ECLI:CZ:NS:2019:24.CDO.1006.2019.1
sp. zn. 24 Cdo 1006/2019-406
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Vítězslavy Pekárkové a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobce V. Ch. , narozeného dne XY, bytem v XY, zastoupeného JUDr. Vojtěchem Veverkou, advokátem se sídlem v Kladně, Hajnova č. 40, proti žalovaným 1) J. Ch. , narozené dne XY, bytem v XY, a 2) H. Ch. , narozené dne XY, bytem v XY, oběma zastoupeným JUDr. Věrou Škvorovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 2, Francouzská č. 75/4, o zaplacení 100.500,- Kč a 62.500,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 6 C 7/2012, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. listopadu 2018, č. j. 32 Co 254/2018-378, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12.11.2018, č.j. 32 Co 254/2018-378, podle ustanovení §243c odst. 1 o.s.ř. odmítl, neboť v něm dovolatel uplatňuje jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 věta první o.s.ř., namítá-li, že řízení před soudem prvního stupně bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (jestliže u soudu prvního stupně došlo ke změně v osobě samosoudce a „ani jedna ze svědeckých či účastenských výpovědí nebyla provedena před soudem v novém obsazení“), ačkoliv k takové vadě dovolací soud přihlíží sice i z úřední povinnosti, ale pouze tehdy, je-li dovolání přípustné (srov. §242 odst. 3 věta druhá o.s.ř.). O přípustné dovolání se však v projednávané věci nejedná.
Nadto otázka postupu soudu po změně v obsazení senátu již byla předmětem rozhodovací praxe dovolacího soudu, který uzavřel, že ustanovení §119 odst. 3 o.s.ř. brání tomu, aby pro změnu v obsazení senátu bylo třeba opakovat provedené důkazy, případně celé dokazování (k tomu srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10.2.2004, sp. zn. 22 Cdo 2475/2003; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.10.2016, sp. zn. 21 Cdo 127/2015, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3.4.2017, sp. zn. 21 Cdo 1755/2016), z odůvodnění dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu je zřejmé, že odvolací soud při posouzení této otázky z této ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu vycházel a na tato rozhodnutí také správně odkázal, a není důvod, aby tato otázka byla posouzena jinak. Pokud dovolatel poukazuje na usnesení Ústavního soudu ze dne 19.7.2016, sp. zn. IV. ÚS 3470/15, přehlíží, že toto rozhodnutí není na projednávanou věc přiléhavé.
Také v části, v níž dovolatel jednak napadá hodnocení důkazů odvolacím soudem, a jednak má za to, že „unesl důkazní břemeno k tomu, že žalované získaly peněžní prostředky patřící zůstaviteli V. Ch.“, čímž došlo k „dynamickému přechodu důkazního břemene na žalované“, které však „neunesly důkazní břemeno týkající se právního důvodu, pro který nejsou povinny tyto prostředky vracet do dědictví“, ačkoliv nebere náležitě v úvahu, že pro posouzení sporu o povaze plnění peněžních prostředků ve vztahu mezi zůstavitelem a žalovanými 1) a 2) nebylo určující neunesení důkazního břemene žalobcem ani žalovanými, posoudil-li odvolací soud „charakter plnění“ mezi zůstavitelem a žalovanou 1), jakož i následný převod části finančních prostředků na pokyn zůstavitele z účtu žalované 1) na účet žalované 2), jako darovací smlouvu dle ustanovení §628 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů účinném do 31.12.2013, na základě zjištěného skutkového stavu vyplývajícího z výsledků dokazování a jeho právního posouzení, uplatňuje jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 věta první o.s.ř., a dovolání tak trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 5. 2019
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu