ECLI:CZ:NS:2021:25.CDO.3425.2021.1
sp. zn. 25 Cdo 3425/2021-56
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce: P. B., narozený XY, bytem XY, zastoupený Mgr. Tomášem Svobodou, advokátem se sídlem Lublaňská 507/8, 120 00 Praha 2, proti žalované: M. M., XY, o 599 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 40 C 229/2020, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 6. 2021, č. j. 58 Co 216/2021-37, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Městský soud v Praze usnesením ze dne 21. 6. 2021, č. j. 58 Co 216/2021-37, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 6. 5. 2021, č. j. 40 C 229/2020-30, jímž tento soud vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Pardubicích jako soudu místně příslušnému. Soudy takto rozhodly v řízení, v němž se žalobce domáhá vůči žalované náhrady škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu.
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce v plném rozsahu včasným dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v tom, že jde o otázku v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud neřešenou, zda je soud oprávněn v případě rozhodování o místní příslušnosti provést volbu místně příslušného soudu namísto žalobce. Dovolatel nepovažuje Okresní soud v Pardubicích (jeho soudce) za nestranný a nezávislý a s odkazem na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 5 Cmo 47/2003 namítá, že jelikož se domáhá i náhrady za způsobenou zdravotní a psychickou újmu, je vedle obecného soudu žalované, příslušným rovněž soud podle §87 písm. b) o. s. ř. Navrhl zrušení rozhodnutí odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud posoudil dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017, dále jen „o. s. ř.“, a jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), zastoupeným advokátem ve smyslu §241 o. s. ř., shledal, že dovolání žalobce není podle §237 o. s. ř. přípustné.
Okolnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti na výběr dané podle §87 písm. b) o. s. ř. soud zkoumá z údajů obsažených v žalobě, neboť jiný pramen v době zahájení řízení nemá k dispozici (srov. např. rozsudek bývalého Nejvyššího soudu Slovenské republiky ze dne 22. 1. 1975, sp. zn. 1 Cz 6/75, uveřejněný pod č. 29/1976 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. 30 Cdo 1136/2017, a usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2004, sp. zn. IV. ÚS 96/04). Žalobce přitom v žalobě neuvedl žádnou okolnost, která by svědčila o tom, že ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu újmy, jež mu měla vzniknout nepravdivou svědeckou výpovědí žalované, došlo v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 9. Za těchto okolností nelze závěru odvolacího soudu, že místně příslušným je obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje, ničeho vytknout. Nejvyšší soud neshledal v argumentaci dovolatele dostatečný potenciál k tomu, aby věc posoudil po právní stránce jinak než v dosavadní judikatuře a nejde ani o věc v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud neřešenou.
Námitka dovolatele ohledně možné podjatosti soudců soudu, jemuž byla věc postoupena, rovněž nezakládá přípustnost dovolání, neboť případná nedůvěra žalobce v soud prvního stupně nemůže být při určení místní příslušnosti zohledněna, když pro posouzení místní příslušnosti stanoví zákon objektivní a jednoznačná pravidla v §84 až §89a o. s. ř., která nelze obcházet subjektivními názory účastníků. Je-li nedůvěra účastníka k soudu podložena skutečnostmi takové povahy a intenzity, že vyvolávají důvodné pochybnosti o nepodjatosti soudců, pak je třeba postupovat podle §14 a násl. o. s. ř. o vyloučení soudců a přikázání věci jinému soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2018,sp. zn. 32 Nd 56/2018).
V dovolání uplatněné námitky nezakládají přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř., a proto Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Tímto rozhodnutím se řízení nekončí; o náhradě případných nákladů tohoto dovolacího řízení tak bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. 12. 2021
JUDr. Hana Tichá
předsedkyně senátu