ECLI:CZ:NS:2020:33.CDO.2174.2020.1
sp. zn. 33 Cdo 2174/2020-36
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Pavlem Horňákem ve věci žalobkyně Pražské plynárenské, a.s., se sídlem Praha 1, Národní 37, identifikační číslo osoby 60193492, zastoupené Mgr. Petrem Kuchařem, advokátem, se sídlem Praha 4, Na Pankráci 404/30a, proti žalovanému R. E., bytem Praha 9, Bechyňská 639, o zaplacení 6 327 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 60 C 262/2019, o odvolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 2. 2020, č. j. 30 Co 50/2020-25, takto:
I. Řízení o „odvolání“ proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 2. 2020, č. j. 30 Co 50/2020-25, se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před dovolacím soudem.
Odůvodnění:
Shora označeným usnesením Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) odmítl odvolání podané žalovaným proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 21. 11. 2019, č.j. 60 C 262/2019-17, kterým soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 6 327 Kč s příslušenstvím a povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 726 Kč; současně odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce nedatované podání nazvané „ odvolání proti usnesení ze dne 10.2.2020 “, v němž uvedl, že se neztotožňuje s jeho závěrem, že se proti němu nelze odvolat, neboť vymáhaná pohledávka včetně příslušenství přesahuje částku 10 000 Kč.
Na výzvu soudu prvního stupně ze dne 7. 4. 2020 , aby doplnil své podání o náležitosti uvedené v §42 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.“), zejména aby upřesnil, v čem spatřuje nesprávnost odvoláním napadeného rozhodnutí či nesprávnost postupu soudu při jeho vydání, uvedl, čeho se domáhá a založil do spisu důkazy ke svým tvrzením, žalovaný doplnil své odvolání tak, že nesprávnost postupu soudu spatřuje v tom, že nepřihlédl k jeho tvrzení ohledně užívání bytu v období, za něž je úhrada za odběr plynu požadována.
Napadené usnesení je rozhodnutím odvolacího soudu vydaným v rámci odvolacího řízení. Odvolání však není opravným prostředkem, který by bylo možno podat proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího (§201 a §10 odst. 2 o. s. ř.). Tomu odpovídá i skutečnost, že Nejvyšší soud - ve shodě s tím, jak soustavu soudů vymezuje Ústava (srov. článek 91) - může být jen soudem prvního stupně nebo soudem dovolacím (srov. §9 odst. 4 a §10a o. s. ř.) a že funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu občanský soud řád neupravuje.
Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. §104 odst. 1 věta první o. s. ř.). Řízení o odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu zastaví Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, který je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 85/2001, ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 433/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 139/2002, ze dne 26. 10 2011, sp. zn. 20 Cdo 3313/2011, nebo ze dne 21. 12. 2016, sp. zn. 33 Cdo 4856/2016).
Pro úplnost lze uvést, že proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání (jako tomu bylo v projednávané věci), není přípustné dovolání (srov. §238 odst. 1 písm. e/ o. s. ř.), neboť proti němu lze brojit pouze žalobu pro zmatečnost (§229 odst. 4 o. s. ř.).
Nejvyšší soud proto řízení o odvolání, které bylo podáno proti rozhodnutí odvolacího soudu, podle §104 odst. 1 ve spojení s §243f odst. 2 o. s. ř. zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být v posuzovaném případě zdůvodněn (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 7. 2020
JUDr. Pavel Horňák
pověřený člen senátu