ECLI:CZ:NS:2020:29.NSCR.46.2020.1
MSPH 92 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 46/2020-B-85
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Rostislavem Krhutem v insolvenční věci dlužníka J. H. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstní 287/18, PSČ 120 00, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 92 INS XY, o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. listopadu 2019, č. j. MSPH 92 INS XY, 3 VSPH XY, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 28. listopadu 2019, č. j. MSPH 92 INS XY, 3 VSPH XY, jež bylo doručeno zástupkyni dlužníka dne 18. prosince 2019, Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „insolvenční soud“) ze dne 12. dubna 2019, č. j. MSPH 92 INS XY, kterým byl vysloven souhlas s tím, aby insolvenční správce vydal zajištěnému věřiteli č. 1 (L. H.) výtěžek zpeněžení ve výši 6.000.000 Kč, insolvenčnímu správci bylo uloženo, aby zbývající část výtěžku zpeněžení ve výši 137.735 Kč deponoval na zvláštním účtu majetkové podstaty do pravomocného skončení incidenčního sporu vedeného pod sp. zn. 192 ICm XY (bod I. výroku), insolvenčnímu správci byla přiznána odměna ve výši 350.900 Kč včetně daně z přidané hodnoty, která bude uhrazena z výtěžku zpeněžení (bod II. výroku), a insolvenčnímu správci bylo uloženo, aby písemně vyrozuměl insolvenční soud o splnění bodu I. výroku (bod III. výroku).
Proti unesení odvolacího soudu podal dlužník včasné dovolání, jež bylo následně ve lhůtě pro podání dovolání doplněno blanketním dovoláním jeho zástupkyně.
Usnesením ze dne 23. dubna 2020, č. j. MSPH 92 INS XY, vyzval insolvenční soud dlužníka, aby mu ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozhodnutí písemně sdělil, zda blanketní dovolání podané jeho zástupkyní bylo již doplněno dovoláním podaným (dříve) jím samotným.
V doplnění dovolání, které bylo podáno (až) 4. května 2020, zástupkyně (pouze) uvedla, že „dovolatel napadá usnesení odvolacího soudu v celém rozsahu“, že „nesprávnost napadeného usnesení spatřuje především v chybných právních závěrech“, ocitovala část §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a v dalším odkázala na text dříve podaného doplnění dovolání a dovolání podané samotným dlužníkem.
Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky dovolacího řízení, konkrétně zda dovolání obsahuje všechny potřebné náležitosti k jeho projednání (§241a odst. 2 o. s. ř.).
Jelikož zástupkyně dovolatele (přičemž k dovolání samotného dovolatele se nepřihlíží dle §241a odst. 6 o. s. ř.) ve svém blanketním dovolání jednak nevymezila řádně, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v ustanovení §237 o. s. ř. považuje za splněné, jednak neformulovala žádnou právní otázku, na jejímž řešení rozhodnutí odvolacího soudu spočívá, a která by měla být přezkoumána dovolacím soudem, Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 o. s. ř. dovolání odmítl.
Nejvyšší soud podotýká, že tyto vady dovolání lze odstranit jen v průběhu trvání lhůty k podání dovolání (§241b odst. 3 věta první o. s. ř.), v projednávané věci tedy do dne 18. února 2020. Výzva soudu prvního stupně z 23. dubna 2020 jakož i podání zástupkyně dovolatele ze dne 4. května 2020 byly tedy nadbytečné a nemohly již nic změnit na vadnosti dovolání; nadto podáním ze dne 4. května 2020 nebyly vady dovolání odstraněny ani v samotném podání zástupkyně dovolatele (obsahující jen obecné zákonné formulace), ani odkazem na dovolání dovolatele (obsahující obecné výhrady k průběhu insolvenčního řízení).
K povinnosti dovolatele vymezit v dovolání, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14, ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14, ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. IV. ÚS 3548/14, a ze dne 3. února 2016, sp. zn. I. ÚS 891/15.
Srov. dále též stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16, uveřejněné pod číslem 460/2017 Sb.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 7. 2020
Mgr. Rostislav Krhut
pověřený člen senátu