ECLI:CZ:NS:2019:21.CDO.4714.2018.1
sp. zn. 21 Cdo 4714/2018-131
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobkyně Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje, příspěvkové organizace se sídlem v Liberci I – Starém Městě, Klášterní č. 954/5, IČO 46744991, zastoupené JUDr. Alexandrem Šoljakem, advokátem se sídlem v Liberci, U Soudu č. 363/10, proti žalovanému S. F. N. , narozenému dne XY, bytem v XY, zastoupenému JUDr. Petrem Košťálem, advokátem se sídlem v Příbrami I, Gen. R. Tesaříka č. 256, o 159.141,- Kč s úrokem z prodlení, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 15 C 21/2018, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. září 2018, č. j. 23 Co 172/2018-110, takto:
I. Dovolání žalovaného se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2018, č. j. 23 Co 172/2018-110, není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce podmínek pro vrácení neprávem (omylem) vyplacených částek srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2013, sp. zn. 21 Cdo 1775/2013, v němž byl - mimo jiné - přijat právní názor, že zaměstnanec, který se bezdůvodně obohatil na úkor zaměstnavatele tím, že od zaměstnavatele přijal peněžité plnění („částky“) neprávem (tj. bez právního důvodu, z neplatného právního úkonu nebo z právního důvodu, který odpadl), je povinen bezdůvodné obohacení vydat zaměstnavateli jen tehdy, jestliže věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o peněžité plnění („částky“) nesprávně určené nebo omylem vyplacené. V případě, že nevěděl a ani nemohl z okolností předpokládat, že jde o peněžité plnění („částky“) nesprávně určené nebo omylem vyplacené, může si zaměstnanec bezdůvodné obohacení, které tímto způsobem (neprávem) získal na úkor zaměstnavatele, ponechat. To, zda zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, je věcí konkrétního posouzení každého jednotlivého případu, přičemž rozhodné skutečnosti v tomto směru je povinen tvrdit a za řízení prokázat zaměstnavatel; k otázce dobré víry zaměstnance v době přijetí plnění, tedy k otázce, zda žalovaný (ve smyslu ustanovení §331 zákoníku práce) věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částku nesprávně určenou nebo omylem vyplacenou, srov. též odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2015, sp. zn. 21 Cdo 839/2015, který byl uveřejněn pod č. 10/2016 v časopise Soudní rozhledy, nebo odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2016, sp. zn. 21 Cdo 740/2016] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Námitky, jimiž žalovaný uplatnil jiný dovolací důvod, než ten, který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř., a z nichž nevyplývají žádné rozhodné právní otázky ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř. [dovolatel nesouhlasí se skutkovým zjištěním, které bylo na základě konkrétního posouzení okolností případu pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující (že „žalovaný musel ze všech uvedených okolností předpokládat, že v rozsahu, v jakém byla žalobkyně povinna provést z přisouzeného plnění srážky na povinné zákonné odvody ve smyslu zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění, a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, došlo k vyplacení peněžitého plnění omylem“), a s hodnocením důkazů, na základě něhož odvolací soud k tomuto skutkovému závěru dospěl, předestírá své vlastní skutkové závěry, na nichž pak buduje odlišné právní posouzení věci], nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání podle ustanovení §237 o. s. ř.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 3. 2019
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu