ECLI:CZ:NS:2020:20.CDO.1715.2020.1
sp. zn. 20 Cdo 1715/2020
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněného M. F. , narozeného dne XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Ondřejem Flaškou, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, U Černé věže č. 304/9, proti povinnému K. D. , narozenému dne XY, bytem XY, zastoupenému opatrovníkem JUDr. Zbyňkem Krchňavým, advokátem se sídlem v Dačicích, Bratrská č. 303, za účasti bývalé manželky povinného E. D., narozené dne XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Michalem Špulkou, advokátem se sídlem v Praze 5, Jindřicha Plachty č. 3163/28, pro 1 633 777,03 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Milana Bronce, Exekutorský úřad České Budějovice, pod sp. zn. 8 EX 717/17, o dovolání bývalé manželky povinného E. D. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. dubna 2020, sp. zn. 24 Co 528/2020, takto:
Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. dubna 2020, sp. zn. 24 Co 528/2020, se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Českých Budějovicích k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
1. Soudní exekutor JUDr. Milan Bronec, Exekutorský úřad České Budějovice, usnesením ze dne 1. 4. 2020, č. j. 8 EX 717/17-238, udělil příklep oprávněnému jako vydražiteli na vydražených nemovitostech – pozemku parc. č. XY, orná půda, o výměře 639 m 2 , parc. č. XY, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 538 m 2 , jehož součástí je stavba č. p. XY, rodinný dům, parc. č. XY, trvalý travní porost, o výměře 1322 m 2 , a parc. č. XY, trvalý travní porost, o výměře 1014 m 2 , vše v k. ú, XY, obec XY, zapsaných na LV XY pro k. ú. XY, obec XY, okres XY (dále též jen „vydražené nemovitosti“), za nejvyšší podání 2 060 000 Kč.
2. K odvolání bývalé manželky povinného Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 29. 4. 2020, sp. zn. 24 Co 528/2020, usnesení soudního exekutora potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne 20. 2. 2020, č. j. 8 EX 717/17-208, vydal soudní exekutor dražební vyhlášku, kterou nařídil elektronickou dražbu na 1. 4. 2020, že v dražební vyhlášce byl popsán předmět dražby, určena výsledná cena částkou 2 000 000 Kč, stanoveno nejnižší podání na 1 333 333 Kč a výše jistoty na 500 000 Kč. Odvolací soud dospěl k závěru, že při dražebním jednání nedošlo k porušení zákona ve smyslu §336k odst. 4 občanského soudního řádu, neboť dražba byla nařízena pravomocnou dražební vyhláškou vydanou na základě pravomocného usnesení o ceně a proběhla zákonem předpokládaným způsobem. Dražební vyhláška byla doručena příslušnému finančnímu úřadu, přičemž obecnímu úřadu zákon doručit exekuční příkaz neukládá. Vydražené nemovitosti byly vždy označeny jako majetek ve společném jmění povinného a bývalé manželky povinného, přičemž odvolací soud nezjistil, že by byl předmět dražby nesprávně označen jako prodej ideální poloviny vydražených nemovitostí, a dovodil, že rozhodná je pouze skutečnost, jak byly vydražené nemovitosti popsány v exekučním příkazu, usnesení o ceně, dražební vyhlášce a usnesení o příklepu. Odvolací soud rovněž dovodil, že námitky, které bývalá manželka vznesla v návrhu na zastavení exekuce ze dne 29. 3. 2020 a v návrhu na odklad exekuce, jsou obsahově totožné s námitkami, které bývalá manželka povinného vznesla již v předcházejících řízeních o návrzích na zastavení exekuce, bylo o nich již rozhodnuto tak, že nejsou důvodné, a proto nebyl dán důvod pro nekonání dražby. Vzhledem k tomu, že bývalá manželka povinného je z účasti na dražbě zákonem vyloučena a její nemožnost se dražby účastnit je tedy nerelevantní a vzhledem ke skutečnosti, že šlo o elektronickou dražbu, nebránil jejímu konání ani vyhlášený nouzový stav.
3. Proti usnesení odvolacího soudu podala bývalá manželka povinného dovolání. Namítá, že v projednávané věci byl dán důvod pro změnu usnesení o příklepu podle ustanovení §336k odst. 4 občanského soudního řádu tak, že se příklep neuděluje, protože soudní exekutor při inzerci plánované dražby pochybil, když v popisu předmětu dražby nesprávně inzeroval, že předmětem je pouze spoluvlastnický podíl na vydražených nemovitostech (za cenu celé nemovitosti), namísto celých nemovitostí. Chybný popis vydražených nemovitostí v inzerátu přitom mohl mít za následek menší počet zájemců o dražbu nemovitostí a aktivních dražitelů a v tomto důsledku rovněž i nižší konečnou cenu, za kterou byly nemovitosti vydraženy. Odvolací soud se touto námitkou bývalé manželky povinného téměř nezabýval, nepřihlédl k dokládaným inzerátům soudního exekutora z portálu www.exdrazby.cz , a jeho závěr, že chybné označení v inzerátu je nepodstatné, je nepřezkoumatelný. Soudní exekutor rovněž porušil ustanovení §335b odst. 5 občanského soudního řádu, když exekuční příkaz k prodeji vydražených nemovitostí po nabytí právní moci nevyvěsil na své úřední desce, ani jej nedoručil příslušnému finančnímu a obecnímu úřadu. V důsledku tohoto pochybení soudního exekutora se případní zájemci o dražbu nemohli dozvědět s dostatečným předstihem o jejím konání a dražby se tak zúčastnili aktivně pouze dva dražitelé, z nichž jedním byl oprávněný. Dovolatelka dále namítá, že odvolací soud se ve svém rozhodnutí nevypořádal se všemi jejími námitkami týkajícími se nesprávného doručování písemností povinnému v průběhu řízení, konkrétně že povinnému byl ustanoven opatrovník usnesením ze dne 16. 3. 2017, č. j. 10 EXE 4050/2013-100, z důvodu, že se nezdržoval na adrese svého bydliště, proto mu nebylo řádně doručeno vyrozumění o zahájení exekuce, ani další rozhodnutí soudního exekutora do doby ustanovení opatrovníka a zřejmě ani exekuční titul. Tímto postupem odvolací soud porušil právo dovolatelky na spravedlivý proces. Dovolatelka konečně namítá, že pro stanovení ceny vydražených nemovitostí pro dražbu konanou dne 1. 4. 2020 neměl být použit znalecký posudek Ing. Neubauera ze dne 25. 10. 2017, z důvodu jeho neaktuálnosti. Vzhledem k časové prodlevě od jeho vypracování došlo v mezidobí k podstatné změně poměrů, ze kterých znalecký posudek vycházel, a to jak stavu vydražených nemovitostí, tak celkové situace na trhu nemovitostí. Bývalá manželka povinného si k prokázání této skutečnosti nechala zpracovat znalecký posudek JUDr. Kubáta č. 11/2020, ze kterého vyplývá, že došlo ke změně poměrů, ze kterých vycházel posudek Ing. Neubauera, a byl tedy dán důvod pro změnu usnesení o ceně, která je ve skutečnosti vyšší, než byla stanovená. Vzhledem k tomu, že odvolací soud ve svém rozhodnutí pouze odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1182/2016, které však na projednávanou věc nedopadá, a dovodil, že samotný faktor času za okolnost rozhodnou pro ocenění nemovitosti nelze považovat, je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné rovněž v této otázce. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil, popřípadě zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dovolatelka v dovolání rovněž navrhla odklad právní moci napadeného rozhodnutí odvolacího soudu.
4. Oprávněný ve svém vyjádření namítá, že v usnesení o nařízení dražebního jednání byly v předmětu dražby specifikovány nemovitosti ve společném jmění povinného a jeho bývalé manželky, že tvoří jeden funkční celek a budou draženy s příslušenstvím a součástmi jako jeden celek, přičemž pro provedení dražby jsou podstatné pouze informace uvedené v dražební vyhlášce a jakékoliv jiné údaje, které se objevily na internetu, nejsou údaji soudního exekutora. Namítá, že cena prodávané nemovitosti stanovená znaleckým posudkem Ing. Neubauera, potažmo cena, za kterou byly nemovitosti vydraženy, odráží tržní cenu v dané lokalitě a nelze přisvědčit názoru, že byla-li by stanovena cena nemovitostí vyšší, byl by rovněž i větší zájem o dražbu nemovitostí. Povinnému byl v řízení ustanoven opatrovník, kterému jsou doručována usnesení soudního exekutora. Oprávněný navrhl, aby dovolací soud dovolání bývalé manželky povinného odmítl.
5. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř., se dovolací soud zabýval otázkou přípustnosti dovolání podle §237 o. s. ř.
6. Dovolatelka namítá, že ze strany soudního exekutora došlo k pochybení při doručování a vyvěšování exekučního příkazu k prodeji nemovitých věcí spočívající v tom, že exekuční příkaz nebyl doručen příslušnému finančnímu a obecnímu úřadu a nebyl ani vyvěšen na úřední desce soudního exekutora. Podle ustanovení §49 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ex. řád“, a podle §335b odst. 5 o. s. ř. se exekuční příkaz po nabytí právní moci doručí finančnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je nemovitá věc a v jejichž obvodu má povinný své bydliště (sídlo). Případné pochybení v tomto směru však samo o sobě nevede k tomu, že by exekuční příkaz nenabyl právní moci, a tato okolnost tedy sama o sobě nebrání uskutečnění dražby. Za porušení zákona ve smyslu §336k odst. 4 o. s. ř. by mohlo být považováno až to, že by soudní exekutor nedoručil obecnímu úřadu dražební vyhlášku, takže by nemohlo dojít k uveřejnění dražební vyhlášky ze strany obecního úřadu způsobem v místě obvyklým (§225c odst. 3 o. s. ř.), což by vedlo k oprávněnému úsudku, že dražby se zřejmě nezúčastnili všichni potenciální dražitelé, protože nebyli v přiměřeném předstihu informováni o dražebním jednání. Závěr odvolacího soudu, že toto opomenutí nevedlo k porušení zákona při dražbě podle §336k odst. 4 o. s. ř. je tedy správný.
7. Dovolatelka dále namítá, že cena vydražených nemovitostí byla stanovena nesprávně, neboť byla určena na základě znaleckého posudku Ing. Neubauera ze dne 25. 10. 2017, po jehož vypracování se podstatně změnily poměry a stav nemovitostí, proto z tohoto znaleckého posudku neměl soudní exekutor vycházet. Odvolacímu soudu přitom vytýká, že nepřihlížel k předloženému znaleckému posudku JUDr. Kubáta, ze kterého vyplývá, že byl dán důvod pro změnu usnesení o ceně.
8. Z ustálené soudní praxe (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2009, sp. zn. 20 Cdo 4790/2007, či ze dne 23. 5 2007, sp. zn. 20 Cdo 2006/2006 a mnoho rozhodnutí dalších), stejně jako literatury (viz např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád II., §201-376. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 2502 s.) vyplývá, že zákonná úprava rozděluje průběh exekuce prodejem nemovitostí do několika relativně samostatných fází, z nichž v každé se řeší vymezený okruh otázek. Těmito fázemi jsou 1) nařízení exekuce, 2) určení ceny nemovitosti a jejího příslušenství, ceny závad a práv s nemovitostí spojených, určení závad, které prodejem v dražbě nezaniknou a určení výsledné ceny, 3) vydání usnesení o dražební vyhlášce, 4) vlastní dražba a 5) jednání o rozvrhu. Úkony soudu, účastníků řízení a osob na řízení zúčastněných jsou zpravidla završeny usnesením, jehož účinky vylučují možnost v další fázi znovu řešit otázky, o kterých již bylo (pravomocně) rozhodnuto. Tak tomu je i u určení výsledné ceny nemovitostí (stanovené ve smyslu §336a odst. 1 písm. d/ o. s. ř. podle výsledků ocenění a ohledání /§336 o. s. ř./) a u dražební vyhlášky, v níž je soud povinen – kromě jiného – onu výslednou cenu uvést (§336b odst. 2 písm. c/ o. s. ř.). Pravomocným usnesením určujícím výslednou cenu nemovitostí i usnesením o dražební vyhlášce je soud při rozhodování o příklepu vázán (viz odůvodnění usnesení publikovaného pod č. 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR, s. 16/46), vyjma např. podstatné změny poměrů, z nichž vycházel znalecký posudek při ocenění nemovitostí, jejich příslušenství, práv a závad spojených s nemovitostmi, např. podstatné znehodnocení stavby živelní pohromou (o kterýžto případ v souzené věci nejde). Kromě toho je třeba zdůraznit, že účelem ocenění není stanovení ceny, za kterou bude nemovitost prodána. Výsledná cena (§336a odst. 1 písm. d/ o. s. ř.), jak je zřejmé z ustanovení §336e odst. 1 o. s. ř., představuje jen východisko pro určení výše nejnižšího podání; nemovitost se v exekuci prodává za nejvyšší podání, a kolik toto podání bude činit, se ukáže až v samotné dražbě.
9. Z obsahu spisového materiálu se podává, že dovolatelka předložila znalecký posudek JUDr. Kubáta č. 11/2020, který byl zpracován ke dni 15. 4. 2020, dne 16. 4. 2020, přičemž dražba proběhla dne 1. 4. 2020. Vzhledem k tomu, že nový znalecký posudek byl vypracován a soudnímu exekutorovi předložen až po konání dražebního jednání, nemohl být na jeho základě dán ani důvod k revizi usnesení o ceně; bylo věcí dovolatelky, aby podstatnou změnu okolností, pro které by mělo dojít ke změně usnesení o ceně, tvrdila a exekutorovi doložila do doby vydání dražební vyhlášky (viz ustanovení §336a odst. 4 o. s. ř.). Dovolací soud se přitom ztotožňuje se závěrem odvolacího soudu, že prosté plynutí času v řádu cca 2,5 roků není samo o sobě důvodem pro změnu usnesení o ceně ve smyslu ustanovení §336a odst. 4 o. s. ř., aniž by dovolatelka včas poukázala na podstatné změny na věci nebo změny na trhu s nemovitostmi, k nimž eventuálně došlo od původního usnesení o ceně do nařízení dražebního jednání. Exekutor proto nepochybil, jestliže sám z moci úřední neprověřoval, zda má dojít ke změně usnesení o ceně pouze proto, že od vypracování původního znaleckého posudku uplynulo cca 2,5 roku.
10. Dovolatelka dále namítá, že soudní exekutor při inzerci plánované dražby pochybil, když v popisu předmětu dražby nesprávně inzeroval, že předmětem je pouze spoluvlastnický podíl na vydražených nemovitostech (za cenu celých nemovitostí), namísto celých nemovitostí. Tato námitka však nemůže přípustnost dovolání založit, neboť dovolatelka zpochybňuje skutkový stav zjištěný odvolacím soudem, podle něhož „ v odvolání tvrzené označení předmětu dražby, jako prodej ideální poloviny nemovitých věcí, ze spisu nevyplývá a podstatné je, jak jsou nemovité věci popsány v exekučním příkazu, usnesení o ceně, dražební vyhlášce a usnesení o příklepu“. Skutkový základ sporu však nelze v dovolacím řízení s úspěchem zpochybnit; pro dovolací soud je závazný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2016, sp. zn. 33 Cdo 4589/2015, proti kterému byla odmítnuta ústavní stížnost usnesením Ústavního soudu ze dne 25. 10. 2016, sp. zn. I. ÚS 2393/16). Namítá-li tedy dovolatelka chybný popis předmětu dražby, resp. chybnou inzerci předmětu dražby na webových stránkách, opírá dovolání o skutkové okolnosti, které odvolací soud nezjistil, takže tato její námitka nezakládá přípustnost dovolání (ustanovení §241a odst. 1, 3 o. s. ř.).
11. Dovolatelka konečně odvolacímu soudu vytýká, že se dostatečně nevypořádal s jejími námitkami v odvolání stran nesprávného doručování písemností povinnému v průběhu řízení, zejména, že mu nebylo řádně doručeno vyrozumění o zahájení exekuce ani další rozhodnutí soudního exekutora z důvodu, že se povinný dlouhodobě nezdržuje na adrese trvalého bydliště a opatrovník mu byl ustanoven až dne 16. 3. 2017. Odvolací soud se s touto námitkou dovolatelky vypořádal pouze tak, že „argumenty bývalé manželky povinného na zastavení exekuce ze dne 29. 3. 2020 jsou obsahově totožné s argumenty v návrzích na zastavení exekuce , o kterých rozhodl již Okresní soud v Jindřichově Hradci usnesením ze dne 9. 5. 2017, č. j. 10 EXE 4050/2013-106, a Krajský soud v Českých Budějovicích dne 14. 7. 2017, č. j. 24 Co 769/2017-128, a v návrhu bývalé manželky povinného na částečné zastavení exekuce prodejem nemovitých věcí v jejich nevypořádaném společném jmění manželů, o kterém rozhodl Okresní soud v Jindřichově Hradci usnesením ze dne 10. 7. 2018, č. j. 10 EXE 4050/2013-250, a Krajský soud v Českých Budějovicích dne 22. 2. 2019, č. j. 24 Co 1383/2018-369.“ Při posouzení shora uvedené otázky je třeba zohlednit nálezovou judikaturu Ústavního soudu, podle níž jakákoliv námitka, jejíž podstatou je tvrzení dovolatele o porušení jeho ústavně zaručených základních práv a svobod postupem nebo rozhodnutím odvolacího soudu v občanském soudním řízení, je uplatnitelná i jako dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř., když ústavně zaručeným právem je i právo na spravedlivý proces, a může být o ni opřeno i dovolání (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. II. ÚS 2000/16, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2013, sp. zn. III. ÚS 772/13). Přitom nelze odestát, že za porušení práva na spravedlivý proces je třeba pokládat i situaci, kdy z rozhodnutí odvolacího soudu není zřejmé, které námitky odvolatelky, jak a v kterém z předchozích rozhodnutí byly vypořádány (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2005, sp. zn. 22 Cdo 943/2005, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2010, sp. zn. 32 Cdo 4455/2009, nález Ústavního soudu ze dne 20. 6. 1995, sp. zn. III. ÚS 84/94, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 3, ročník 1995, č. 34, nebo nález Ústavního soudu ze dne 3. 9. 2009, sp. zn. III. ÚS 346/09). Deficit nepřezkoumatelnosti je přitom ve vztahu k dovoláním napadenému rozhodnutí způsobilým dovolacím důvodem, neboť v konečnému důsledku dovolateli znemožňuje formulovat právní otázku, která by měla posloužit jako dovolací důvod ve smyslu ustanovení §241a odst. 1, 3 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2018, sp. zn. 20 Cdo 1927/2018). Z tohoto důvodu dospěl dovolací soud k závěru, že dovolání bývalé manželky povinného je přípustné. Dovolací soud přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení §242 o. s. ř., bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
12. Z §157 odst. 2 o. s. ř. plyne pro soud povinnost v odůvodnění přesvědčivě vyložit (mimo jiné), které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, a jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce. Opomene-li se soud v odůvodnění náležitě vypořádat se všemi námitkami významnými pro posouzení správnosti rozhodnutí ve věci, je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 2. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4634/2010). V projednávané věci se odvolací soud námitkou odvolatelky stran nedostatků doručování exekučního titulu a dalších písemností soudního exekutora povinnému adresně nezabýval, ačkoliv tyto mohou potenciálně založit důvody pro rozhodnutí o změně usnesení o příklepu ve smyslu §336 odst. 4 o. s. ř, a pouze bez dalšího odkázal na předchozí rozhodnutí ve věci. Dovolací soud sice nevylučuje, že případné vypořádání konkrétních opětovně vznesených námitek v zásadě lze provést i odkazem na dřívější pravomocné rozhodnutí, v němž již byly jako předběžná otázka posuzovány a nebyly shledány důvodnými a že soud z tohoto předchozího rozhodnutí při jejich opakovaném posouzení vychází. Jiný přístup by totiž vedl k potlačení principu předvídatelnosti práva a soudního rozhodování a s tím svázaného principu legitimního očekávání, které vedou ke stabilitě a jednotnosti soudního rozhodování (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 32 Cdo 578/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 31 Cdo 2740/2012, uveřejněné pod číslem 82/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). I za takových okolností je však třeba v dalším navazujícím rozhodnutí uvést, jaké konkrétní námitky již byly dříve jako předběžné otázky ve kterém konkrétním rozhodnutí a s jakým výsledkem posouzeny, jakož i ve stručnosti sdělit, proč soud nemá důvod se od jejich dřívějšího řešení odchýlit.
13. V posuzované věci byly nedostatky odůvodnění usnesení odvolacího soudu na újmu dovolatelky, neboť odvolací soud se v odůvodnění svého rozhodnutí adresně nezabýval a nevypořádal se všemi námitkami. Rozhodnutí odvolacího soudu proto není správné. Vzhledem k tomu, že nejsou dány podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu usnesení odvolacího soudu, Nejvyšší soud napadené usnesení podle ustanovení §243e odst. 1 o. s. ř. zrušil a věc mu (Krajskému soudu v Českých Budějovicích) vrátil k dalšímu řízení (srov. §243e odst. 2 věta první o. s. ř.).
14. Dovolatelka v dovolání navrhuje odklad právní moci dovoláním napadaného usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dospěl k závěru, že lze akceptovat takový postup, kdy o návrhu na odklad vykonatelnosti Nejvyšší soud rozhodne spolu s dovoláním, aniž by se zabýval důvody, pro které je jeho vydání navrhováno, to však za předpokladu, že se tak stane ve lhůtě přiměřené pro samotné rozhodnutí o návrhu na odložení výkonu rozhodnutí. Stejně tak nelze nic namítat proti tomu, kdy Nejvyšší soud ve stejné lhůtě projedná dovolání meritorně. Vzhledem k tomu, že dovolací soud o dovolání bývalé manželky povinného rozhodl neprodleně (tedy v Ústavním soudem zdůrazněné přiměřené lhůtě), nezabýval se jejím návrhem na odklad právní moci dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu, protože z důvodu zrušení dovoláním napadeného rozhodnutí pozbývá dovoláním napadené rozhodnutí veškerých vlastností existujícího rozhodnutí, včetně právní moci a vykonatelnosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3298/2018).
15. Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný (§243g odst. 1 část věty první za středníkem o. s. ř.).
16. O náhradě nákladů řízení včetně dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci (§243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.), případně o ní bude rozhodnuto ve zvláštním režimu (§87 a násl. ex. řádu).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. 9. 2020
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
předseda senátu