ECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.3608.2019.1
sp. zn. 27 Cdo 3608/2019-187
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Šuka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně R. K. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Martou Klenovskou, advokátkou, se sídlem v Chomutově, Na Příkopech 902, PSČ 430 01, proti žalované CASPER UNION s. r. o. , se sídlem v Praze 1, Olivova 948/6, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 24830801, zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Koliště 259/55, PSČ 602 00, o vyloučení členských práv a povinností v bytovém družstvu z exekuce, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 8 C 532/2014, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 3. 2019, č. j. 11 Co 187/2018-155, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám její zástupkyně.
Odůvodnění:
[1] Okresní soud v Chomutově rozsudkem ze dne 6. 4. 2018, č. j. 8 C 532/2014-123, vyloučil z exekuce vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 14 Nc 5202/2005, „členská práva a povinnosti žalobkyně jako členky Stavebního bytového družstva Chomutov“, identifikační číslo osoby 00041955 (dále jen „bytové družstvo“ či „družstvo“) [výrok I.], a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
[2] K odvolání žalované Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jež Nevyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
[4] Nejvyšší soud k otázce vydržení práv a povinností spojených s členstvím (členského podílu) v bytovém družstvu v režimu právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 již dříve uzavřel, že:
1/ Členský podíl v družstvu je majetkovou hodnotou, se kterou lze disponovat, tj. činit ji předmětem právních úkonů jako celek. Práva a povinnosti spojené s členstvím v družstvu (tj. členský podíl) lze vydržet.
2/ K tomu, aby mohlo dojít k vydržení členského podílu, je nezbytné, aby se držitel chopil všech práv a povinností spojených s členstvím v družstvu. Konkrétně v bytovém družstvu se držitel musí zásadně chopit jak individuálních práv a povinností určených stanovami vztahujících se ke konkrétnímu bytu (včetně práva nájmu bytu), tak práv, která příslušejí každému členu družstva a nepřipínají se ke konkrétnímu bytu či nebytovému prostoru.
3/ Pouze tehdy, když se držitel chopí členského podílu v družstvu jako celku (popř. takové jeho části, která zakládá plnohodnotný členský poměr), lze uvažovat o tom, že by mohl členský podíl v družstvu vydržet. Plnohodnotný členský poměr v bytovém družstvu přitom – z povahy věci – nemůže založit držba (pouze) práv, která příslušejí každému členu družstva a nepřipínají se ke konkrétnímu bytu či nebytovému prostoru, nedojde-li zároveň k chopení se držby individuálních práv a povinností určených stanovami (a nájemní smlouvou) vztahujících se ke konkrétnímu bytu.
[5] Srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 1989/2011, ze dne 17. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 3038/2011, ze dne 23. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 2398/2010, či ze dne 28. 1. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2080/2012.
[6] V poměrech projednávané věci právní předchůdce žalobkyně L. V. nabyl převodem práva a povinnosti spojená s členstvím v družstvu (mezi něž v bytovém družstvu patří i právo nájmu družstevního bytu) a taktéž užíval k bydlení družstevní byt. Za situace, kdy vykonával právo nájmu bytu, se tak chopil všech práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu – jak individuálních vztahujících se ke konkrétnímu bytu, tak kolektivních, které příslušejí každému členu družstva.
[7] To, že se jmenovaný neúčastnil členských schůzí bytového družstva, znamená pouze tolik, že aktivně nevykonával jedno z jím držených práv spojených s členstvím v družstvu (právo účastnit se členské schůze). K jeho aktivnímu výkonu nebyl povinen; jeho neúčast na členských schůzích neměla (nemohla mít) na plynutí vydržecí doby k členskému podílu v družstvu žádný vliv.
[8] Dovolatelkou napadený závěr odvolacího soudu, podle něhož není možné, aby se „někdo chopil práv individuálních a nikoliv práv kolektivních jako člen družstva“ (od něhož soud odvodil závěr o započtení držby členských práv a povinností L. V. do vydržecí doby a o vydržení členského podílu žalobkyní), je tak plně v souladu s výše citovanou judikaturou Nejvyššího soudu.
[9] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinná, co ji ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 20. 5. 2020
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu