Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10.12.2019, sp. zn. 29 Cdo 3109/2019 [ rozsudek / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:29.CDO.3109.2019.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:29.CDO.3109.2019.1
sp. zn. 29 Cdo 3109/2019-97 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Rostislava Krhuta v právní věci žalobce R. M. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Filipem Lorenzem, advokátem, se sídlem v Praze, Kodaňská 1441/46, proti žalovanému Z. B. , narozenému XY, bytem XY, o zaplacení částky 4.000.000,- Kč s postižními právy ze směnky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 30 Cm 211/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. května 2019, č. j. 12 Cmo 34/2019-77, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Žalobou ze dne 29. prosince 2017, doručenou Městskému soudu v Praze téhož dne, se žalobce (R. M.) po žalovaném (Z. B.) domáhá zaplacení částky 4.000.000,- Kč s postižními právy ze směnky. Usnesením ze dne 16. ledna 2018, č. j. 30 Cm 211/2017-10, Městský soud v Praze vyzval žalobce, aby ve lhůtě do patnácti dnů od doručení usnesení zaplatil soudní poplatek ve výši 200.667,- Kč; současně ho poučil o následcích nečinnosti. Podáním ze dne 30. ledna 2018 (č. l. 12) žalobce požádal „o prominutí, eventuálně o snížení soudního poplatku“. Městský soud v Praze usnesením ze dne 9. března 2018, č. j. 30 Cm 211/2017-41, nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků; Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce usnesením ze dne 20. srpna 2018, č. j. 12 Cmo 95/2018-56, které nabylo právní moci dne 10. září 2018, potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Usnesením ze dne 18. září 2018, č. j. 30 Cm 211/2017-62, Městský soud v Praze žalobce opětovně vyzval k zaplacení soudního poplatku ve výši 200.667,- Kč, a to ve lhůtě do patnácti dnů od doručení tohoto usnesení; zároveň ho opakovaně poučil též o následcích nezaplacení soudního poplatku. Výzva k zaplacení soudního poplatku byla žalobci doručena dne 26. září 2018. Lhůta určená k zaplacení soudního poplatku začala žalobci běžet dne 27. září 2018 a skončila dne 11. října 2018. Žalobce soudní poplatek zaplatil (až) dne 7. listopadu 2018 a podáním z téhož dne požádal o prominutí zmeškání lhůty k zaplacení soudního poplatku. Městský soud v Praze usnesením ze dne 10. prosince 2018, č. j. 30 Cm 211/2017-71, které nabylo právní moci 28. prosince 2018, zamítl návrh žalobce na prominutí zmeškání lhůty. Následným usnesením ze dne 9. ledna 2019, č. j. 30 Cm 211/2017-72, Městský soud v Praze zastavil řízení podle ustanovení §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, pro nezaplacení soudního poplatku. Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce usnesením ze dne 6. května 2019, č. j. 12 Cmo 34/2019-77, potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Odvolací soud uzavřel, že žalobce nesplnil poplatkovou povinnost ani v dodatečné lhůtě stanovené soudem prvního stupně; proto soud prvního stupně postupoval správně, když řízení zastavil a nepřihlížel k opožděnému zaplacení soudního poplatku. Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení §243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž spočívá rozhodnutí odvolacího soudu a které bylo dovoláním zpochybněno, týkající se výkladu ustanovení §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, odpovídá závěrům formulovaným v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. dubna 2019, sp. zn. 31 Cdo 3042/2018, uveřejněném pod číslem 120/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, k jehož závěrům se Nejvyšší soud opakovaně přihlásil např. v usneseních ze dne 31. července 2019, sen. zn. 29 ICdo 156/2018, a ze dne 27. srpna 2019, sp. zn. 21 Cdo 1841/2019. K možnosti doručit výzvu k zaplacení soudního poplatku postupem předvídaným ustanovením §50 o. s. ř. srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2018, sp. zn. 22 Cdo 1693/2018, ve spojení s usnesením Ústavního soudu ze dne 14. května 2019, sp. zn. II. ÚS 900/19. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 10. 12. 2019 JUDr. Petr Gemmel předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/10/2019
Spisová značka:29 Cdo 3109/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:29.CDO.3109.2019.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Heslo:Poplatky soudní
Dovolání
Lhůty
Doručování
Dotčené předpisy:§9 odst. 1 předpisu č. 549/1991Sb.
§50 o. s. ř.
§243c odst. 1,2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2020-02-21