ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.2643.2019.1
sp. zn. 30 Cdo 2643/2019-307
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobce B. V. , bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu zdravotnictví, se sídlem v Praze 2, Palackého náměstí 375/4, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 3 C 75/2009, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2015, č. j. 25 Co 85/2015-202, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Berouně jako soud prvního stupně usnesením ze dne 9. 1. 2015, č. j. 3 C 75/2009-185, ve znění opravného usnesení soudu prvního stupně ze dne 19. 6. 2015, č. j. 3 C 75/2009-196, zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro odvolací řízení.
Krajský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 31. 7. 2015, č. j. 25 Co 85/2015-202, usnesení soudu prvního stupně ve znění opravného usnesení potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 17. 9. 2015 dovolání (č. l. 246), které však Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř“.
Učinil tak proto, že řízení o odvolání ve věci samé již bylo pravomocně skončeno a dovolání v téže věci bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2019, č. j. 30 Cdo 2644/2019-305.
Dovolání žalobce se tak stalo bezpředmětným v důsledku pravomocně skončeného řízení ve věci samé (k postupu soudu při bezpředmětnosti opravného prostředku srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 29 Cdo 917/2008, ze dne 14. 7. 2015, sp. zn. 32 Cdo 2045/2015, a ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. 30 Cdo 1186/2018). Bylo by tudíž nadbytečné o dovolání žalobce proti rozhodnutí o neustanovení zástupce pro skončené řízení rozhodovat. Rozhodnutí o dovolání podaném proti napadenému usnesení odvolacího soudu se tak nemůže projevit v poměrech žalobce.
O odkladu vykonatelnosti či právní moci napadeného rozhodnutí podle §243 o. s. ř. nelze uvažovat za situace, kdy je zřejmé, že samotnému dovolání nemůže být vyhověno. Za situace, kdy bylo dovolání Nejvyšším soudem bez zbytečných odkladů po předložení věci odmítnuto, nebylo již o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti rozhodováno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2017, sp. zn. 30 Cdo 4491/2017, nebo ze dne 16. 10. 2017, sp. zn. 30 Cdo 4619/2017).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 10. 2019
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu