ECLI:CZ:NS:2019:20.ND.2.2019.1
sp. zn. 20 Nd 2/2019-36
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v exekuční věci oprávněného Statutárního města Ústí nad Labem, se sídlem úřadu v Ústí nad Labem, Velká Hradební 2336/8, identifikační číslo osoby 00081531, proti povinnému V. G. , narozenému XY, občanu Slovenské republiky, bytem XY, pro 32 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 73 EXE 3215/2018, o určení místní příslušnosti soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř., takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 73 EXE 3215/2018 projedná a rozhodne Okresní soud v Ústí nad Labem.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ústí nad Labem vede pod sp. zn. 73 EXE 3215/2018 řízení, v němž soudní exekutor JUDr. Vratislav Pospíšil, Exekutorský úřad Ústí nad Labem, požádal dne 16. 8. 2018 o pověření k provedení a nařízení exekuce za účelem vymožení pohledávek oprávněného v celkové výši 32 000 Kč podle rozhodnutí Odboru kontroly Magistrátu města Ústí nad Labem ze dne 19. července 2012, č. j. MM/OK/PD/30222/12/R, a rozhodnutí Odboru kontroly Magistrátu města Ústí nad Labem ze dne 28. listopadu 2012, č. j. MM/OK/PD/55645/12/R.
Usnesením ze dne 21. listopadu 2018, č.j. 73 EXE 3215/2018-25, vyslovil Okresní soud v Ústí nad Labem svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť povinný - občan Slovenské republiky - není registrován k trvalému ani jinému (cizineckému) pobytu na území České republiky; existence majetku povinného - s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 - nebyla soudem zjišťována, neboť tato skutečnost vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle §45 odst. 2 věty první zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, uzavřel, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud rovněž v usnesení ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vysvětlil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, nýbrž ve smyslu ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti (srov. dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. dubna 2012, sp. zn. 32 Nd 80/2012, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2006, sp. zn. 25 Nd 55/2006, publikované pod číslem 43/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), což může odpovídat sídlu soudního exekutora (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. dubna 2008, sp. zn. 4 Nd 113/2008, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. května 2004, sp. zn. 22 Nd 81/2004) nebo soudu, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011, či ze dne 29. prosince 2011, sp. zn. 4 Nd 392/2011). Není ovšem vyloučeno, aby se místní příslušnost exekučního soudu odvíjela v konkrétním případě i od jiné skutečnosti vyhovující zásadě hospodárnosti řízení (např. od místa vzniku pohledávky).
V posuzovaném případě je povinný občanem Slovenské republiky s pobytem na adrese uvedené v záhlaví a bez jakéhokoli pobytu - trvalého či cizineckého - na území České republiky (jak bylo dovolacím soudem ověřeno z informačního systému základních registrů). Jestliže Okresní soud v Ústí nad Labem již provedl prvotní úkony v dané věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. května 2018, sp. zn. 20 Nd 132/2018 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. srpna 2018, sp. zn. 20 Nd 201/2018) a oprávněným je subjekt, jenž v tomto případě exekuční tituly vydal a na jehož území pohledávka vznikla (viz usnesení ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012), jeví se v souladu se zásadou hospodárnosti, aby byl Okresní soud v Ústí nad Labem určen podle §11 odst. 3 ve spojení s §105 odst. 2 o. s., ř. místně příslušným soudem.
Tím není předznamenáno, že exekuci na území České republiky bude také možné reálně provést; připomíná se, že v této fázi exekučního řízení a pro jeho potřeby se „majetek povinného“, ať už coby relevantní faktor pro založení místní příslušnosti soudu nebo jakožto postižitelný předmět exekuce, nezjišťuje (viz R 11/2015).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 1. 2019
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu