ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.2511.2018.1
2
3
sp. zn. 30 Cdo 2511/2018-41
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce P. B., nar. XY, bytem v XY, proti žalovaným 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, a 2) Nejvyššímu soudu , se sídlem v Brně, Burešova 571/20 –P. P., P. V., B. D., o náhradu škody ve výši 2 500 000 Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 116 C 269/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 9. 2017, č. j. 44 Co 198/2017-21, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně jako soud odvolací napadeným usnesením ze dne 18. 9. 2017, č. j. 44 Co 198/2017-21, potvrdil usnesení Městského soudu v Brně jako soudu prvního stupně ze dne 22. 2. 2017, č. j. 116 C 269/2016-15, kterým bylo rozhodnuto, že se žalobci zástupce z řad advokátů neustanovuje.
Proti usnesení odvolacího soudu (č. j. 44 Co 198/2017-21) podal žalobce včasné dovolání ze dne 6. 10. 2017, doručené osobně soudu prvního stupně dne 19. 10. 2017 (č. l. 23), které bylo Nejvyššímu soudu předloženo k rozhodnutí a které je předmětem tohoto dovolacího řízení, aniž by však žalobce zaplatil soudní poplatek za dovolání. Při podání dovolání nebyl žalobce zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání.
Usnesením ze dne 27. 10. 2017, č. j. 116 C 269/2016-25, které bylo žalobci doručeno dne 6. 11. 2017, soud prvního stupně vyzval žalobce, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení odstranil vady dovolání ze dne 6. 10. 2017 a splnil podmínku povinného zastoupení dovolatele v řízení o dovolání advokátem nebo notářem ve smyslu §241 odst. 1 a 4 občanského soudního řádu, popřípadě v téže lhůtě doložil existenci svého právnického vzdělání podle §241 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu. Současně byl žalobce poučen, že nebude-li dovolání řádně opraveno nebo doplněno, soud řízení zastaví.
Žalobce na výzvu reagoval podáním ze dne 6. 11. 2017 (č. l. 26), ve kterém požádal soud o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Soud prvního stupně o žádosti žalobce rozhodl usnesením ze dne 9. 4. 2018, č. j. 116 C 269/2016-30, tak, že žalobci zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení neustanovil. Odvolací soud usnesením ze dne 18. 5. 2018, č. j. 44 Co 290/2018-36, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Rozhodnutí nabyla právní moci dne 1. 6. 2018.
Nejvyšší soud posléze usnesením ze dne 9. 1. 2019, č. j. 30 Cdo 2511/2018-38, které bylo žalobci doručeno dne 14. 1. 2019, vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání, který činí 4 000 Kč. Současně byl žalobce mimo jiné poučen, že nebude-li do 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek uhrazen, bude dovolací řízení zastaveno.
Žalobce na výzvu reagoval podáním ze dne 14. 1. 2019, ve kterém požádal soud o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podáním dovolání ze dne 6. 10. 2017 vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku poplatků 4 000 Kč.
Protože žalobce nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením Nejvyššího soudu ze dne 9. 1. 2019, č. j. 30 Cdo 2511/2018-38, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti napadenému usnesení odvolacího soudu (č. j. 44 Co 198/2017-21) podle ustanovení §9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil.
Nejvyšší soud nepřihlédl k žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení ze dne 14. 1. 2019, neboť vzhledem k nepřiměřenosti žalované částky a absenci vylíčení takových rozhodných skutečností, na základě kterých by bylo možno alespoň předběžně učinit závěr o důvodnosti žaloby, lze mít nárok žalobce za zjevně bezúspěšné uplatňování práva (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4347/2016, nebo ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). S tím koresponduje závěr uvedený v usnesení odvolacího soudu ze dne 18. 5. 2018, č. j. 44 Co 290/2018-36, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ze dne 9. 4. 2018, č. j. 116 C 269/2016-30, o neustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, a to mimo jiné i z důvodu zjevně bezúspěšného uplatňování práva.
Pro přiznání osvobození od soudních poplatků nesvědčí ani okolnost, známá dovolacímu soudu z jeho činnosti, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto rozhodnutím, kterým se řízení končí (§151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 3. 2019
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu