Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.10.2020, sp. zn. 27 Cdo 2803/2020 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.2803.2020.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.2803.2020.1
sp. zn. 27 Cdo 2803/2020-99 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce V. T. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Martinem Balíkem, advokátem, se sídlem v Praze 6, U Hadovky 564/3, PSČ 160 00, proti žalovanému P. H. , narozenému XY, bytem XY, o zaplacení 360.400 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 80 Cm 246/2013 o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 12. 2014, č. j. 7 Cmo 343/2014-45, takto: Dovolání se odmítá . Odůvodnění: [1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. 6. 2014, č. j. 80 Cm 246/2013-38, rozhodl tak, že se žalobci osvobození od soudních poplatků nepřiznává. [2] K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 16. 12. 2014, č. j. 7 Cmo 343/2014-45, změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že se žalobci přiznává osvobození od soudních poplatků ve výši 50 %. [3] Proti v záhlaví uvedenému usnesení podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř. [4] Předkládá-li dovolatel Nejvyššímu soudu (jedinou) námitku, podle níž odvolací soud nezohlednil skutečnost, že „v době vydání (jeho) rozhodnutí účet žalobce vykazoval zůstatek ve výši zhruba 10.400 Kč (tedy částku jen o málo vyšší, než činí polovina soudního poplatku)“, zpochybňuje tím skutkový závěr, ze kterého odvolací soud vycházel, aniž by v této souvislosti otevíral jakoukoliv právní otázku, na jejímž posouzení napadené rozhodnutí ve vztahu k této námitce spočívá, jež by splňovala některý z předpokladů přípustnosti dovolání vymezených v §237 o. s. ř. [5] Správnost skutkového stavu, jak byl zjištěn v řízení před soudy obou stupňů, však v dovolacím řízení probíhajícím v procesním režimu účinném od 1. 1. 2013 zpochybnit nelze. Dovolací přezkum je v §241a odst. 1 o. s. ř. vyhrazen výlučně otázkám právním, ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemá tudíž dovolatel k dispozici způsobilý dovolací důvod (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2125/2014, a ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. 29 Cdo 4097/2014). Dovolatelem předestřená otázka tak přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. založit nemůže. [6] S ohledem na další námitky dovolatele Nejvyšší soud dodává, že otázka, zda se od vydání dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu poměry účastníka změnily tak, že (v době rozhodování dovolacího soudu) odůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků, nemůže být předmětem dovolacího řízení, neboť dovolací soud přezkoumává dovoláními napadená rozhodnutí ke skutkovému stavu v době jejich vydání (§243f o. s. ř.). [7] Nad rámec uvedeného Nejvyšší soud poznamenává, že právní posouzení věci odvolacím soudem odpovídá (v obecné poloze) závěrům formulovaným Nejvyšším soudem v důvodech usnesení ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněného pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; úvahu odvolacího soudu, podle níž žalobce nesplňuje předpoklady pro přiznání úplného osvobození od soudních poplatků, pak Nejvyšší soud neshledal zjevně nepřiměřenou (k tomu srov. též důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 8. 2015, sp. zn. IV. ÚS 3548/14) ani na základě argumentů obsažených v dovolání. Dále též viz důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2015, sp. zn. 29 Cdo 3369/2015 (ve spojení s usnesením Ústavního soudu ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. II. ÚS 316/2016), ze dne 8. 10. 2013, sp. zn. 32 Cdo 1180/2013 a ze dne 21. 12. 2016, sp. zn. 29 Cdo 5214/2016. [8] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). [9] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 20. 10. 2020 JUDr. Filip Cileček předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/20/2020
Spisová značka:27 Cdo 2803/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.2803.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Osvobození od soudních poplatků
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř.
§138 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2021-01-15