ECLI:CZ:NS:2019:20.ND.121.2019.1
sp. zn. 20 Nd 121/2019-25
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné ČEZ Prodej, a. s. , se sídlem v Praze 4, Duhová 425/1, identifikační číslo osoby 27232433, zastoupené JUDr. Danielem Volopichem, advokátem se sídlem v Plzni, Vlastina 602/23, proti povinnému A. F. F. , narozenému XY, občanu Polské republiky, identifikační číslo osoby XY, v České republice naposledy bytem XY, pro 20 608 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 132/2019, o určení místní příslušnosti soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř., takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 132/2019 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 5 vede pod sp. zn. 14 EXE 132/2019 řízení, v němž oprávněná exekučním návrhem ze dne 8. 1. 2019 požádala o nařízení exekuce podle rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 17. 7. 2018, č. j. 13 C 187/2017-81, kterým bylo povinnému uloženo, aby oprávněné zaplatil částku 20 608 Kč s příslušenstvím. K provedení exekuce oprávněná navrhuje pověřit soudního exekutora Mgr. Alana Havlice, Exekutorský úřad Jeseník.
Usnesením ze dne 7. 2. 2019, č. j. 14 EXE 132/2019-17, vyslovil Obvodní soud pro Prahu 5 svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť povinný – občan Polské republiky – není registrován k trvalému ani jinému (cizineckému) pobytu na území České republiky; činnost pod identifikačním číslem osoby, jež byla uvedena v návrhu oprávněné, byla podle údajů v živnostenském rejstříku ukončena dne 12. 2. 2015. Soudu není znám ani majetek povinného nacházející se v jeho obvodu.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle §45 odst. 2 věty první zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, uzavřel, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud rovněž v usnesení ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vysvětlil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, nýbrž ve smyslu ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti (srov. dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. dubna 2012, sp. zn. 32 Nd 80/2012, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2006, sp. zn. 25 Nd 55/2006, publikované pod číslem 43/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), což může odpovídat sídlu soudního exekutora (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. dubna 2008, sp. zn. 4 Nd 113/2008, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. května 2004, sp. zn. 22 Nd 81/2004) nebo soudu, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011, či ze dne 29. prosince 2011, sp. zn. 4 Nd 392/2011). Není ovšem vyloučeno, aby se místní příslušnost exekučního soudu odvíjela v konkrétním případě i od jiné skutečnosti vyhovující zásadě hospodárnosti řízení (např. od místa vzniku pohledávky).
V posuzovaném případě je povinný občanem Polské republiky bez jakéhokoli pobytu (trvalého či cizineckého) na území České republiky, který zde již po delší dobu nevykonává žádnou výdělečnou činnost (jak bylo dovolacím soudem ověřeno z informačního systému základních registrů). Jestliže exekuční řízení bylo zahájeno u Obvodního soudu pro Prahu 5, který již provedl prvotní úkony v dané věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. května 2018, sp. zn. 20 Nd 132/2018, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. srpna 2018, sp. zn. 20 Nd 201/2018, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2018, sp. zn. 20 Nd 3/2018, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2018, sp. zn. 20 Nd 64/2018, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. května 2018, sp. zn. 20 Nd 135/2018), jeví se v souladu se zásadou hospodárnosti, aby byl Obvodní soud pro Prahu 5 určen podle §11 odst. 3 ve spojení s §105 odst. 2 o. s. ř. místně příslušným soudem.
Tím není předznamenáno, že exekuci na území České republiky bude také možné reálně provést; připomíná se, že v této fázi exekučního řízení a pro jeho potřeby se „majetek povinného“, ať už coby relevantní faktor pro založení místní příslušnosti soudu nebo jakožto postižitelný předmět exekuce, nezjišťuje (viz R 11/2015).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 3. 2019
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu