ECLI:CZ:NS:2019:25.CDO.5764.2017.2
sp. zn. 25 Cdo 5764/2017-403
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Ivy Suneghové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce: V. H. , narozený XY, bytem XY, zastoupený JUDr. Ladislavou Chládkovou, advokátkou se sídlem Dobrovského 1179, Roudnice nad Labem, proti žalovanému: hlavní město Praha , se sídlem magistrátu Mariánské nám. 2/2, Praha 1, zastoupený JUDr. Janem Olejníčkem, advokátem se sídlem Helénská 1799/4, Praha 2, za účasti vedlejších účastnic na straně žalovaného: 1) Česká pojišťovna a. s., se sídlem Spálená 75/16, Praha 1, IČO 45272956, a 2) 4-Majetková, a. s., se sídlem Plamínkové 1592/4, Praha 4, IČO 28477456, o náhradu škody na zdraví, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 16 C 2/2012, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2017, č. j. 72 Co 114/2017-366, takto:
Věc vedená u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 25 Cdo 5764/2017 se postupuje velkému senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu.
Odůvodnění:
Tříčlenný senát č. 25, který měl podle platného rozvrhu práce Nejvyššího soudu dovolání projednat a rozhodnout o něm, při právním posouzení otázky pasivní věcné legitimace hlavního města Prahy ve sporu o náhradu škody vzniklé v souvislosti se správou majetku, jež byla svěřena městské části, dospěl k názoru, který je odlišný od názoru vysloveného v usnesení ze dne 26. 11. 2009, sp. zn. 25 Cdo 3373/2007, a v rozsudku ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1576/2006. Kromě toho judikatura Nejvyššího soudu řeší otázku pasivní věcné legitimace hlavního města Prahy a jejích městských částí odlišně v návaznosti na povahu uplatněného nároku. V restitučních sporech o vydání nemovitostí se dovozuje pasivní legitimace obou těchto subjektů (srov. např. rozsudek ze dne 20. 5. 1999, sp. zn. 2 Cdon 748/97, publikovaný pod č. 64/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), Výhradně městská část je pasivně legitimována ve sporu o povinnost uzavřít nájemní smlouvu, jejímž předmětem měla být bytová jednotka ve vlastnictví hl. m. Prahy, svěřená do správy městské části (srov. usnesení ze dne 24. 4. 2008, sp. zn. 26 Cdo 2511/2006). Ve sporech o vydání bezdůvodného obohacení, které spočívá v užívání cizího pozemku tím, že je na něm umístěna stavba jiného vlastníka, považuje judikatura za směrodatné, kdo je skutečně vlastníkem, nikoli kdo má stavbu svěřenu do správy (viz rozsudek ze dne 12. 10. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1896/2010, a usnesení ze dne 4. 2. 2010, sp. zn. 28 Cdo 2542/2009).
Je tedy zřejmé, že s ohledem na různorodost právních vztahů, v nichž uvedené subjekty vystupují, je třeba otázku jejich právního postavení řešit komplexně a sjednotit přístup prostřednictvím rozhodnutí velkého senátu. Z tohoto důvodu rozhodl tříčlenný senát podle §20 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, o postoupení věci k rozhodnutí velkému senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 6. 2019
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu