ECLI:CZ:NS:2020:25.CDO.2122.2020.1
sp. zn. 25 Cdo 2122/2020-159
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobce: P. B. , narozený dne XY, bytem XY, proti žalované: Š. V. , se sídlem XY, IČO XY, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 21 C 117/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 12. 2019, č. j. 19 Co 447/2019-152, takto:
I. Dovolání proti výroku usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 12. 2019, č. j. 19 Co 447/2019-152, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 30. 10. 2019, č. j. 21 C 117/2016-145, ve výroku o zastavení řízení o žádosti na ustanovení zástupce z řad advokátů, se odmítá.
II. Dovolací řízení proti výroku usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 12. 2019, č. j. 19 Co 447/2019-152, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 30. 10. 2019, č. j. 21 C 117/2016-145, ve výroku o zastavení dovolacího řízení, se zastavuje.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 19. 12. 2019, č. j. 19 Co 447/2019-152, potvrdil usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 30. 10. 2019,
č. j. 21 C 117/2016-145, jímž bylo rozhodnuto o zastavení dovolacího řízení zahájeného k dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 3. 2019, č. j. 19 Co 106/2019-121, pro nesplnění podmínky advokátního zastoupení a jímž bylo dále rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, a současně jím bylo zastaveno řízení o žádosti žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, jelikož o témže návrhu již bylo pravomocně rozhodnuto.
Proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 12. 2019, č. j. 19 Co 447/2019-152, podal žalobce dovolání, aniž byl zastoupen advokátem.
Podle §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Žalobce není v dovolacím řízení právně zastoupený, vlastní právnické vzdělání nedoložil, přičemž vydání usnesení napadeného nyní projednávaným dovoláním předcházelo usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 16. 1. 2019, č. j. 21 C 117/2016-108, o zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku potvrzené usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 3. 2019, č. j. 19 Co 106/2019-121, které žalobce napadl dovoláním, aniž byl zastoupen, pročež byl následně současně s výzvou k úhradě soudního poplatku vyzván ke zvolení si advokáta pro dovolací řízení a poučen o následcích nesplnění podmínky advokátního zastoupení. Následně podané žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení nebylo vyhověno usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 16. 8. 2019, č. j. 21 C 117/2016-133, potvrzeným usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 9. 2019, č. j. 19 Co 355/2019-140. Po opětovné výzvě ke zvolení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení a poučení o následcích jejího nesplnění podal žalobce znovu žádost o ustanovení zástupce, o níž soud prvního stupně (současně s rozhodnutím o zastavení dovolacího řízení pro nesplnění podmínky advokátního zastoupení) zastavil řízení s ohledem na předchozí pravomocné rozhodnutí o témže požadavku, což následně bylo potvrzeno napadeným usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 10. 2019, č. j. 21 C 117/2016-145. Žalobce tedy byl v řízení náležitě a opakovaně poučen o nezbytnosti advokátního zastoupení v dovolacím řízení a následcích nesplnění této povinnosti (mimoto je mu nepochybně uvedená skutečnost známa z řady jiných dovolacích řízení, jež svými podáními opakovaně a setrvale zahajuje). Zákonem stanovenou podmínku povinného advokátního zastoupení však přesto nesplnil, Nejvyšší soud tedy postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. a řízení zastavil v rozsahu, v jakém neshledal důvody pro jeho odmítnutí pro objektivní nepřípustnost dovolání ve smyslu §238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. ve spojení s §241b odst. 2 o. s. ř., části věty za středníkem, tedy v části, v níž dovolání směřovalo proti výroku rozhodnutí odvolacího soudu potvrzujícímu rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení o žádosti žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů.
Dovolatel nezaplatil soudní poplatek z dovolání. Ačkoli podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2014, sp. zn. 29 ICdo 6/2012, uveřejněný pod číslem 65/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě dovolací soud k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z jeho postoje v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Dovolatel tak dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval a respektoval procesní povinnosti podmiňující jejich věcné projednání. Opakovaně i v jím dalších zahajovaných řízeních v žalobě ani v řádných či mimořádných opravných prostředcích neuvádí ani takové základní skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, čeho a z jakých důvodů se domáhá. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud i v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo (ve věci téhož dovolatele) usnesení ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 25 Cdo 6075/2017, proti němuž podané ústavní stížnosti Ústavní soud odmítl usneseními ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. III. ÚS 850/18, a ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 1887/18.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 8. 2020
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu