ECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.4364.2018.1
sp. zn. 27 Cdo 4364/2018-818
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobců a) M. B. , narozeného XY, bytem XY, b) O. B. , narozeného XY, bytem XY, c) D. B. , narozeného XY, bytem XY, d) B. F. , narozeného XY, bytem XY, e) V. H. , narozeného XY, bytem XY, f) V. M. , narozeného XY, bytem XY, g) J. M. , narozeného XY, bytem XY, h) L. P. , narozeného XY, bytem XY, ch) P. O. , narozeného XY, bytem XY, i) M. T. , narozeného XY, bytem XY, j) J. Š. , narozeného XY, bytem XY, a k) M. V. , narozeného XY, bytem XY, žalobci a), d), f), g), h) a ch) zastoupeni Mgr. Petrem Pytlíkem, advokátem, se sídlem v Praze 8, Thámova 181/20, PSČ 186 00, proti žalovanému T. k. K. T. , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupenému Mgr. Veronikou Rajdlovou, advokátkou, se sídlem v Praze 3, Kolínská 1686/13, PSČ 130 00, o vyslovení neplatnosti rozhodnutí členské schůze spolku, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 9 C 335/2013, o dovolání žalobců a) M. B., d) B. F., f) V., M., g) J. M., h) L. P.a ch) P. O. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 6. 2018, č. j. 39 Co 263/2017-679, takto:
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 6. 2018, č. j. 39 Co 263/2017-679, se ruší
- ve třetím výroku v části, v níž odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích III. a IV. tak, že zamítl žalobu žalobců a) M. B., d) B. F., f) V. M., g) J. M., h) L. P. a ch) P. O., kterou se domáhali určení, že rozhodnutí přijatá na členské schůzi T. k. K. T. konané dne 21. 11. 2013 a dne 17. 12. 2013 jsou pro rozpor se zákonem a stanovami neplatná,
- ve čtvrtém výroku v části, v níž odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. tak, že zamítl žalobu žalobců d) B. F., g) J. M., a ch) P. O., kterou se domáhali určení, že rozhodnutí přijatá na mimořádné členské schůzi T.k. K. T. konané dne 19. 6. 2013 jsou pro rozpor se zákonem a stanovami neplatná,
- v šestém výroku v části, v níž odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. tak, že zamítl žalobu žalobce d) B. F., kterou se domáhal určení, že rozhodnutí přijatá na mimořádné členské schůzi T. k. K. T. konané dne 5. 9. 2013 jsou pro rozpor se zákonem a stanovami neplatná, a
- v sedmém výroku
a věc se v tomto rozsahu vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 8 dne 30. 10. 2013 ve znění změny žaloby připuštěné soudem se žalobci domáhají vyslovení neplatnosti níže uvedených rozhodnutí členské schůze žalovaného (dále též jen „spolek“) konané ve dnech 19. 6. 2013, 5. 9. 2013, 21. 11. 2013 a 17. 12. 2013.
[2] Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 23. 1. 2017, č. j. 9 C 335/2013-434,
a/ určil, že rozhodnutí přijatá na mimořádné členské schůzi spolku konané dne 19. 6. 2013, kterými bylo rozhodnuto o změně programu členské schůze, o odvolání výboru ve složení B. F., J. M., L. P., J. Š. a o zvolení výboru ve složení Š. K., K. S., J. V., D. Z., jsou pro rozpor se zákonem a stanovami neplatná (výrok I.),
b/ určil, že rozhodnutí přijatá na mimořádné členské schůzi spolku konané dne 5. 9. 2013, kterými bylo rozhodnuto o změně stanov spolku a o stanovení členského příspěvku ve výši 15.000 Kč, jsou pro rozpor se zákonem a stanovami neplatná (výrok II.),
c/ určil, že rozhodnutí přijaté na členské schůzi spolku konané dne 21. 11. 2013, kterým byl schválen prodej areálu TJ Karlín Tesla investorovi SPORT INVESTMENTS s. r. o., se sídlem v Praze 1, Maltézské náměstí 537/4, PSČ 118 00, identifikační číslo osoby 02005646 (dále též jen „SI“), za 5.800.000 Kč, je pro rozpor se zákonem a stanovami neplatné (výrok III.),
d/ určil, že rozhodnutí přijaté na členské schůzi spolku konané dne 17. 12. 2013, kterým členská schůze pověřila předsedu spolku k vypořádání závazků vůči smluvním partnerům a k dalším činnostem uvedeným pod písm. b) usnesení členské schůze z daného dne, jakož i rozhodnutí, jímž členská schůze spolku rozhodla o zrušení povinnosti členů spolku hradit členské příspěvky na zajištění provozu spolku, jsou pro rozpor se zákonem a stanovami neplatná (výrok IV.),
e/ rozhodl o vrácení zálohy spolku (výrok V.) a o náhradě nákladů řízení (výroky VI. až IX.).
[3] Vyšel přitom z toho, že:
1) Žalobci jsou (dlouholetými) členy spolku od 70. let 20. století.
2) Spolek byl občanským sdružením, s účinností od 1. 1. 2014 je spolkem zapsaným ve spolkovém rejstříku vedeném Městským soudem v Praze.
3) Podle článku III. odst. 1 stanov vzniká členství ve spolku na základě přihlášky, respektive „evidenční karty“, žadatele o členství, a to ke dni jejího schválení výborem spolku a zaplacením příslušných poplatků.
4) Podle článku III. bodu 2 stanov zaniká členství vystoupením člena na základě vlastního rozhodnutí, v případě závažného porušení stanov členem zrušením jeho členství rozhodnutím výboru, nezaplacením členských poplatků stanovených spolkem v termínu do 31. 5. příslušného kalendářního roku, úmrtím člena.
5) Podle článku V. odst. 1 stanov jsou orgány spolku členská schůze, předseda, výbor, kontrolní a revizní komise. Podle odst. 2 je členská schůze nejvyšším volebním a schvalujícím orgánem, tvoří ji členové, schází se nejméně jednou ročně, svolává ji výbor, rozhoduje prostou většinou přítomných členů, každý člen má jeden hlas. Výbor je pětičlenný, tvoří ho předseda a členové volení členskou schůzí, jejich funkční období je čtyřleté. Výbor je usnášeníschopný za přítomnosti nadpoloviční většiny všech členů, rozhoduje prostou většinou přítomných členů. Předseda výboru zastupuje spolek navenek.
6) Podle článku IX. odst. 2 stanov je k zabezpečení finančních prostředků na rozvoj sportu a tělovýchovné činnosti možno požadovat od členů spolku příspěvky a jiné příspěvky (hrací příspěvky, náhrady za neodpracované brigády, pronájmy skříněk apod.) s cílem zabezpečit vyrovnaný rozpočet spolku. Podle odst. 3 jedná jménem spolku statutární zástupce, jímž je předseda výboru nebo pověřený člen výboru. Podle odst. 4 o převodech práva hospodaření s majetkem i o jeho nabývání a pozbývání, stejně tak o všech dalších výprodejích s majetkem spolku vyšší hodnoty rozhoduje členská schůze, v ostatních případech výbor.
7) Dne 14. 3. 2013 se konala členská schůze spolku svolaná pozvánkou rozeslanou hromadným e-mailem dne 6. 3. 2013, která zvolila na čtyřleté funkční období do výboru P. R. jako předsedu, J. Š. jako místopředsedu a členy L. P., B. F. a J. M..
8) V pozvánce ze dne 5. 6. 2013 (odeslané téhož dne individuálně, nikoli hromadným e-mailem) na mimořádnou členskou schůzi dne 19. 6. 2013 je jako program uvedeno (mimo jiné) návrh změny schváleného rozpočtu, projednání formy splácení úvěru, doplňující volba kontrolní a revizní komise, stanovení nových kompetencí výboru a předsedy, změna členských a hracích příspěvků, finanční limity pro předsedu a výbor, nový rozpis obsazenosti kurtů členy, trenéry a hosty, návrh změny stanov, diskuse a usnesení.
9) Mimořádná členská schůze dne 19. 6. 2013 rozhodla (mimo jiné) o odvolání členů výboru J. Š., L. P., B. F. a J. M. a o zvolení nových členů výboru Š. K., K. S., J. V. a D. Z., pověřila výbor vypracováním návrhu nových stanov a svoláním mimořádné členské schůze za účelem stanovení členských poplatků, schválení nových stanov a rozhodnutí o dalším rozvoji spolku s datem konání nejpozději dne 30. 9. 2013. Na členské schůzi bylo přítomno 45 členů, 12 členů se neúčastnilo.
10) V pozvánce ze dne 29. 8. 2013 (odeslané dne 2. 9. 2013) na mimořádnou členskou schůzi dne 5. 9. 2013 je jako program uvedeno: stanovy spolku, plán činnosti 2013/2014, diskuse, usnesení.
11) O průběhu mimořádné členské schůze dne 5. 9. 2013 byl notářským kandidátem Mgr. Ondřejem Demutem sepsán notářský zápis N 596/2013, NZ 525/2013, ze kterého se podává, že při zahájení členské schůze bylo z celkového počtu 79 členů přítomno 49 členů, posléze bylo přítomno jen 48, resp. 47 členů. Členská schůze rozhodla o přijetí nových stanov, o plánu činnosti na rok 2013/2014, o plném členském příspěvku ve výši 15.000 Kč, o dopoledním hracím příspěvku ve výši 3.000 Kč a o celodenním hracím příspěvku ve výši 5.000 Kč.
12) O průběhu členské schůze dne 21. 11. 2013 byl notářským kandidátem Mgr. Ondřejem Demutem sepsán notářský zápis N 761/2013, NZ 707/2013, ze kterého se podává, že z celkového počtu 23 členů bylo přítomno 23. Všichni přítomní členové schválili jako investiční záměr prodej areálu TJ Karlín Tesla investorovi SI za 5.800.000 Kč a pověřili předsedu k dojednání podmínek prodeje a výhodných podmínek pro stávající členy.
13) Členská schůze konaná dne 17. 12. 2013 mimo jiné vzala na vědomí
a. uzavření smlouvy o prodeji areálu s SI,
b. informaci předsedy o nutnosti vypořádání smluvních závazků včetně smluvních pokut za nedodržení smluvních závazků,
c. informaci předsedy, že SI se zavázala na své náklady provést kompletní rekonstrukci areálu bezodkladně po zpracování projektu a vydání nezbytných povolení, nejpozději však do 3 let od zapsání převodu nemovitostí do katastru nemovitostí,
d. informaci předsedy, že na základě písemné dohody s SI jsou stávající členové oprávněni bezplatně užívat tenisový areál po dobu 10 let ode dne zapsání převodu nemovitostí do katastru nemovitostí. Do doby provedení rekonstrukce je spolek pouze povinen hradit veškeré náklady spojené s využíváním areálu. Dále pověřila předsedu, aby po obdržení finančních prostředků za převod areálu vypořádal veškeré aktuální závazky vůči smluvním partnerům a třetím subjektům včetně smluvních pokut, aby se spolek vyhnul soudním žalobám a jakýmkoli jiným postihům, a rozhodla o zrušení povinnosti členů hradit členské příspěvky.
14) V seznamu společníků z členské schůze ze dne 17. 12. 2013 je uvedeno 23 jmen, podpisy jsou jen u 11 z nich.
15) Spolek byl na základě hospodářské smlouvy 19/1973 ze dne 2. 4. 1973 vlastníkem nemovitostí zapsaných na LV XY, pro katastrální území XY, a to budovy č. p. XY objekt k bydlení na pozemku parcelní číslo XY o výměře 455 m 2 zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parcelní číslo XY o výměře 5957 m 2 ostatní plocha, způsob využití sportoviště a rekreační plocha, pozemků parcelní číslo XY o výměře 495 m 2 zastavěná plocha a nádvoří a XY o výměře 44 m 2 ostatní plocha, způsob využití jiná plocha.
16) K datu 8. 10. 2013 bylo v katastru nemovitostí evidováno zástavní právo smluvní ve prospěch České spořitelny, a. s., pro pohledávku do výše 500.000 Kč s příslušenstvím a budoucí pohledávky do výše 500.000 Kč, které vzniknou do 20. 1. 2023 na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 26. 4. 2012 s právními účinky vkladu ke dni 14. 5. 2012.
17) Smlouvu o úvěru a zástavní smlouvu mezi spolkem a Českou spořitelnou, a. s., uzavřel předseda bez vědomí a souhlasu výboru.
18) Dne 16. 8. 2013 byla do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze zapsána společnost SI.
19) Dne 10. 12. 2013 byla uzavřena kupní smlouva, kterou spolek jako prodávající jednající předsedou prodal shora uvedené nemovitosti za cenu 5.800.000 Kč SI jako kupující. Ve smlouvě není sjednáno užívací právo ve prospěch spolku, jeho členů ani žádná povinnost kupující zajistit rekonstrukci areálu a jeho další provoz.
20) Podle znaleckého posudku Renaty Kněžkové ze dne 19. 6. 2015, č. 1641/2015, činila obvyklá cena převáděných nemovitostí 57.616.000 Kč.
[4] Na shora uvedeném skutkovém základě soud prvního stupně, cituje usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1043/2011, ze dne 21. 5. 2007, sp. zn. 28 Cdo 1618/2006, rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2012, sp. zn. 28 Cdo 4380/2011, ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. 28 Cdo 2916/2006, ze dne 23. 8. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4179/2009, a nález Ústavního soudu ze dne 12. 12. 2006, sp. zn. I. ÚS 90/06, uvedl, že ustálená soudní praxe vychází z principu omezené ingerence státu do spolkové autonomie, která se projevuje v tom, že soud je oprávněn zasahovat do poměrů sdružení na základě §15 odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Lhůty tam uvedené jsou prekluzivní, jejich marným uplynutím nárok zaniká, jejich zmeškání nelze prominout, otázku platnosti rozhodnutí členské schůze nelze v jiném řízení posuzovat a naléhavý právní zájem na určení není třeba prokazovat.
[5] Soud, odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2008, sp. zn. 4 As 53/2004, uzavřel, že v soudním řízení lze bez ohledu na plynutí lhůt podle §15 zákona o sdružování občanů zkoumat, zda vydané rozhodnutí netrpí vadami způsobujícími jeho nicotnost.
[6] Soud poukázal rovněž na judikaturu ve věcech obchodních společností a družstev (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2009, sp. zn. 29 Odo 1060/2006, ze dne 23. 2. 2011, sp. zn. 29 Cdo 4056/2009, ze dne 11. 4. 2012, sp. zn. 29 Cdo 3397/2010, a ze dne 27. 7. 2016, sp. zn. 28 Cdo 3196/2014), podle níž soud v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady vysloví jeho nicotnost, aniž současně zamítne návrh na vyslovení jeho neplatnosti.
[7] Ze shora uvedených skutkových zjištění soud dovodil, že ze strany předsedy se jednalo o předem připravený postup, jehož cílem bylo zabránit, aby se původní členové spolku dozvěděli o skutečném stavu majetku a hospodaření prováděném předsedou. Důvodem „převolení“ členů výboru dne 19. 6. 2013 a svolání členské schůze na den 5. 9. 2013 krátce před jejím konáním byla podle soudu snaha předsedy o redukci členské základny spolku.
[8] Soud nezjistil, kdo členský příspěvek zaplatil. Nové členy spolku přijímal předseda „o své vůli“ a ti pak hlasovali v souladu s jeho požadavky. Nespornou skutečností bylo, že noví členové, kteří se účastnili všech čtyř zasedání členské schůze, nebyli schváleni výborem a nestali se členy spolku. Soud uvedl, že „praxe nepředkládání nových členů ke schválení výboru“ probíhala delší dobu a nepodařilo se blíže zjistit konkrétní jména a počty členů neplatně přijatých. Soud uzavřel, že zasedání členské schůze se „v blíže nezjištěném a hojném počtu … účastnily osoby pouze vydávané za členy žalovaného, přičemž tyto osoby hlasovaly a zásadním způsobem tak ovlivnily výsledky hlasování“. Podle soudu se nejednalo o „skutečné členské schůze“ spolku.
[9] Soud poukázal na to, že jednání předsedy bylo v rozporu se stanovami, že využívá informačního deficitu a odmítá vydat dokumenty spolku [účetnictví, zápisy ze zasedání členské schůze a „(původní)“ členskou evidenci], které má u sebe. Na postupu předsedy podle soudu nic nezměnila ani uložená pořádková pokuta. Soud uzavřel, že se za této situace nepodařilo získat „kvalitní a hodnověrné“ informace o členské základně spolku, ačkoli bylo prokázáno, že existovala kartotéka členů obsahující osobní údaje i „evidenční karty“ upravené přímo stanovami.
[10] Rozhodnutí členské schůze přijatá ve dnech 19. 6. 2013, 5. 9. 2013, 21. 11. 2013 a 17. 12. 2013 soud posoudil jako nicotná, neboť se zasedání členské schůze účastnily a hlasovaly na nich osoby, které nebyly řádně přijaty za členy spolku. I přesto, že rozhodnutí členské schůze jsou nicotná, je podle soudu „třeba vyslovit jejich neplatnost, neboť nicotnost představuje vlastně ještě větší vadu, než samotná neplatnost“.
[11] Za nepodstatné soud považoval to, že žaloba nebyla podána ve lhůtě 30 dnů, resp. 6 měsíců, podle §15 zákona o sdružování občanů. Tyto lhůty je podle soudu nutné počítat pouze v případě, že „věci proběhnou řádně tak, jak mají, tj. že o konání členských schůzí jsou členové řádně vyrozuměni a jsou též řádně vyrozuměni i o závěrech (rozhodnutích) přijatých na těchto schůzích“.
[12] Městský soud v Praze k odvolání spolku v záhlaví označeným rozsudkem zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně ve vztahu mezi žalobcem e) V. H. a spolkem a řízení v tomto rozsahu zastavil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů ve vztahu mezi žalobcem e) V. H. a spolkem (druhý výrok), změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích III. a IV. tak, že zamítl žalobu, kterou se ostatní žalobci domáhali určení, že rozhodnutí přijatá na členské schůzi spolku konané dne 21. 11. 2013 a dne 17. 12. 2013 jsou pro rozpor se zákonem a stanovami neplatná (třetí výrok), změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. tak, že zamítl žalobu žalobců b) O. B., c) D. B., d) B. F., g) J. M., ch) P. O. a k) M. V., jíž se domáhali určení, že rozhodnutí přijatá na mimořádné členské schůzi spolku konané dne 19. 6. 2013 jsou pro rozpor se zákonem a stanovami neplatná (čtvrtý výrok), zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. ve vztahu mezi žalobci a) M. B., f) V. M., h) L. P., i) M. T., j) J. Š. a spolkem a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (pátý výrok), změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. tak, že zamítl žalobu žalobce d) B. F., kterou se domáhal určení, že rozhodnutí přijatá na mimořádné členské schůzi spolku konané dne 5. 9. 2013 jsou pro rozpor se zákonem a stanovami neplatná, jinak v tomto výroku ve vztahu mezi žalobci a), b), c), f), g), h), ch), i), j), k) a ve výrocích VI. [s výjimkou rozhodnutí ve vztahu k žalobci d)], VII., VIII. a IX. rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení (šestý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů ve vztahu mezi žalobcem d) B. F. a spolkem (sedmý výrok).
[13] Odvodlací soud, odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. 29 Cdo 1664/2016, předně uvedl, že lhůty k uplatnění práv podle §15 zákona o sdružování občanů začaly plynout před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), a posuzují se proto podle dříve platné právní úpravy.
[14] Odvolací soud dospěl k závěru, podle něhož byly žaloby žalobců b) O. B., c) D. B., d) B. F., g) J. M., ch) P. O. a k) M. V. o vyslovení neplatnosti rozhodnutí členské schůze ze dne 19. 6. 2013 a žaloba žalobce d) B. F. o vyslovení neplatnosti rozhodnutí členské schůze ze dne 5. 9. 2013 podány opožděně. Uvedení žalobci se podle zjištění soudu prvního stupně účastnili členské schůze spolku konané dne 19. 6. 2013, resp. dne 5. 9. 2013, dozvěděli se tedy o napadených rozhodnutích, ale žaloby podali až 30. 10. 2013. Odvolací soud rovněž uzavřel, že změna programu členské schůze spolku nezpůsobuje bez dalšího nicotnost rozhodnutí.
[15] Ostatní žalobci se členské schůze spolku konané ve dnech 19. 6. 2013 a 5. 9. 2013 neúčastnili a podle odvolacího soudu je sporné, kdy se o napadených rozhodnutích dozvěděli a zda podali žalobu včas.
[16] Žaloby o vyslovení neplatnosti rozhodnutí členské schůze spolku konané ve dnech 21. 11. 2013 a 17. 12. 2013 byly podle odvolacího soudu podány opožděně po uplynutí objektivní šestiměsíční lhůty, neboť žalobci tato rozhodnutí poprvé napadli až v podání ze dne 3. 11. 2016 doručeném soudu dne 7. 11. 2016. Odvolací soud uzavřel, že „rozhodnutí nelze považovat za nicotná, nebylo zjištěno, že by nešlo o rozhodnutí členské schůze spolku, eventuální účast nečlenů bez dalšího nicotnost nezpůsobuje“.
[17] Odvolací soud nesouhlasil se závěrem soudu prvního stupně o nicotnosti rozhodnutí. Uvedl, že v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4179/2009, na který soud prvního stupně odkázal, Nejvyšší soud posuzoval situaci, v níž se konference neměli účastnit členové, ale zaměstnanci, a pro takový případ vyslovil závěr, že by mohlo jít o rozhodnutí nicotné. Naopak z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2006, sp. zn. 33 Odo 967/2004, podle odvolacího soudu vyplývá, že platnost usnesení orgánu sdružení nemůže ovlivnit okolnost, že se hlasování účastnily další osoby, jimž hlasovací právo nenáleželo, nebyl-li tím ovlivněn výsledek hlasování.
[18] Proti rozsudku odvolacího soudu podali dovolání
- žalobci a) M. B., f) V. M. a h) L. P. v rozsahu třetího výroku,
- žalobci g) J. M., a ch) P. O. v rozsahu třetího a čtvrtého výroku, a
- žalobce d) B. F. v rozsahu třetího a čtvrtého výroku a v rozsahu části šestého výroku, kterým odvolací soud změnil ve výroku II. rozsudek soudu prvního stupně tak, že jeho žalobu zamítl.
[19] Přípustnost dovolání žalobci opírají o §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), majíce za to, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu „závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena“.
[20] Odvolací soud podle názoru dovolatelů nesprávně posoudil otázku nicotnosti napadených rozhodnutí přijatých členskou schůzí spolku. Podle dovolatelů z rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 4179/2009 nevyplývá, proč by na zaměstnance, kteří nejsou členové sdružení, mělo být pohlíženo jinak, než na osoby, které nejsou zaměstnanci ani členové sdružení, jak je tomu v projednávané věci. Dovolatelé mají za to, že pracovní poměr ke sdružení je zcela irelevantní, závěr vyslovený Nejvyšším soudem v uvedeném rozhodnutí považují za přiléhavý a je podle nich aplikovatelný vždy, účastní-li se členské schůze osoby – nečlenové, a to bez ohledu na to, zda jsou zaměstnanci sdružení.
[21] Dovolatelé zpochybňují závěr odvolacího soudu, podle něhož z toho, že se hlasování vedle členů účastnil i nečlen, nicotnost dovozovat nelze, a nelze tedy „ignorovat“ lhůty pro podání žaloby. Podle nich nemá tento argument odvolacího soudu oporu v provedeném dokazování, neboť nebyly učiněny žádné závěry o počtu členů a nečlenů na příslušné členské schůzi, ani jak na nich kdo hlasoval. Dovolatelé namítají, že v řízení před soudem prvního stupně označili 49 osob, o kterých se lze domnívat, že byly předsedou za členy spolku pouze vydávány a členy „nikdy po právu“ nebyly. Tvrdí, že členské schůze konané dne 19. 6. 2013 se účastnilo celkem 45 osob, z toho 25 (výslovně uvedených) nečlenů, a členské schůze konané dne 5. 9. 2013 se účastnilo celkem 49 osob, z toho 40 (výslovně uvedených) nečlenů. Členské schůze konané ve dnech 21. 11. 2013 a 17. 12. 2013 se účastnili pouze nečlenové spolku.
[22] Podle dovolatelů bylo třeba nejprve určit, v jakém počtu a s jakými výsledky na členské schůzi nečlenové hlasovali, a za tímto účelem provést příslušné dokazování. Bez zodpovězení této otázky nemohl odvolací soud uzavřít, že rozhodnutí přijatá na členské schůzi nejsou nicotná.
[23] Dovolatelé jsou přesvědčeni, že odvolací soud zcela pominul otázku dobrých mravů. S přihlédnutím k ustálenému výkladu soudní praxe nelze podle dovolatelů dospět k jinému závěru, než že úmyslné zmanipulování členské schůze hlasy nečlenů bylo v rozporu s dobrými mravy, a rozhodnutí na ní přijatá nejsou způsobilá vyvolat právní účinky. Dovolatelé, odkazujíce na §245 o. z., uvádí, že „zanesení“ tohoto ustanovení do občanského zákoníku svědčí o zásadní důležitosti vnímání principu zachování dobrých mravů. S ohledem na §3047 o. z. mají dovolatelé za to, že §245 o. z. je aplikovatelný i v projednávané věci.
[24] Dovolatelé namítají formální posouzení přítomnosti osob na zasedáních členské schůze, když odvolací soud vyšel zřejmě pouze z prezenčních listin a podpisů na nich. Odvolací soud podle dovolatelů bez bližšího zkoumání skutečné přítomnosti osob na členské schůzi a faktického seznámení se s obsahem přijatých rozhodnutí uzavřel, že se dovolatelé podepsaní na prezenční listině členské schůze zúčastnili a počala jim běžet subjektivní lhůta pro podání žaloby. Dovolatelé poukazují na to, že žalobce d) B. F. se členské schůze spolku konané dne 5. 9. 2013 účastnil pouze na začátku a poté se žalobcem e) V. H. schůzi opustili, což dokládá i notářský zápis o průběhu této členské schůze. Naopak žalobce h) L. P. se uvedené členské schůze účastnil, ale odmítl podepsat prezenční listinu.
[25] Dovolatelé se domnívají, že jim začala běžet subjektivní lhůta k podání žaloby až dne 3. 10. 2013, kdy se na neformální schůzce dozvěděli o obsahu rozhodnutí členské schůze konané ve dnech 19. 6. 2013 a 5. 9. 2013. Ve vztahu k členské schůzi konané ve dnech 21. 11. 2013 a 17. 12. 2013 dovolatelé namítají, že se „o kompletním znění rozhodnutí“ dozvěděli až v roce 2016 z policejního spisu vedeného proti předsedovi, a nemohli proto sporná rozhodnutí napadnout dříve. Mají za to, že subjektivní lhůta 30 dnů byla dodržena. Dovolatelé uvádí, že včas napadli rozhodnutí členské schůze ze dne 5. 9. 2013, v jehož důsledku bylo rozhodnuto o jejich vyloučení a byl jim znemožněn výkon jejich členských práv. Neplatnost, resp. nicotnost, tohoto rozhodnutí podle nich způsobila neplatnost dalších rozhodnutí přijatých členskou schůzí spolku.
[26] I přes výše uvedené není podle dovolatelů nutné lhůty pro podání žaloby zkoumat, neboť rozhodnutí přijatá na zasedáních členské schůze konaných ve dnech 19. 6. 2013, 5. 9. 2013, 21. 11. 2013 a 17. 12. 2013 jsou nicotná.
[27] Dovolatelé navrhují, aby Nejvyšší soud změnil rozsudek odvolacího soudu tak, že potvrdí rozsudek soudu prvního stupně, případně aby rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[28] Spolek ve vyjádření k dovolání považuje rozsudek odvolacího soudu v napadených výrocích za správný a navrhuje, aby dovolací soud dovolání zamítl.
[29] Dovolání je přípustné pro řešení dovolateli předložené otázky, zda jsou rozhodnutí přijatá na členské schůzi konané ve dnech 19. 6. 2013, 5. 9. 2013, 21. 11. 2013 a 17. 12. 2013 nicotná, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu.
[30] Nejvyšší soud v již citovaném rozsudku sp. zn. 28 Cdo 4179/2009 formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož vykazují-li rozhodnutí orgánů občanských sdružení takové právní nedostatky, že je již nelze považovat za neplatná, ale přímo za nicotná (resp. nulitní, nenavozující žádné právní účinky), nelze od těchto právních důsledků při soudním rozhodování ve spolkových věcech odhlédnout. Jestliže skutečně nebyli přítomni a na rozhodovacím procesu náležitě účastni členové sdružení, ale jeho zaměstnanci (nečlenové), pak by všechna rozhodnutí postrádala právní účinky.
[31] V rozsudku ze dne 5. 11. 2002, sp. zn. 29 Odo 41/2002, uveřejněném pod číslem 25/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, pak Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož družstvo je povinno při přijetí každého usnesení členské schůze zjišťovat, resp. uvést do zápisu, zda je členská schůze usnášeníschopná a kolik hlasů bylo pro přijetí usnesení, kolik proti a kolik se zdrželo hlasování. Neobsahuje-li zápis tyto údaje, je na družstvu, aby v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze tyto skutečnosti prokázalo jiným způsobem.
[32] Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se konečně podává, že závěr o nicotnosti usnesení valné hromady lze přijmout v jakémkoliv řízení, tj. jak v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady (§200e odst. 5 o. s. ř.), tak i jako řešení předběžné otázky v jiném řízení. Dospěje-li soud v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady k závěru, že napadené usnesení valné hromady je nicotné, vysloví jeho nicotnost, aniž současně zamítne návrh na vyslovení jeho neplatnosti. Určení nicotnosti se lze domáhat i samostatným návrhem, má-li navrhovatel na takovém určení naléhavý právní zájem [§80 písm. c) o. s. ř.], přičemž okruh potenciálních navrhovatelů není (s výjimkou požadavku naléhavého právního zájmu) výslovně limitován (zpravidla však půjde právě o osoby vypočtené v §131 odst. 1 obch. zák.) a právo podat návrh není omezeno žádnou lhůtou (byť plynutí času bude zpravidla mít význam pro posuzování naléhavého právního zájmu).
[33] Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2007, sp. zn. 29 Odo 1138/2005, uveřejněné pod číslem 55/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 23. 9. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3914/2008, ze dne 11. 4. 2012, sp. zn. 29 Cdo 3397/2010, ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3656/2012, ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1120/2016, ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4727/2016, a ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3903/2017.
[34] Závěry uvedené v odstavcích [31] a [32] se obdobně prosadí i v poměrech občanského sdružení.
[35] V projednávané věci dovolatelé od počátku tvrdí, že členské schůze konané ve dnech 21. 11. 2013 a 17. 12. 2013 se neúčastnili členové spolku, nýbrž výlučně osoby, které se řádnými členy spolku nikdy nestaly. Tyto dovolateli tvrzené skutečnosti, byly-li by zjištěny, zakládají nicotnost rozhodnutí přijatých na takové „členské schůzi“ (v takovém případě by totiž nešlo o usnesení členské schůze, ale o „rozhodnutí“ přijatá osobami, které nebyly členy spolku).
[36] V řízení nebylo prokázáno (a to i proto, že předseda odmítl vydat listiny, které měly přispět k objasnění členské základny spolku, přestože těmito listinami disponuje), že se zasedání členské schůze zúčastnili a pro navržená rozhodnutí hlasovali (skuteční) členové spolku; za této situace je závěr odvolacího soudu, podle něhož „nebylo zjištěno, že by nešlo o rozhodnutí členské schůze spolku“, neboť „eventuální účast nečlenů bez dalšího nicotnost nezpůsobuje“, přinejmenším předčasný, a tudíž nesprávný.
[37] Odvolacímu soudu je však nutné vytknout především to, že zcela pominul skutková zjištění soudu prvního stupně, podle nichž
- se ze strany předsedy jednalo o předem připravený postup, jehož cílem bylo zabránit, aby se původní členové spolku dozvěděli o skutečném stavu majetku spolku a o hospodaření spolku prováděném předsedou,
- důvodem „převolení“ členů výboru dne 19. 6. 2013 a svolání členské schůze na den 5. 9. 2013 krátce před jejím konáním byla snaha předsedy o redukci členské základny spolku,
- nové „členy“ spolku přijímal předseda „o své vůli“ a ti pak hlasovali v souladu s jeho požadavky,
- noví „členové“, kteří se účastnili všech čtyř zasedání členské schůze, nebyli schváleni výborem,
- „praxe nepředkládání nových členů ke schválení výboru“ probíhala delší dobu, konkrétní jména a počty členů „neplatně“ přijatých se nepodařilo zjistit a
- zasedání členské schůze se v blíže nezjištěném a hojném počtu … účastnily osoby pouze vydávané za členy spolku, přičemž tyto osoby hlasovaly a zásadním způsobem tak ovlivnily výsledky hlasování.
[38] Na takto postaveném skutkovém základě (přijal-li by ho za svůj i odvolací soud) je totiž nutné uzavřít, že předseda ve skutečnosti nesvolával zasedání členské schůze, jichž se měli účastnit a na nichž měli hlasovat (řádně přijatí) členové spolku, nýbrž pouze organizoval a řídil (zákonem ani stanovami spolku nekonstituovaná) shromáždění osob, jejichž účelem bylo toliko vytvořit zdání, že jde o členskou schůzi spolku, která schvaluje (předsedou připravený) prodej majetku spolku za cenu desetinásobně nižší než obvyklou. Rozhodnutí takových shromáždění by (s ohledem na uvedené okolnosti) nebylo možné považovat za rozhodnutí členské schůze spolku a musela by být vyslovena jejich nicotnost.
[39] Jelikož právní posouzení věci odvolacím soudem není správné a dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn právem, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), rozsudek odvolacího soudu v napadeném rozsahu a v závislém sedmém výroku zrušil (§243e odst. 1 o. s. ř.) a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení (§243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
[40] Odvolací soud se zejména vypořádá se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně citovanými v odstavci [37], a ztotožní-li se s nimi, vysloví nicotnost všech žalobami napadených rozhodnutí členské schůze. Dospěje-li ke skutkovým zjištěním odlišným, bude se zabývat tím, zda se jednotlivých zasedání členské schůze účastnili a pro navržená rozhodnutí hlasovali (řádně přijatí) členové spolku. Důkazní břemeno, že tomu tak bylo, leží na spolku.
[41] Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný (§243g odst. 1 část věty první za středníkem, §226 odst. 1 o. s. ř.).
[42] V novém rozhodnutí soud rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
[43] Zbývá dodat, že s ohledem na datum zahájení řízení v projednávané věci (30. 10. 2013) je třeba věcnou příslušnost posoudit podle §9 o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013. To platí i pro „povahu“ řízení jakožto řízení sporného. Neuplatní se zde proto závěry (ohledně věcné příslušnosti a „povahy“ řízení) formulované Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 19. 7. 2018, sp. zn. 29 Cdo 3307/2016.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 8. 2020
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu