ECLI:CZ:NS:2019:29.NSCR.180.2018.1
KSPA 44 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 180/2018-B-79
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Gemmelem v insolvenční věci dlužnice I. R., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Jaroslavou Moravcovou, advokátkou, se sídlem v Pardubicích, Rybitví 81, PSČ 533 53, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích pod sp. zn. KSPA 44 INS XY, o zrušení schváleného oddlužení, o dovolání dlužnice proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. září 2018, č. j. KSPA 44 INS XY, 1 VSPH XY, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze k odvolání dlužnice usnesením ze dne 20. září 2018, č. j. KSPA 44 INS XY, 1 VSPH XY, potvrdil usnesení ze dne 7. června 2018, č. j. KSPA 44 INS XY, jímž Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích (mimo jiné) zrušil schválené oddlužení dlužnice (výrok I.) a zastavil insolvenční řízení (výrok II.).
Proti usnesení odvolacího soudu podala dlužnice dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Učinil tak proto, že dovolání (posuzováno podle jeho obsahu - §41 odst. 2 o. s. ř.) neobsahuje žádný údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v ustanovení §237 o. s. ř. považuje za splněné (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 a ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 4/2014“), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14, ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14, ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. IV. ÚS 3548/14 a ze dne 3. února 2016, sp. zn. I. ÚS 891/15).
Srov. dále též stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16, uveřejněné pod číslem 460/2017 Sb.
Současně je zjevné, že dovolatelka nijak nevymezila ani důvod dovolání, tj. právní posouzení věci, na něm rozhodnutí odvolacího soudu spočívá, a které pokládá za nesprávné, včetně toho, v čem spočívá tato nesprávnost (srov. §237 a §241b odst. 3 o. s. ř.).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 1. 2019
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu