Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14.12.2020, sp. zn. 25 Cdo 914/2020 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2020:25.CDO.914.2020.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2020:25.CDO.914.2020.1
sp. zn. 25 Cdo 914/2020-64 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Robertem Waltrem v právní věci žalobce: P. B. , narozený XY, bytem XY, proti žalované: L. B. , narozená XY, bytem XY, o náhradu škody, zadostiučinění a o zaplacení 1 128 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 7 C 183/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30. 12. 2019, č. j. 18 Co 345/2019-58, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.): Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 30. 12. 2019, č. j. 18 Co 345/2019-58, potvrdil usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 11. 11. 2019, č. j. 7 C 183/2017-51, jímž bylo zastaveno řízení o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 27. 2. 2019, č. j. 27 Co 52/2019-31, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, aniž byl zastoupen advokátem. Nejvyšší soud o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vzhledem k datu jeho vydání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.) – dále jeno. s. ř.“. Podle §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Žalobce není v dovolacím řízení právně zastoupený, vlastní právnické vzdělání nedoložil. Z uvedeného je zřejmé, že nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Této podmínky si přitom musí být vědom, neboť byl již mnohokrát v různých řízeních poučen o následcích neodstranění takové vady, a to ostatně i v tomto řízení (srov. usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 1. 4. 2019, č. j. 7 C 183/2017-38, byť se týkalo předchozího dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 27. 2. 2019, č. j. 27 Co 52/2019-31). Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. a řízení zastavil. Dovolatel rovněž nezaplatil soudní poplatek z dovolání. Ačkoli dle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2014, sp. zn. 29 ICdo 6/2012, uveřejněný pod číslem 65/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní), v daném případě dovolací soud dovolatele k zaplacení soudního poplatku již nevyzýval, neboť z postoje dovolatele v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Žalobce tak dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval a respektoval procesní povinnosti podmiňující jejich věcné projednání. Opakovaně i v jím dalších zahajovaných řízeních v žalobě, ani v řádných či mimořádných opravných prostředcích neuvádí ani takové základní skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit čeho a z jakých důvodů se domáhá. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud i v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo (ve věci téhož dovolatele) usnesení ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 25 Cdo 6075/2017, proti němuž podané ústavní stížnosti Ústavní soud odmítl usneseními ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. III. ÚS 850/18, a ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 1887/18. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 14. 12. 2020 JUDr. Robert Waltr předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/14/2020
Spisová značka:25 Cdo 914/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:25.CDO.914.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Zastoupení povinné [ Zastoupení ]
Dotčené předpisy:§241 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2021-02-26