ECLI:CZ:NS:2020:30.CDO.2007.2019.1
sp. zn. 30 Cdo 2007/2019-63
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce P. B. , narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 1 500 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 84/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 8. 2018, č. j. 20 Co 280/2018-25, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 19. 6. 2018, č. j. 10 C 84/2017-18, podání žalobce ze dne 1. 8. 2017, doplněné podáním ze dne 6. 9. 2017, odmítl (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).
V záhlaví uvedeným usnesením Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II), přičemž dne 3. 10. 2018 podal žalobce proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání, aniž by byl zaplacen soudní poplatek za dovolání.
Usnesením soudu prvního stupně ze dne 3. 10. 2018, č. j. 10 C 84/2017-31, byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Usnesením ze stejného dne, č. j. 10 C 84/2017-32, byl žalobce vyzván, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta. V reakci na obě usnesení žalobce požádal podáním ze dne 31. 10. 2018 jak o osvobození od soudních poplatků, tak i o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Usnesením odvolacího soudu ze dne 15. 4. 2019, č. j. 20 Co 96/2019-54, bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ze dne 10. 1. 2019, č. j. 10 C 84/2017-44, ve výroku, ve kterém se žalobci nepřiznává osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení a neustanovuje se mu zástupce.
Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2019, č. j. 30 Cdo 2007/2019-58, byl žalobce (dále jen „dovolatel“) opětovně vyzván k zaplacení soudního poplatku za dovolání ve lhůtě 15 dnů. Výzva mu byla doručena dne 2. 8. 2019, přičemž lhůta k zaplacení soudního poplatku uplynula marně v pondělí 19. 8. 2019.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podáním dovolání ze dne 3. 10. 2018 vznikla dovolateli povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku poplatků 4 000 Kč.
Dovolací soud nepřihlédl k podání dovolatele ze dne 14. 8. 2019, ve kterém byl vyjádřen jen prostý nesouhlas s povinností platit soudní poplatek za dovolání, neboť tato povinnost je zřejmá nejen ze zákona o soudních poplatcích, ale její ústavní konformnost byla konstatována jak v usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 8. 2019, sp. zn. I. ÚS 675/19, tak zejména v usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 10. 2019, sp. zn. IV. ÚS 2657/19.
Protože dovolatel ve lhůtě k tomu určené nezaplatil soudní poplatek za dovolání, Nejvyšší soud řízení o dovolání proti napadenému usnesení podle §9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zastavil.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 1. 2020
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu