ECLI:CZ:NS:2019:7.TD.86.2019.1
sp. zn. 7 Td 86/2019-35
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 13. 11. 2019 v neveřejném zasedání ve věci žádosti o zahlazení odsouzení M. G., nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 6 Nt 21012/2019, o návrhu tohoto soudu na určení místní příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Karviné.
Odůvodnění:
1. Dne 5. 8. 2019 podal M. G. u Okresního soudu v Karviné žádost o zahlazení odsouzení. Jako adresu trvalého bydliště uvedl adresu XY, Cheb a jako adresu přechodného bydliště XY, Karviná-Ráj. Věc byla vedena u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 5 Nt 3318/2019.
2. Okresní soud v Karviné postoupil žádost odsouzeného o zahlazení odsouzení Okresnímu soudu v Chebu, s tím, že bydliště odsouzeného není v obvodu Okresního soudu v Karviné a z komentáře trestního řádu k §364 odst. 1 vyplývá, že k pojmu bydliště je nutno vycházet z §10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, kdy podle §10 odst. 1 tohoto zákona se místem trvalého bydliště pobytu rozumí adresa pobytu občana v České republice, která je vedena v základním registru obyvatel, tudíž se podle soudu za bydliště považuje trvalý pobyt občana uvedený v evidenci obyvatel.
3. U Okresního soudu v Chebu je věc vedena pod sp. zn. 6 Nt 21012/2019.
4. Sdělením ze dne 2. 10. 2019, které bylo Okresnímu soudu v Chebu doručeno dne 4. 10. 2019 (č. l. 5 spisu sp. zn. 6 Nt 21012/2019) odsouzený na výzvu soudu potvrdil, že se v Karviné zdržuje od roku 2015 dosud, což doložil nájemními smlouvami s adresou bydliště XY, Karviná-Ráj. Dodal, že práci a bydlení má v Karviné jisté, bydlí a pracuje v Karviné, má zde kamarády a přátele a chce zde již zůstat.
5. Usnesením Okresního soudu v Chebu (dále též jen „soud“) ze dne 10. 10. 2019, sp. zn. 6 Nt 21012/2019, předložil tento soud podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. věc odsouzeného Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti soudu k řízení o zahlazení odsouzení, neboť má za to, že není příslušný k projednání věci, když místně příslušným by měl být Okresní soud v Karviné. Podle soudu je nesporné, že je odsouzený trvale hlášen k pobytu v Chebu. Je však také nesporné, že se zdržuje a bydlí v Karviné. Tuto skutečnost uvedl v žádosti o zahlazení odsouzení a následně potvrdil ve sdělení ze dne 2. 10. 2019. Podle §364 odst. 1 tr. ř. o zahlazení odsouzení rozhoduje předseda senátu okresního soudu, v jehož obvodu odsouzený v době podání návrhu má nebo naposledy měl bydliště. Zdůraznil, že trestní řád nepoužívá termín trvalé bydliště. Pokud jde o výklad pojmu bydliště, soud odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2017, sp. zn. 7 Td 17/2017, ve kterém tento soud ve stejném typu řízení dospěl k závěru, že za bydliště se považuje místo, kde se žadatel o zahlazení odsouzení skutečně zdržuje, kde má svůj skutečný, stálý domov, do kterého se hodlá vracet. S ohledem na právě uvedené je podle soudu k rozhodnutí o žádosti odsouzeného o zahlazení odsouzení příslušný Okresní soud v Karviné, neboť v obvodu tohoto soudu žadatel bydlí, pracuje a má stálý domov. V Chebu je podle soudu hlášen pouze formálně. Proto byla věc předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti jako soudu nejblíže společně nadřízenému oběma soudům.
6. Nejvyšší soud zhodnotil důkazy významné pro rozhodnutí podle §24 odst. 1 tr. ř. a dospěl ke zjištění, že místně příslušný k projednání této věci je Okresní soud v Karviné.
7. Podle §364 odst. 1 tr. ř. o zahlazení odsouzení rozhoduje předseda senátu okresního soudu, v jehož obvodu odsouzený v době podání návrhu má nebo naposledy měl bydliště.
8. Pro určení místní příslušnosti soudu k rozhodnutí o zahlazení odsouzení je tedy klíčovým výklad pojmu „bydliště“ odsouzeného. K výkladu tohoto pojmu Nejvyšší soud uvedl již v usnesení ze dne 25. 5. 2011, sp. zn. 11 Td 26/2011 (jeho závěry byly dále aplikovány v rozhodnutích Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Td 42/2011, 7 Td 54/2013, 7 Td 57/2014, 7 Td 17/2017 - uvedené rozhodnutí bylo uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod číslem 20/2019, svazek 4, ročník 2019, str. 636, dále také v rozhodnutí 7 Td 13/2019), že za bydliště odsouzeného je ve smyslu ustanovení §364 odst. 1 tr. ř. třeba považovat obec, resp. městský obvod, kde tato osoba bydlí s úmyslem se zde trvale zdržovat. Nejde o pojem totožný s pojmem trvalého pobytu, jak jej užívají předpisy správního práva, ale zpravidla bude místo trvalého pobytu totožné s místem skutečného bydliště osoby. Bydliště je zejména místo, kde má osoba svůj byt, rodinu, práci, pokud v místě práce také bydlí. Okolnosti dočasného charakteru, jako pobyt v nemocnici, v lázních, studium nebo např. výkon trestu odnětí svobody, na bydlišti osoby nic nemění, pokud současně nejsou doprovázeny takovými okolnostmi, z nichž lze s jistotou usuzovat, že se tato osoba v tomto jiném místě zdržuje s úmyslem zde trvale bydlet. V uvedeném usnesení Nejvyšší soud k výkladu pojmu bydliště odsouzeného odkázal také na právní názor vyslovený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. 30 Cdo 444/2004, publikovaném v časopise Soudní rozhledy č. 3/2006, s. 91, nebo v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 6. 2004, sp. zn. Nad 79/2004, publikovaném pod č. 371/2004 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, s tím, že v těchto usneseních je sice pojem bydliště vykládán pro oblast práva civilního a práva správního, tento výklad je ovšem zcela použitelný i pro oblast práva trestního a není žádného důvodu se od něj v jakémkoliv směru odchylovat.
9. Podpůrně lze poukázat také na důvodovou zprávu a komentář k §80 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., ze dne 3. 2. 2012, účinný od 1. 1. 2014), který upravuje pojem „bydliště“ tak, že člověk má bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu. Český právní řád pojem „bydliště“ hojně užívá, ale jeho zákonnou definici přinesl až uvedený zákoník. Do té doby byl tento pojem vymezován pouze v judikatuře, ale zákonná definice bydliště tuto dřívější judikaturu reflektuje. Podle důvodové zprávy se při stanovení kritérií pro určení bydliště vychází z tradičního pojetí, že rozhodují aspekty faktické, nikoli administrativní, kdy se jedná o soukromoprávní pojem pro účely občanskoprávních plnění, nikoliv pro evidenční účely dle veřejného práva. Podle komentáře je pro určení bydliště fyzické osoby stěžejní naplnění dvou složek: a) složka faktická a určující, tj. fakt, že se daná osoba v určitém místě zdržuje a že tam má své společenské a sociální vazby, a b) složka volní, tj. že daná osoba zároveň má úmysl se na tomto místě zdržovat trvale, chce v daném místě bydlet a svázat svůj život s tímto místem. Bydliště je tak místo, které fyzická osoba považuje za svůj skutečný, pevný a stálý domov, do kterého se hodlá vracet a kde se nachází i centrum jejích zájmů. Změna pobytu dočasného charakteru (např. pobyt v nemocnici, výkon trestu odnětí svobody, studium, sezonní práce aj.) nemění nic na tom, kde má daná osoba své bydliště. To však neplatí, kdyby byla taková změna doprovázena okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že se osoba na novém místě pobytu již zdržuje s úmyslem zde trvale bydlet. Přestože bydliště je mnohdy totožné s místem, kde má osoba trvalý pobyt, nelze pojem „bydliště" ztotožňovat s pojmem „trvalý pobyt", který je termínem správního práva, má ryze evidenční a tudíž administrativní charakter. Při určení bydliště je tedy vždy třeba zabývat se všemi okolnostmi, které skutečné bydliště fyzické osoby určují.
10. Aplikují-li se tyto zásady na projednávaný případ, je zřejmé, že těmto požadavkům nevyhovuje adresa trvalého pobytu odsouzeného XY, Cheb. Ustanovení §364 odst. 1 tr. ř. nehovoří o bydlišti trvalém, ale o bydlišti v době podání návrhu. V této souvislosti je třeba připomenout, že v rámci rozhodování o zahlazení odsouzení musí soud (předseda senátu) zejména posoudit, zda odsouzený v době po výkonu trestu odnětí svobody, o jehož zahlazení jde, vedl po celou zákonem stanovenou dobu řádný život (§105 odst. 1 tr. zákoníku), popř. zda před uplynutím této doby prokázal svým velmi dobrým chováním, že se napravil (§105 odst. 3 tr. zákoníku). Nelze tak zcela vyloučit, že za tímto účelem bude třeba objasnit některé okolnosti vztahující se k chování odsouzeného, a to nejlépe, nejhospodárněji a nejrychleji v součinnosti se samotným odsouzeným. Ze žádosti odsouzeného o zahlazení odsouzení vyplývá, že v době jejího podání bydlel v Karviné (nikoli krátkou dobu; podle tvrzení odsouzeného od roku 2015; podle nájemní smlouvy na č. l. 8 od 10. 3. 2016), a to na adrese XY, Karviná-Ráj, což je v obvodu Okresního soudu v Karviné. Okresní soud v Chebu odsouzenému na tuto adresu doručoval žádost o sdělení jeho současného pobytu (odsouzený poštu doručovanou na tuto adresu také osobně přebírá; viz dodejka na č. l. 2 p. v. sp. zn. 6 Nt 21012/2019), na kterou reagoval odsouzený sdělením ze dne 2. 10. 2019 s tím, že se zdržuje v Karviné. Soudem příslušným k rozhodnutí o zahlazení odsouzení je tedy podle §364 odst. 1 tr. ř. Okresní soud v Karviné.
11. Proto Nejvyšší soud, jako soud nejblíže společně nadřízený oběma dotčeným soudům, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 13. 11. 2019
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu