ECLI:CZ:NS:2021:25.CDO.1565.2021.1
sp. zn. 25 Cdo 1565/2021-57
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Hany Tiché a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce: P. B. , narozený XY, bytem XY, zastoupený Mgr. Janem Kvapilem advokátem se sídlem Sakařova 1631, Pardubice, proti žalované: J. M., a. se sídlem XY, o zaplacení 1.950.000 Kč, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 6 C 24/2021, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 3. 2021, č. j. 8 Co 383/2021-19, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 31. 3. 2021, č. j. 8 Co 383/2021-19, potvrdil usnesení ze dne 17. 2. 2021, č. j. 6 C 24/2021-10, jímž Okresní soud v Prachaticích vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Pardubicích jako soudu místně příslušnému. Soudy obou stupňů takto rozhodly v řízení, v němž se žalobce domáhá vůči žalované náhrady škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu.
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v tom, že již dříve vyřešená otázka procesního práva týkající se místní příslušnosti má být dovolacím soudem posouzena jinak. Jako dovolací důvod uvádí nesprávné právní posouzení věci a namítá porušení svého práva garantovaného mu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod s tím, že místně příslušný Okresní soud v Pardubicích v minulosti opakovaně zcela nedůvodně zamítal či odmítal žaloby podané žalobcem. Proto dovolatel nepovažuje Okresní soud v Pardubicích, respektive jeho soudce, za nestranný a nezávislý soud. Namítá rovněž, že se domáhá i náhrady za způsobenou zdravotní a psychickou újmu, proto je vedle obecného soudu žalovaného příslušným rovněž soud podle §87 písm. b) o. s. ř., avšak soudy nižších stupňů na posouzení oprávněnosti místní příslušnosti Okresního soudu v Prachaticích rezignovaly, aniž žalobce v tomto směru vyzvaly k doplnění žaloby. Navrhl proto zrušení rozhodnutí odvolacího soudu.
Nejvyšší soud o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 1 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, a jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou - účastníkem řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), zastoupeným advokátem ve smyslu §241 o. s. ř., shledal, že dovolání žalobce není podle §237 o. s. ř. přípustné.
Při řešení otázky, zda je Okresní soud v Prachaticích, u něhož byla žaloba podána, soudem místně příslušným, se odvolací soud neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (žalobce ani žádné konkrétní rozhodnutí neuvádí), neboť okolnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti na výběr dané podle §87 písm. b) o. s. ř. soud zkoumá z údajů obsažených v žalobě, protože jiný pramen v době zahájení řízení nemá k dispozici (srov. např. rozsudek bývalého Nejvyššího soudu SSR ze dne 22. 1. 1975, sp. zn. 1 Cz 6/75, uveřejněný pod č. 29/1976 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále též jen „Sbírka“, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. 30 Cdo 1136/2017, a usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2004, sp. zn. IV. ÚS 96/04). Žalobce přitom v žalobě neuvedl žádnou okolnost, která by svědčila o tom, že ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu újmy, došlo v obvodu Okresního soudu v Prachaticích. Za těchto okolností nelze ničeho vytknout závěru odvolacího soudu, že místně příslušným je obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje.
Námitka dovolatele, že jeho právo na spravedlivý proces bylo porušeno v souvislosti s jeho pochybnostmi o možné podjatosti soudců soudu, jemuž byla věc postoupena, rovněž nezakládá přípustnost dovolání, neboť touto otázkou se odvolací soud ve svém rozhodnutí nezabýval a neučinil ohledně ní žádný závěr (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 2 Cdon 808/97, č. 27/2001 Sbírky). Ani případná nedůvěra žalobce v soud prvního stupně však nemůže být při určení místní příslušnosti zohledněna, neboť pro posouzení místní příslušnosti stanoví zákon objektivní a jednoznačná pravidla v §84 až §89a o. s. ř., která nelze obcházet subjektivními názory účastníků. Je-li nedůvěra účastníka k soudu podložena skutečnostmi takové povahy a intenzity, že vyvolávají důvodné pochybnosti o nepodjatosti soudců, pak je třeba postupovat podle §14 a násl. o. s. ř. o vyloučení soudců a přikázání věci jinému soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2018, sp. zn. 32 Nd 56/2018).
V dovolání uplatněné námitky nezakládají přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř., a proto Nejvyšší soud dovolání žalobce podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Tímto rozhodnutím se řízení nekončí; o náhradě případných nákladů tohoto dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 6. 2021
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu