ECLI:CZ:NS:2020:32.CDO.2712.2020.1
sp. zn. 32 Cdo 2712/2020-275
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Hanou Gajdziokovou v právní věci navrhovatele S. M. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného opatrovníkem obcí Bohuslavice, se sídlem v Bohuslavicích 2, identifikační číslo osoby 00302384, o nejasném podání navrhovatele vedeném u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 8 C 12/2013, o dovolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 1. 2015, č. j. 16 Co 255/2014-158, takto:
I. Řízení o dovolání se zastavuje .
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Šumperku usnesením ze dne 14. 11. 2014, č. j. 8 C 12/2013-141, odmítl podání navrhovatele (na č. l. 126) doručené témuž soudu dne 6. 8. 2014 (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným usnesením k odvolání navrhovatele usnesení soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání.
Podle ustanovení §241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „o. s. ř.“), není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (odstavec první, věta první). Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání [odstavec druhý, písm. a)]. Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem (odstavec čtvrtý).
Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy. Dovolatel pak nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl o nutnosti být při podání dovolání zastoupen advokátem a o procesních následcích nesplnění výzvy opakovaně poučen (srov. usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 18. 2. 2016, č. j. 8 C 12/2013-174, nebo ze dne 13. 5. 2020, sp. zn. 8 C 12/2013-262). Na tato poučení reagoval žádostí o ustanovení zástupce z řad advokátů, případně nereagoval vůbec. Jeho žádost o ustanovení zástupce pro dovolací řízení byla již dříve pravomocně zamítnuta usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 14. 8. 2018, č. j. 8 C 12/2013-216, potvrzeným usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 4. 2019, č. j. 16 Co 26/2019-245.
Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, bez jejíhož splnění nelze vydat - s výjimkou usnesení, jímž se dovolací řízení pro tento nedostatek zastavuje - rozhodnutí, kterým se řízení končí, a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes výzvu soudu prvního stupně do dnešního dne nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle ustanovení §104 odst. 2 a §241b odst. 2 o. s. ř. zastavil.
Dovolatel rovněž nezaplatil soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si dovolací soud je vědom, že dle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2012, sen. zn. 29 NSCR 6/2012, uveřejněný pod číslem 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z postoje dovolatele v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Žalobce tak dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval a respektoval procesní povinnosti podmiňující jejich věcné projednání. Takové počínání lze pokládat za obstrukční, nepožívající právní ochrany (srov. ustanovení §2 a §6 o. s. ř., usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, in www.usoud.cz ). K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud i v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo v usnesení ze dne 30. 1. 2018,sp. zn. 25 Cdo 6075/2017 (jež jsou veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu), proti němu podané ústavní stížnosti Ústavní soud odmítl usneseními ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. III. ÚS 850/18, a ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 1887/18, in www.usoud.cz .
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 9. 2020
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu