ECLI:CZ:NS:2020:27.CDO.840.2020.1
sp. zn. 27 Cdo 840/2020-224
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci žalobce J. K. , narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice - Ministerstvu obrany , se sídlem v Praze 6, Tychonova 1, PSČ 160 00, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2018, č. j. 29 Co 284/2018-151, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 11. 5. 2018, č. j. 19 C 75/2011-143, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 19 C 75/2011, o „odvolání“ žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2019, č. j. 29 Co 82/2019-182, takto:
I. Řízení o „odvolání“ žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2019, č. j. 29 Co 82/2019-182, se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Ve výroku označeným usnesením Městský soud v Praze (jako soud odvolací) k odvolání žalobce potvrdil usnesení ze dne 16. 1. 2019, č. j. 19 C 75/2011-165, kterým Obvodní soud pro Prahu 6 (jako soud prvního stupně) zastavil řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku za podání žaloby pro zmatečnost.
[2] Podáním datovaným 5. 5. 2019 podal žalobce proti usnesení odvolacího soudu „odvolání“, maje v dané věci odvolání (jakožto řádný opravný prostředek) za přípustné.
[3] Skutečnost, že žalobce v projednávané věci brojí proti rozhodnutí odvolacího soudu odvoláním (a nepodává dovolání) vyplývá také z odvolání (na č. l. 202 spisu), podaného žalobcem proti usnesení soudu prvního stupně o zastavení dovolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku z dovolání, v němž uvedl, že „soud prvního stupně označil jeho odvolání za dovolání i přesto, že Městský soud v Praze v poučení napadeného rozhodnutí uvedl, že proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.“ Takový výklad je podle žalobce „nezákonný“.
[4] Nejvyšší soud, jemuž byla věc předložena odvolacím soudem k projednání a rozhodnutí, řízení o podaném „odvolání“ podle §104 odst. 1, §243b a §243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „občanský soudní řád“ či „o. s. ř.“), pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení zastavil.
[5] Učinil tak proto, že proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího občanský soudní řád odvolání nepřipouští; není přitom rozhodné, zda jde o rozhodnutí ve věci nebo o rozhodnutí procesní povahy. To platí i pro ta rozhodnutí, která odvolací soud vydává přímo v odvolacím řízení, aniž by přitom přezkoumával rozhodnutí soudu prvního stupně (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2002, sp. zn. 21 Cdo 2036/2001, ze dne 15. 9. 2010, sp. zn. 29 Cdo 3047/2010, či ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. 32 Cdo 1544/2019).
[6] Občanský soudní řád k projednání odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu neupravuje ani funkční příslušnost určitého soudu; nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je zastavení řízení (srov. §104 odst. 1 věta první o. s. ř.). Řízení o odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu zastaví Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy obecných soudů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 433/2002, či ze dne 13. 6. 2018, sp. zn. 22 Cdo 2063/2018).
[7] Výrok o náhradě nákladů řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 4. 2020
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu