ECLI:CZ:NS:2020:28.CDO.2896.2020.1
sp. zn. 28 Cdo 2896/2020-399
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyně B. Š. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Lenkou Mecovou, advokátkou se sídlem ve Frýdku-Místku, Politických obětí 118, proti žalovanému Stavebnímu bytovému družstvu Frýdlant nad Ostravicí , identifikační číslo osoby: 000 35 394, se sídlem ve Frýdlantu nad Ostravicí, Janáčkova 1238, zastoupenému Mgr. Pavlou Běčákovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Vítkovická 3083/1, o zaplacení 45 340 Kč, o žalobě na obnovu řízení a žalobě pro zmatečnost, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 40 C 154/2012, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 5. 2019, č. j. 11 Co 59/2019-333, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
(§243f odst. 3 o. s. ř.):
Rozsudkem ze dne 24. 9. 2013, č. j. 11 Co 465/2013-111, Krajský soud v Ostravě potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 29. 5. 2013, č. j. 40 C 154/2012-80, jímž byla zamítnuta žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 45 340 Kč.
Označené rozsudky napadla žalobkyně žalobou pro zmatečnost a žalobou na obnovu řízení, které Okresní soud ve Frýdku-Místku zamítl usnesením ze dne ze dne 30. 11. 2018, č. j. 40 C 154/2012-286.
Usnesením ze dne 30. 5. 2019, č. j. 11 Co 59/2019-333, Krajský soud v Ostravě usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby pro zmatečnost a žaloby na obnovu řízení potvrdil (výrok I) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II).
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud – aniž nařizoval jednání (srov. §243a odst. 1 větu první o. s. ř.) – odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř. jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
Podle ustanovení §237 o. s. ř., není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle ustanovení §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. dovolání podle §237 není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Peněžitý limit uvedený v §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. se uplatní i v případě dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení a žalobě pro zmatečnost v řízení ohledně peněžitého plnění nepřevyšujícího 50 000 Kč (srov. v poměrech žaloby na obnovu řízení závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1420/2013, uveřejněného pod číslem 85/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. 26 Cdo 4184/2014, usnesení ze dne 30. 7. 2015, sp. zn. 29 Cdo 2866/2015, usnesení ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. 29 Cdo 2194/2016, či usnesení ze dne 1. 7. 2016, sp. zn. 26 Cdo 93/2016, jež se prosadí obdobně i v poměrech řízení o žalobě pro zmatečnost – k tomu viz i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2085/2014, či ze dne 29. 8. 2017, sp. zn. 27 Cdo 3150/2017, ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 4189/2017, ze dne 15. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 1848/2017, ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 27 Cdo 2090/2017, ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. 27 Cdo 375/2018, a ze dne 24. 4. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4734/2018; uvedená rozhodnutí jsou veřejnosti dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu – www.nsoud.cz ).
V posuzované věci žalobkyně podala žalobu pro zmatečnost a žalobu na obnovu řízení proti rozsudkům soudů obou stupňů, jimiž byla zamítnuta její žaloba na zaplacení 45 340 Kč, tj. částky nepřevyšující 50 000 Kč, přičemž nejde o žádnou z výjimek upravených v §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. [nejedná se o vztah ze spotřebitelské smlouvy ani o pracovněprávní vztah, domáhala-li se žalobkyně podanou žalobou zaplacení uvedené částky s odůvodněním, že částka představuje náhradu za bezdůvodné obohacení, jež – dle mínění dovolatelky – vzniklo žalovanému na její úkor tím, že po zániku nájemního vztahu platila žalovanému za užívání bytu více, než bylo její povinností].
Přípustnost dovolání nezakládá ani nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. 12. 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. 11. 2020
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu