ECLI:CZ:NS:2021:21.CDO.1240.2021.1
sp. zn. 21 Cdo 1240/2021-249
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v právní věci žalobce P. M. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Irenou Valíčkovou, MBA, advokátkou se sídlem v Brně, náměstí Svobody č. 87/18, proti žalované Investec (Czech), s. r. o. se sídlem v Modřicích, Evropská č. 863, IČO 26919389, zastoupené Mgr. Andreou Krásnou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Belgická č. 642/15, o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru, o návrhu žalobce na nařízení předběžného opatření, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 14 C 303/2019, o „odvolání“ žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. března 2021 č. j. 49 Co 36/2021-175, takto:
Řízení o „odvolání“ žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. března 2021 č. j. 49 Co 36/2021-175 se zastavuje .
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 17. 12. 2020 č. j. 14 C 303/2019-127 zamítl Okresní soud Brno - venkov žalobu, jíž se žalobce domáhal určení, že rozvázání pracovního poměru ze strany žalované „oběma výpověďmi datovanými téhož dne 15. 7. 2019“ je neplatné. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání, jež bylo soudu prvního stupně doručeno dne 19. 1. 2021. Krajskému soudu v Brně byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání dne 18. 3. 2021. Dne 19. 3. 2021 zaslal žalobce Krajskému soudu v Brně návrh na vydání předběžného opatření, přičemž jeho příslušnost k rozhodnutí o tomto návrhu dovozoval z toho, že již došlo k předložení věci odvolacímu soudu. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 22. 3. 2021 č. j. 49 Co 36/2021-175 zamítl návrh na nařízení předběžného opatření, jímž měla být žalované uložena povinnost poskytnout žalobci zálohu na náhradu mzdy ve výši 80 000 Kč a povinnost poskytovat zálohu na náhradu mzdy ve výši 45 000 Kč měsíčně počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž mělo být doručeno usnesení soudu o nařízení předběžného opatření.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce podání ze dne 7. 4. 2021 výslovně označené jako odvolání, jež prostřednictvím Krajského soudu v Brně adresoval Vrchnímu soudu v Olomouci. Přípustnost odvolání shledává v tom, že Krajský soud v Brně rozhodoval o návrhu na nařízení předběžného opatření jako soud prvního stupně.
Nejvyšší soud, kterému byla věc předložena soudem prvního stupně k projednání a rozhodnutí, řízení o podaném „odvolání“ pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení zastavil.
Proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), odvolání nepřipouští; není přitom rozhodné, zda jde o rozhodnutí ve věci, nebo o rozhodnutí procesní povahy. To platí i pro ta rozhodnutí, která odvolací soud vydává přímo v odvolacím řízení, aniž by přitom přezkoumával rozhodnutí soudu prvního stupně (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2002 sp. zn. 21 Cdo 2036/2001).
V projednávané věci odvolací soud napadeným usnesením zamítl návrh na nařízení předběžného opatření. Takové usnesení, vydané v rámci odvolacího řízení (o odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé), je rozhodnutím odvolacího soudu. Odvolání proti němu tudíž přípustné není (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2010 sp. zn. 29 Cdo 3047/2010).
Je-li podáno „odvolání“ proti rozhodnutí odvolacího soudu, je Nejvyšší jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, který je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů, příslušný i k rozhodnutí o zastavení řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001 sp. zn. 20 Cdo 1535/99, uveřejněné pod č. 85 v časopise Soudní judikatura, ročník 2001, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002 sp. zn. 29 Odo 433/2002, uveřejněné pod č. 139 v časopise Soudní judikatura, ročník 2002, anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2018 sp. zn. 21 Cdo 2210/2018).
Protože zde tedy není soudu, který by byl – jak bylo uvedeno výše – funkčně příslušný k rozhodnutí o „odvolání“ žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 3. 2021 č. j. 49 Co 36/2021-175, Nejvyšší soud České republiky řízení o tomto podání žalobce zastavil (§243b, §104 odst. 1 věta první o. s. ř.).
Ostatně, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 3. 2021 č. j. 49 Co 36/2021-175 – jak vyplývá z ustanovení §238a o. s. ř. a contrario a ze správného poučení odvolacího soudu uvedeného v usnesení – zákon nepřipouští ani dovolání; bylo-li by podáno, muselo by být odmítnuto.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. 6. 2021
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu