Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.03.2019, sp. zn. 29 Cdo 377/2019 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:29.CDO.377.2019.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:29.CDO.377.2019.1
sp. zn. 29 Cdo 377/2019-193 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Gemmelem v právní věci žalobce Československé obchodní banky, a. s., se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, PSČ 150 57, identifikační číslo osoby 00 00 13 50, zastoupené JUDr. Martinem Bjalončikem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 846/1, PSČ 110 00, proti žalovaným 1) MetalTrans s. r. o. , se sídlem v Plzni, Budilova 161/15, PSČ 301 00, identifikační číslo osoby 64 36 08 31, a 2) P. K. , narozenému XY, bytem XY, oběma zastoupeným JUDr. Petrem Morongem, advokátem, se sídlem v Plzni, Skrétova 475/8, PSČ 301 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 41 Cm 28/2017, o dovolání prvního žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. června 2018, č. j. 12 Cmo 15/2018-122, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 19. června 2018, č. j. 12 Cmo 15/2018-122, k odvolání prvního žalovaného (MetalTrans s. r. o.) potvrdil rozsudek ze dne 7. června 2017, č. j. 41 Cm 28/2017-39, jímž Krajský soud v Plzni ponechal ve vztahu k prvnímu žalovanému v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 17. března 2017, č. j. 41 Cm 28/2017-11, kterým uložil žalovaným, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobci směnečný peníz ve výši 882.666,39 Kč s 6% úrokem od 9. prosince 2016 do zaplacení, směnečnou odměnu 2.942,- Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 88.421,80 Kč. Proti tomuto rozsudku podal první žalovaný dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání (posuzováno podle jeho obsahu - §41 odst. 2 o. s. ř.) neobsahuje žádný údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v ustanovení §237 o. s. ř. považuje za splněné (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 a ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 4/2014“), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14, ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14, ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. IV. ÚS 3548/14 a ze dne 3. února 2016, sp. zn. I. ÚS 891/15). Srov. dále též stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16, uveřejněné pod číslem 460/2017 Sb. Přitom již v R 4/2014 Nejvyšší soud ozřejmil, že požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. či jeho části. Konečně Nejvyšší soud dodává, že nepřehlédl podání zástupce žalovaných ze dne 11. prosince 2017 (č. l. 187 až 188); z obsahu dovolání ze dne 24. září 2018 (č. l. 150 až 151) je však zcela nepochybné, že dovolání proti rozsudku odvolacího soudu podal jen první žalovaný (odvolací soud ostatně rozhodl jen o odvolání tohoto žalovaného). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta poslední o. s. ř.). S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. bod 2., části první článku II. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 25. 3. 2019 JUDr. Petr Gemmel předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/25/2019
Spisová značka:29 Cdo 377/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:29.CDO.377.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolání
Přípustnost dovolání
Vady podání
Dotčené předpisy:§243c odst. 1 o. s. ř.
§41 odst. 2 o. s. ř.
§237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2019-06-08