ECLI:CZ:NS:2021:25.CDO.2511.2021.1
sp. zn. 25 Cdo 2511/2021-1001
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl pověřenou členkou senátu JUDr. Martinou Vršanskou v právní věci žalobkyně: V. S. , narozená XY, bytem XY, omezená ve svéprávnosti, zastoupená J. H., opatrovníkem trvale bytem XY, s doručovací adresou XY, proti žalované: Krajská nemocnice Liberec a.s. , IČO 27283933, se sídlem Husova 10, Liberec, zastoupená JUDr. Petrem Šustkem, Ph.D., advokátem se sídlem Veleslavínova 59/3, Praha, o zaplacení 1 072 500 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 19 C 295/2014, o „odvolání“ žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 22. 6. 2021, č. j. 29 Co 186/2020-954, takto:
Řízení o „odvolání“ se zastavuje .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Žalobkyně podala odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 25. 11. 2019, č. j. 19 C 295/2014-764, přičemž v průběhu odvolacího řízení Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci jako soud odvolací usnesením ze dne 22. 6. 2021, č. j. 29 Co 186/2020-954, přerušil řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 0 P 344/2017 o návrhu opatrovníka žalobkyně na schválení právního jednání opatrovanky – vedení řízení u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 19 C 295/2014.
Proti tomuto usnesení podala žalobkyně „odvolání“, jež adresovala Vrchnímu soudu v Praze.
Podle §201 o. s. ř. lze odvoláním napadnout pouze rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni, pokud to zákon nevylučuje. Odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu občanský soudní řád nepřipouští. To platí i pro ta rozhodnutí, která odvolací soud vydává přímo v odvolacím řízení, aniž by přitom přezkoumával rozhodnutí soudu prvního stupně (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2002, sp. zn. 21 Cdo 2036/2001).
Napadeným usnesením odvolací soud rozhodl o přerušení odvolacího řízení (které je vedeno o odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé), jde proto o rozhodnutí odvolacího soudu. Odvolání proti němu tudíž přípustné není.
Občanský soudní řád neupravuje ani funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu (§10 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. §104 odst. 1 věta první o. s. ř.). Proto Nejvyšší soud, jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, který je funkčně příslušný k rozhodnutí o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů, řízení o „odvolání“ kvůli nedostatku funkční příslušnosti žádného soudu podle §104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastavil (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, nebo ze dne 15. 9. 2010, sp. zn. 29 Cdo 3047/2010). Učinil tak usnesením pověřeného člena senátu, jak mu to výslovně umožňuje §243f odst. 2 o. s. ř. v případě zastavení řízení o dovolání, tím spíše pak v případě zastavení řízení o odvolání, jehož podání procesní předpis vůbec nepředpokládá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2018, sp. zn. 25 Cdo 4530/2018).
O nákladech tohoto dovolacího řízení bude rozhodnuto v rámci rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 10. 2021
JUDr. Martina Vršanská
pověřená členka senátu