ECLI:CZ:NS:2019:8.TDO.1472.2019.1
sp. zn. 8 Tdo 1472/2019-813
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. 12. 2019 o dovolání obviněného P. S. , nar. XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Pardubice, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 7. 8. 2019, sp. zn. 13 To 204/2019, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 3 T 54/2019, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. S. odmítá .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. 3 T 54/2019, byl obviněný P. S. (dále jen „obviněný“ či „dovolatel“) uznán vinným, že
nejméně od měsíce května 2015 do 24. 9. 2018 v bytě v Pardubicích v ulici XY v místě společného bydliště se svojí manželkou D. S., nar. XY a jejími dětmi AAAAA (pseudonym), nar. XY, BBBBB (pseudonym), nar. XY, CCCCC (pseudonym), nar. XY a společným synem DDDDD (pseudonym), nar. XY, v přesně nezjištěných dnech v nepravidelných intervalech, zpravidla jednou týdně, a v posledním roce již denně, opakovaně fyzicky a též hrubým a bezcitným jednáním napadal svoji ženu D. S. tak, že ji bil zaťatými pěstmi do vlasové části hlavy i do obličeje, až jí několikrát tekla krev ze rtů a plakala, mlátil s ní o zem, bil a kopal ji vší silou do celého těla tak, že měla po celém těle podlitiny a modřiny, zkopal ji tak, že nemohla dýchat, držel ji pod krkem a škrtil ji, dusil ji polštářem, až nemohla dýchat, zakazoval jí stýkat se s jinými lidmi nebo s kamarádkami, nesměla nikam z bytu chodit sama ani na nákup, když se vrátila z nákupu, vyčítal jí, kde byla, sprostě jí nadával, říkal, že v životě nic nedokázala, že má děti, aby nemusela do práce, nadával jí, že je děvka zkurvená, že má nevychované parchanty, vyhrožoval jí nožem, který držel v ruce a pohyboval jím před ní nebo jí nůž přiložil k jejímu krku, vyhrožoval jí, že zabije ji a že zabije její děti a ona se bude dívat na to, jak vykrvácí, opakovanými fyzickými útoky jí způsoboval zranění na těle, křikem a nátlakem si na ní vynucoval, aby mu vydala finanční hotovost ze společných peněz určených na domácnost, které následně užil pro svoji potřebu,
dále svou manželku D. S. v době od prosince roku 2017 do září roku 2018 v bytě v Pardubicích v ulici XY v pěti případech donutil násilím proti její vůli k souloži a k análnímu pohlavnímu styku, kdy jí držel ruce, a přes její aktivní fyzický i slovní odpor, který projevovala tím, že se snažila ho kopat a odstrkovat, říkala, že to nechce, zasunul svůj penis do jejího konečníku a v jednom případě do pochvy, jednáním jí způsobil krvácivé poranění konečníku, přičemž v posledním případě v přesně nezjištěný den měsíce září 2018 jí během análního pohlavního styku, kdy říkala, že to nechce a snažila se ho odtáhnout, držel svou ruku přes její ústa, aby nemohla křičet, následně ji dusil polštářem, až nemohla dýchat, a pustil ji, až se uspokojil,
ve stejném období, nejméně od května roku 2015 do 24. 9. 2018 opakovaně, fyzicky a hrubým bezcitným jednáním napadal dcery poškozené AAAAA, nar. XY, BBBBB, nar. XY a CCCCC, nar. XY tak, že je bil zaťatými pěstmi, otevřenou dlaní do různých částí hlavy, obličeje i po celém těle, někdy i vařečkou nebo páskem, kdy poškozené měly po celém těle podlitiny, modřiny a škrábance, několikrát na ně vytáhl nůž, nezletilou CCCCC udeřil do hlavy tak, že upadla na židli a vyrazila si dva přední zuby, dále v blíže nezjištěné době začátkem roku 2018 po předchozí hádce a fyzické potyčce s manželkou D. S. chytil CCCCC zezadu jednou rukou za vlasy, druhou rukou jí ke krku přiložil kuchyňský nůž o délce 30 cm a vyhrožoval manželce slovy: "koukej, teď ji podříznu, ty se budeš na to dívat, jak ji tu vykuchám", kdy tomuto byly přítomny všechny děti, které se bály a plakaly, všem dětem sprostě nadával, nadával jim do parchantů, fracků, vyhrožoval jim, že jim rozbije hubu, že je dá do dětského domova, v několika případech je vyhodil ze společného bytu a nechal je stát na chodbě domu za dveřmi, minimálně v jednom případě uchopil nezletilou BBBBB do náruče a odnesl ji na balkón s výhružkami, že ji vyhodí z balkónu, děti nutil sedět v jejich pokojíčku na posteli a koukat se do zdi, zavřel za nimi dveře a zakazoval jim z dětského pokoje vycházet a jít se napít či na záchod, v případě, že z pokojíčku vyšly, tak je fyzicky trestal a své agresivní chování projevoval vůči všem dětem, přičemž
k napadání manželky docházelo převážně v dětském pokojíčku a v ložnici, ve většině případů za přítomnosti dětí, kdy poškozená D. S. se mnohokrát bála o svůj život a život a zdraví svých dětí, což vyústilo až v její psychické problémy, s nimiž musela vyhledat odbornou pomoc lékaře, k poslednímu incidentu došlo dne 24. 9. 2018, kdy z bytu odešel i s nezletilým synem DDDDD, nar. XY s výhružkou, že jde bydlet ke své matce a syna D. S. už nikdy nevrátí.
2. Takto popsané jednání obviněného soud prvního stupně právně kvalifikoval jako zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle §199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku, jako zvlášť závažný zločin znásilnění podle §185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a jako zločin týrání svěřené osoby podle §198 odst. 1, odst. 2 písm. c), d) tr. zákoníku. Za tyto zločiny a za sbíhající se přečin zpronevěry podle §206 odst. 1 tr. zákoníku, kterým byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 29. 1. 2019, č. j. 2 T 109/2018-243, mu uložil podle §185 odst. 2 tr. zákoníku za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trvání 7 let a 6 měsíců, pro jehož výkon jej podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku současně zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 29. 1. 2019, č. j. 2 T 109/2018-243, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Soud prvního stupně rovněž obviněnému uložil podle §228 odst. 1 tr. ř. povinnost nahradit poškozené D. S., nar. XY, bytem XY, na nemajetkové újmě částku 200 000 Kč, poškozené CCCCC, nar. XY, bytem XY, na nemajetkové újmě částku 120 000 Kč, poškozené BBBBB, nar. XY, bytem XY, na nemajetkové újmě částku 100 000 Kč a poškozené AAAAA, nar. XY, bytem XY, na nemajetkové újmě částku 100 000 Kč. Konečně podle §229 odst. 2 tr. ř. jmenované poškozené odkázal se zbytky jejich nároků na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání. Z jeho podnětu Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 7. 8. 2019, sp. zn. 13 To 204/2019, podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek částečně zrušil ve výroku o uloženém trestu. Podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněnému za zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle §199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku, zvlášť závažný zločin znásilnění podle §185 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a zločin týrání svěřené osoby podle §198 odst. 1, odst. 2 písm. c), d) tr. zákoníku, ohledně nichž zůstal napadený rozsudek o vině nezměněn, a dále za sbíhající se přečin zpronevěry podle §206 odst. 1 tr. zákoníku, kterým byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 29. 1. 2019, č. j. 2 T 109/2018-243, podle §185 odst. 2 tr. zákoníku za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku uložil souhrnný trest odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let, pro jehož výkon jej podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle §43 odst. 2 věta druhá tr. zákoníku zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 29. 1. 2019, č. j. 2 T 109/2018-243, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Ve všech ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek nezměněn.
4. Obviněný se ani s rozhodnutím odvolacího soudu neztotožnil a podal proti němu prostřednictvím své obhájkyně JUDr. Dobromily Markové dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř .
5. Dovolatel nejprve zdůraznil, že měl manželku i děti rád. Staral se o domácnost i všechny děti bez rozdílu, vykonával všechny domácí práce. Jakékoliv násilí z jeho strany vůči poškozeným popřel. Obvinění proti němu měla vykonstruovat jeho bývalá manželka a její nový druh R. K. ve snaze vyhodit jej z bytu. Právě svědeckou výpověď R. K. před soudem postrádal, neboť pokládal za důležité ověřit jeho tvrzení o domnělém znásilnění. O tom měl on (obviněný) psát na počítači, ale nezakládalo se to na pravdě, neboť jmenovaný svědek společně s bývalou manželkou měli přístup a heslo na jeho počítač. Rovněž někteří další svědci vypovídali nepravdivě, jelikož byli navedeni manželkou a jejím novým přítelem. Šlo zejména o L. M. a N. Z., které své výpovědi připravovaly s výše uvedenými. Naproti tomu soud opomněl výpovědi svědků, kteří pobývali v jejich domácnosti déle než tyto svědkyně. Zpochybnil také výpovědi poškozených nevlastních dcer a připomněl znalecké posudky, v nichž je jejich jednání hodnoceno jako povrchní a účelové; rovněž ony vypovídaly pod vlivem matky. Doplnil, že jeho manželka se o děti nestarala, ty se stále praly, strkaly a modřiny si způsobily samy. Nesprávně měl soud, podle jeho názoru, zhodnotit také činnost sociální pracovnice.
6. Z výše uvedených důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. napadená rozhodnutí zrušil ve všech výrocích a podle §265m odst. 1 tr. ř. ve věci sám rozhodl rozsudkem.
7. Státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství sdělila, že po seznámení se s obsahem podaného dovolání se k němu nebude věcně vyjadřovat. Současně souhlasila s tím, aby Nejvyšší soud rozhodl za podmínek uvedených v ustanovení §265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
8. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je podle §265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř. přípustné, bylo podáno osobou oprávněnou, tedy obviněným prostřednictvím obhájce, jak ukládá §265d odst. 1 písm. c) a odst. 2 tr. ř., a to v zákonné lhůtě a na místě k tomu určeném podle §265e odst. 1, 2 tr. ř. Splňuje též všechny obsahové náležitosti předepsané v §265f odst. 1 tr. ř.
9. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., posoudil Nejvyšší soud dále otázku, zda obviněným uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. Současně je třeba dodat, že z hlediska §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. nepostačuje pouhý formální odkaz na některý z dovolacích důvodů vymezených v §265b tr. ř., ale tento důvod musí být v podaném dovolání také skutečně tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami.
10. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení . V rámci takto vymezeného dovolacího důvodu je možno namítat, že skutek, jak byl v původním řízení zjištěn, byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, ačkoli šlo o jiný trestný čin, nebo se o trestný čin vůbec nejednalo. Vedle těchto vad lze vytýkat též nesprávné zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva. Již ze samotné dikce tohoto zákonného ustanovení je zřejmé, že opravňuje Nejvyšší soud k přezkoumání otázek hmotně právních (ať již práva trestního či jiných právních odvětví) nikoliv však procesních . Proto v jeho rámci v zásadě nelze napadat proces dokazování jako celek ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na to ani rozporovat skutková zjištění, která soudy obou stupňů na základě provedeného dokazování učinily. Z nich je dovolací soud naopak povinen vycházet a pouze v jejich rámci může zvažovat právní posouzení skutku. V opačném případě by totiž suploval činnost soudu druhého stupně (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 412/02, III. ÚS 732/02, III. ÚS 282/03, II. ÚS 651/02 aj.). V této souvislosti je také třeba připomenout, že z hlediska nápravy skutkových vad trestní řád obsahuje další mimořádné opravné prostředky, a to především obnovu řízení (§277 a násl. tr. ř.) a v určitém rozsahu i stížnost pro porušení zákona (§266 a násl. tr. ř.).
11. Obsahem podaného dovolání však byly výhradně námitky obviněného proti tomu, jaké důkazy soud prvního stupně provedl, resp. neprovedl, jak jednotlivé důkazy hodnotil a jaká skutková zjištění z nich nakonec vyvodil. Jde tedy přesně o ten okruh dovolací argumentace, který nespadá nejen pod citovaný dovolací důvod, ale ani pod žádný jiný uvedený v §265b tr. ř. Je nutno zopakovat, že Nejvyšší soud je v dovolacím řízení zásadně povinen vycházet ze skutkových závěrů přijatých nižšími soudy a vyjádřených ve skutkové větě výroku o vině, aniž by je znovu přezkoumával či měnil. Zákon mu tudíž neumožňuje opětovně hodnotit důkazy provedené v hlavním líčení (příp. ve veřejném zasedání u odvolacího soudu), nově posuzovat věrohodnost slyšených svědků nebo zpochybňovat rozhodnutí nižšího soudu o zamítnutí důkazního návrhu některé z procesních stran, pokud ten svůj postoj řádně zdůvodnil.
12. Je sice pravdou, že ve výjimečných případech, vyskytne-li se (slovy judikatury Ústavního soudu) tzv. extrémní rozpor mezi obsahem provedených důkazů a skutkovými zjištěními nižších soudů, je i dovolací soud oprávněn do takových skutkových závěrů mimořádně zasáhnout. Obviněný ve svém podání ovšem námitku tohoto typu ani nevznesl, nadto Nejvyšší soud v napadených rozhodnutích neshledal byť jen náznak zmiňovaného extrémního nesouladu. Ve stručnosti lze vyzdvihnout, že z předmětné trestné činnosti je dovolatel usvědčován téměř všemi provedenými důkazy. Jde jednak o výpovědi většího množství svědků, jimž se poškozená buď svěřila o násilném jednání svého manžela, případně na poškozených pozorovali modřiny nebo byli dokonce sami svědky nějaké agrese z jeho strany. Veškeré tyto svědecké výpovědi společně s výpověďmi všech poškozených se vzájemně shodovaly a doplňovaly a zcela logicky nemohly vést k jinému závěru než tomu o vině dovolatele. Ve vztahu k jeho námitkám je možno pouze podotknout, že obdobné informace zaznívaly i z úst osob odlišných od těch, které měly být údajně navedeny poškozenou bývalou manželkou a jejím novým partnerem (M. N., O. S., I. V.). Ve prospěch obviněného naopak vypovídaly pouze jeho matka a teta (tj. osoby jemu blízké) a svědek J. P., který však předmětné jednání ve své podstatě ani nepotvrdil ani nevyvrátil.
13. Závěry soudů obou stupňů podpořily rovněž znalecké posudky z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a psychologie, vypracované pro účely tohoto trestního řízení k osobnostem a věrohodnosti poškozených, stejně jako k psychologickému profilu dovolatele. K námitce obviněného o účelovém jednání nevlastních dcer lze poznamenat pouze to, že obhajoba zde zcela vytrhla z kontextu dílčí závěr znalců vztahující se pouze k chování jedné z nezletilých, nikoliv však její věrohodnosti a už vůbec ne k věrohodnosti jejích dvou sester. Výhradu, že modřiny si dívky způsobily samy při vzájemných potyčkách, vyvrátil znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství, vypracovaný v jiné věci v roce 2015. Již tehdy bylo řešeno podezření z týrání nezletilých ze strany obviněného a jeho bývalé manželky, která jeho jednání dlouho kryla. Ve zbytku lze plně odkázat na odůvodnění rozhodnutí obou nižších soudů, s nimiž se Nejvyšší soud bezezbytku ztotožnil (k tomu srov. str. 12 až 14 rozsudku soudu nalézacího a str. 4 až 7 rozsudku soudu odvolacího).
14. Z těchto jen stručně uvedených důvodů (§265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud v neveřejném zasedání [§265r odst. 1 písm. a) tr. ř.] dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Proto ani nepostupoval podle §265i odst. 3 tr. ř. a nepřezkoumával napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející. Přitom je nutné uvést, že takový aplikační postup nezasáhl do základních práv dovolatele, a tudíž není ani v rozporu s nálezy Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 180/03 a sp. zn. I. ÚS 55/04, v nichž tento soud vyslovil výhrady k extenzivnímu výkladu §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. ze strany Nejvyššího soudu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí o dovolání není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. 12. 2019
JUDr. Jan Bláha
předseda senátu