Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.11.2021, sp. zn. 25 Cdo 2719/2021 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2021:25.CDO.2719.2021.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2021:25.CDO.2719.2021.1
sp. zn. 25 Cdo 2719/2021-110 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Vojtkem v právní věci žalobce: M. V., narozený dne XY, bytem XY, proti žalovanému: V. Š., soudce XY, se sídlem XY, o ochranu osobnosti a náhradu škody, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 112 C 148/2019, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. 8. 2021, č. j. 70 Co 93/2021-103, takto: I. Návrh žalobce na osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení se zamítá . II. Návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení se zamítá . III. Dovolací řízení se zastavuje . IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.): Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 2. 8. 2021, č. j. 70 Co 93/2021-103, potvrdil usnesení ze dne 2. 6. 2021, č. j. 112 C 148/2019-93, jímž Městský soud v Brně zastavil dovolací řízení proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 1. 2021, č. j.70 Co 210/2020-61, pro nedostatek podmínky řízení - absenci povinného zastoupení. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem; kromě jiného znovu požádal i o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Odvolací soud věc předložil Nejvyššímu soudu, aniž by o další žádosti o osvobození od soudních oplatků a ustanovení zástupce rozhodl. Dovolací soud s ohledem na princip rychlosti a hospodárnosti řízení sám o těchto žádostech rozhodl tak, že jim nevyhověl, neboť dovolatel nesplňuje podmínky ani pro osvobození od soudních poplatků a ani ustanovení zástupce. Opačný postup, tj. že by spis byl vrácen odvolacímu soudu, aby o žádostech rozhodl sám, by totiž evidentně vedl k neúčelnému prodlužování řízení. Zároveň dovolací soud žalobce již dále k doložení plné moci udělené zástupci sám nevyzýval, neboť je mu z rozhodovací činnosti známo, že žalobce podává mimořádně vysoký počet žalob, ve kterých požaduje náhradu majetkové škody nebo nemajetkové újmy, aniž by byl schopen srozumitelně zformulovat titul, na jehož základě peněžitou náhradu požaduje, a i když začasté cituje celé pasáže právních předpisů, samotná argumentace se většinou omezuje na invektivy vůči osobám označeným za žalované. V řízeních zahájených takto neurčitými, popřípadě neodůvodněnými žalobami pak žalobce podává opravné prostředky včetně dovolání, která jsou opět vesměs zjevně bezúspěšná. Závěr, že takové dlouhodobé a cílené počínání lze označit za obstrukční a sudičské, ostatně učinil Ústavní soud (srov. usnesení ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08) i Nejvyšší soud, např. v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016. I v tomto řízení lze tedy dospět k závěru, že ze strany žalobce se jedná o takové svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, což brání osvobození od soudních poplatků (§138 odst. 1 o. s. ř.). V důsledku toho nejsou naplněny ani podmínky pro ustanovení zástupce (§30 odst. 1 o. s. ř.). Ačkoliv žalobce nebyl soudem prvního stupně vyzván, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta, a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání, dovozuje dovolací soud z výše uvedených důvodů ustáleně to, že žalobce si musí být vědom své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupen, jelikož mu tato povinnost musí být známa z jiných paralelně probíhajících řízení, v nichž byl žalobce mnohokrát bezúspěšně vyzýván k odstranění nedostatku povinného zastoupení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2019, sp. zn. 25 Cdo 3039/2019, nebo ze dne 20. 2. 2020, sp. zn. 25 Cdo 3457/2019). Na tyto výzvy žalobce reaguje zpravidla dalšími opravnými prostředky či žádostmi o ustanovení bezplatného zástupce, aniž by sám učinil cokoliv ke splnění zákonem stanovené procesní podmínky dovolacího řízení. Výzvy soudu s poučením o procesních důsledcích se tak dlouhodobě míjejí účinkem a nevedou k cíli občanského soudního řízení, jímž je rychlá a účinná ochrana práv účastníků, jíž má být dosaženo předvídatelným postupem soudu v součinnosti s účastníky řízení (§6 o. s. ř.; srov. též druhou větu tohoto ustanovení, podle níž ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání). Důsledné dodržování poučovací povinnosti soudu vůči účastníku řízení je tak v tomto zcela specifickém případě v konečném důsledku bezvýsledné, neboť je ze strany dovolatele zneužíváno. Nelze proto očekávat, že v nyní projednávané věci by výzva soudu, aby dovolatel odstranil nedostatek povinného zastoupení pro dovolací řízení, vedla k jinému výsledku, a není tedy nutné ji výslovně činit. Ústavnost tohoto procesního postupu dovolacího soudu ostatně dovozuje i Ústavní soud, který v usnesení ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, ve vztahu k opakovanému poučování stěžovatelů zneužívajících svého práva na přístup k soudu v obecné rovině předestřel: „Ústavní soud byl nucen ve věcech takových stěžovatelů opakovaně konstatovat, že v řízení o ústavní stížnosti není ve vztahu k požadavku právního zastoupení poučení nevyhnutelnou podmínkou, jestliže se stěžovateli takového poučení dostalo ve zcela identických případech předchozích. V takové situaci se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým. Ústavní soud má za to, že obdobnou argumentaci lze použít i na podmínku povinného zastoupení v řízení před Nejvyšším soudem. Pakliže byl stěžovatel v řízení před Nejvyšším soudem v minulosti opakovaně poučován o nutnosti advokátního zastoupení, jeví se další lpění na poučení v konkrétním případě jako neúčelné.“ Konkrétně ve vztahu k dovolateli tak postupoval Ústavní soud v jiných jeho věcech například v usneseních ze dne 18. 2. 2020, sp. zn. IV. ÚS 443/20, a ze dne 19. 11. 2019, sp. zn. II. ÚS 3671/19. Dovolací soud z těchto důvodů řízení o dovolání podle §241b odst. 2 o. s. ř. zastavil. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( §243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. 11. 2021 JUDr. Petr Vojtek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/30/2021
Spisová značka:25 Cdo 2719/2021
ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:25.CDO.2719.2021.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Osvobození od soudních poplatků
Zastoupení povinné [ Zastoupení ]
Dotčené předpisy:§30 odst. 1 o. s. ř.
§138 odst. 1 o. s. ř.
§241b odst. 2 o. s. ř.
§104 odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:02/13/2022
Staženo pro jurilogie.cz:2022-02-25