o. s. ř. od soudního exekutora vyžádá stanovisko a zprávu o tom, jaký majetek povinného zjistil, případně jaká je jeho hodnota, a jaké jsou náklady exekuce; na podkladě takto nebo i jinak zjištěných skutečností pak posoudí důvodnost návrhu povinného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2010, sp. zn. 20 Cdo 4106/2008, ze dne 19. října 2011, sp. zn. 20 Cdo 3434/2010, nebo ze dne 28. září 2016, sp. zn. 20 Cdo 4128/2016). Zpráva exekutora o majetkových poměrech povinného musí vyhovovat – z hlediska jejího obsahu – základním materiálním náležitostem, na základě kterých lze teprve, s ohledem na kautely řádného a spravedlivého řízení, vyvodit adekvátní závěr o důvodnosti zastavení prováděné exekuce. Tak je tomu zejména v případě, kdy sám exekutor soudu sdělí, že doposud nevyčerpal veškeré možné úkony vedoucí k vymožení vymáhané pohledávky (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2017, sp. zn. 20 Cdo 4055/2017).
V posuzovaném případě bylo soudu poskytnuto vyjádření soudního exekutora ze dne 26. dubna 2018, č. j. 203 Ex 40899/13-33, podle kterého soudní exekutor s návrhem povinné na zastavené exekuce nesouhlasí, neboť povinná hradí splátky 2 500 Kč měsíčně, přičemž ke dni vyjádření bylo uhrazeno celkem 77 118 Kč (na vymáhanou pohledávku ve výši 238 685,85 Kč s příslušenstvím). Povinná by i přes svou nemajetnost měla vzhledem ke svému věku být schopna dluh umořovat, třeba i po nižších splátkách. Soudní exekutor rovněž mimo jiné uvedl, že provedl soupis movitých věcí (které dosud nebyly zpeněžovány).
Exekuční řízení nelze vést bezvýsledně donekonečna, ale je na soudním exekutorovi, aby průběžně majetek povinné zjišťoval. Teprve v případě, že by ani v blízké budoucnosti nebylo možné očekávat vymožení alespoň (další) části pohledávky, bude namístě stav nedobytnosti pohledávky promítnout do zastavení exekuce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2017, sp. zn. 20 Cdo 929/2017). Exekuce v daném případě probíhá zhruba 5 let, ale dosud rozhodně nebyla bezvýsledná.
Odvolací soud (jakož i soud prvního stupně) tedy postupovaly zcela v souladu s výše uvedenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, jestliže dospěly k závěru, že důvod podle ustanovení §268 odst. 1 písm. e) o. s. ř. zde nebyl dán. Nejvyšší soud proto dovolání povinné odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 1. 2019
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu