ECLI:CZ:NS:2019:33.ND.457.2018.1
sp. zn. 33 Nd 457/2018-295
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci navrhovatelky A. H. , bytem XY, za účasti Stavebního bytového družstva POKROK se sídlem v Praze 8, Kollárova 157/18 (identifikační číslo 000 34 398), o neplatnosti usnesení shromáždění delegátů ze dne 21. 11. 2009, o návrhu navrhovatelky na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. František Švantner, JUDr. Eva Svobodová a JUDr. Gabriela Barančíková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 6 Cmo179/2018.
Odůvodnění:
Navrhovatelka v návaznosti na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 8. 2018, č.j. 6 Cmo 179/2018-267, především v zájmu neprodleného odvrácení hrozících dalších škod a újem, vznesla námitku podjatosti senátu 6 Cmo složeného z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudkyň JUDr. Evy Svobodové a JUDr. Gabriely Barančíkové; navrhla, aby projednání a rozhodnutí věci bylo přiděleno jiným soudům prvního a druhého stupně.
Soudci soudního oddělení (senátu) 6 Cmo – JUDr. František Švantner, JUDr. Eva Svobodová a JUDr. Gabriela Barančíková – se shodně vyjádřili tak, že nemají vztah k projednávané věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům a že jim nejsou známy okolnosti, které by mohly vzbuzovat pochybnosti o jejich nepodjatosti.
Podle ustanovení §14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle ustanovení §14 odst. 4 o.s.ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě (§16 odst. 1, věta první, o.s.ř.).
Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práva a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Soudní praxe (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 30. 10. 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001) je jednotná v tom, že soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky nabytými mimo procesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. 29 Nd 414/2014).
V posuzovaném případě lze s ohledem na výše podaný výklad uzavřít, že z tvrzení navrhovatelky (ani z obsahu spisu) se nepodávají žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti ve výroku jmenovaných soudců Vrchního soudu v Praze.
Nejvyšší soud proto rozhodl, že uvedení soudci nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí označené věci (§16 odst. 1 o.s.ř).
Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§16 odst. 3, věta druhá. o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 1. 2018
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu