Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12.07.2021, sp. zn. 25 Cdo 3526/2019 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2021:25.CDO.3526.2019.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2021:25.CDO.3526.2019.1
sp. zn. 25 Cdo 3526/2019-494 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Hany Tiché a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce: D. H. , narozený XY, bytem XY, zastoupený Mgr. René Gemmelem, advokátem se sídlem XY, proti žalovaným: 1) Nordex CZ, a. s. , IČO 25388916, se sídlem Stará 377/2, Havířov – Prostřední Suchá, zastoupená JUDr. Markem Jakubíkem, advokátem se sídlem náměstí Svobody 527, Třinec, 2) O. Š. , narozený XY, bytem XY, o 1 575 400 Kč, vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. 108 C 1/2012, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 7. 2019, č. j. 57 Co 550/2016-435, takto: Dovolání se zamítá . Odůvodnění: Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 8. 7. 2019, č. j. 57 Co 550/2016-435, zamítl návrh žalobce na vstup společnosti FOX point PL s. r. o. do řízení na jeho místo. Uzavřel, že v řízení vyšlo najevo, že cílem návrhu žalobce na vydání rozhodnutí podle §107a o. s. ř. bylo zneužití procesní úpravy za tím účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení z rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 27. 3. 2015, č. j. 108 C 1/2012-216, stala vůči němu nedobytnou. Proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě podal žalobce dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení zákonných podmínek procesního nástupnictví na straně žalobce a postupu podle §107a o. s. ř. Poukazuje na konstantní judikaturu, podle které prostá obava, že případná pohledávka na náhradě nákladů řízení se v budoucnu stane nedobytnou, nepostačuje k tomu, aby byl návrh podle §107a o. s. ř. zamítnut prostřednictvím §2 o. s. ř. Namítá, že krajský soud založil své rozhodnutí na skutečnostech, jež mohou založit maximálně prostou obavu o nedobytnosti případné pohledávky z titulu náhrady nákladů řízení, nikoliv však jistotu. Žádná ze zjištěných skutečností sama o sobě ani ve vzájemném kontextu nemůže dle dovolatele založit požadovanou jistotu zneužití práva. Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení, případně jej změnil tak, že návrhu na postup dle §107a o. s. ř. se vyhovuje. Žalovaný 1) ve vyjádření k dovolání uvedl, že se plně ztotožňuje se závěry odvolacího soudu. S odkazem na konstantní judikaturu dovolacího soudu pak navrhl, aby dovolání žalobce bylo zamítnuto. Podle §238a o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1) a o záměně účastníka (§92 odst. 2). Dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 1 o. s. ř.). Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení - a řádně zastoupenou podle §241 odst. 1 o. s. ř., shledal, že dovolání žalobce je přípustné podle §238a o. s. ř., není však důvodné. Podle §107a odst. 1 o. s. ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v §107. Podle dost. 2 téhož ustanovení soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány. Soud v občanském soudním řízení může ve výjimečných případech založit důvod k zamítnutí žalobcova návrhu podle §107a o. s. ř. (při jinak formálně doložených předpokladech pro to, aby takovému návrhu bylo vyhověno) prostřednictvím ustanovení §2 o. s. ř. Takový postup je namístě například tehdy, bylo-li by možno dovodit podle toho, co v řízení vyšlo najevo, že cílem návrhu žalobce na vydání rozhodnutí podle §107a o. s. ř. je zneužití procesní úpravy za tím účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči němu nedobytnou (srov. zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, publikované pod č. 46/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, příp. usnesení téhož soudu ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 32 Cdo 2650/2012, nebo ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 25 Cdo 2308/2013). V ústavní rovině přijal obdobný závěr také Ústavní soud, jenž zdůraznil ve svém nálezu ze dne 9. 2. 2012, sp. zn. III. ÚS 468/11, že obecné soudy nemohou přistupovat k rozhodnutí o procesním nástupnictví podle §107a o. s. ř. formalisticky, ale musí též posoudit, zda nejde pouze o účelové zneužití procesní úpravy zejména s ohledem na ustanovení §2 o. s. ř. (zda nedošlo k účelovému postoupení pohledávky za účelem zneužití procesní úpravy). Prostá obava, že případná pohledávka na náhradě nákladů řízení se v budoucnu stane nedobytnou, k takovému kroku ovšem nepostačuje, neboť nejistota soudu o poctivosti pohnutek, jež účastníka vedly k postoupení soudně vymáhané pohledávky, k tak zásadnímu odepření procesní ochrany vést nemůže. Proto je vždy zapotřebí, aby si soud pro posouzení poctivosti pohnutek žalobce shromáždil dostatečný podklad a na jeho základě poté učinil jednoznačný závěr, zda cílem návrhu na vydání rozhodnutí podle §107a o. s. ř. je či není zneužití procesní úpravy motivované tím, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči neúspěšnému žalobci nedobytnou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 2. 2016, sp. zn. 32 Cdo 3399/2015, publikované pod C 15569 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck). V dané věci vyšel odvolací soud ze zjištění, že dovolatel byl v řízení před soudem prvního stupně neúspěšný a rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 27. 3. 2015, č. j. 108 C 1/2012-216, mu byla uložena povinnost nahradit žalovaným náklady řízení v celkové výši 474 937 Kč. Pohledávka, kterou dovolatel v tomto řízení uplatnil, byla na společnost FOX point PL s. r. o. postoupena 10. 5. 2019, přičemž návrh na vstup této společnosti do řízení na místo dosavadního žalobce byl odvolacímu soudu doručen dne 13. 5. 2019. Všechny úkony směřující k převodu práva tedy dovolatel učinil těsně před jednáním odvolacího soudu, nařízeným na 16. 5. 2019. Předchozí jednání odvolacího soudu nařízené na 7. 6. 2017, kdy měl být dovolatel ještě vlastníkem uplatněné pohledávky, bylo odvoláno a nově nařízeno z důvodu nemoci zástupce dovolatele. V dané věci se jedná o skutkově i právně složitý spor o náhradu škody na vozidle, které bylo odcizeno z areálu žalovaného 1) a následně výrazně poškozeno jeho zapálením. Dovolatel pohledávku, která je předmětem řízení, postoupil až v době, kdy mu byly známy výsledky rozsáhlého dokazování provedeného před soudem prvního stupně a jeho zamítavé rozhodnutí ve věci. Dovolatelova pohledávka byla postoupena společnosti FOX point PL s. r. o., která byla založena teprve dne 9. 5. 2019 (den před postoupením pohledávky) a jejíž základní kapitál činí pouze 10 000 Kč (obdobně jako u postoupení pohledávky na společnost NATENA servis s. r. o., jejíž vstup do řízení na místo žalobce rovněž nebyl připuštěn z důvodu hrozící nevymožitelnosti náhrady nákladů řízení). Společnost na výzvu odvolacího soudu k doložení svých majetkových poměrů reagovala tak, že s ohledem na krátkou dobu své existence nemá žádné zaměstnance a nevlastní žádné nemovitosti ani movité věci typu motorových vozidel, strojů apod., vlastník společnosti je však bonitní fyzickou osobou polské státní příslušnosti, která se rozhodla vstoupit na český trh prostřednictvím této společnosti. Společnost má bankovní účet vedený u České spořitelny, a. s., s aktuálním zůstatkem 560 000 Kč, což bylo dokládáno potvrzením banky. Za účelem ověření věrohodnosti tvrzení žalobce odvolací soud požádal banku o součinnost a sdělení aktuálního zůstatku na bankovním účtu společnosti FOX point PL s. r. o., který ke dni 3. 7. 2019 (účet byl založen dne 7. 5. 2019) činil 9 920,24 Kč. Na tomto skutkovém základě odvolací soud dospěl k závěru, že v daném případě došlo k účelovému postoupení pohledávky a cílem návrhu na vydání rozhodnutí podle §107a o. s. ř. bylo, aby se možná pohledávka na úhradu nákladů řízení stala vůči případně neúspěšné žalobkyni nedobytnou. Žalobce sice ve svém vyjádření popírá, že by se jednalo o účelové jednání ve snaze vyhnout se náhradě nákladů řízení, odvolací soud (aniž by předvídal výsledek odvolacího řízení) má však za to, že s ohledem na zjištěné skutečnosti jde právě o takové jednání. Nejvyšší soud k tomu uvádí, že odvolací soud pro své rozhodnutí vzal v úvahu všechny rozhodné skutečnosti, které v řízení vyšly najevo, žádnou nepominul a jeho úvaha neobsahuje žádný logický rozpor. Dospěl-li tak k jednoznačnému závěru o účelovosti postoupení pohledávky a zmíněné motivaci návrhu na vydání rozhodnutí podle §107a o. s. ř., nelze mu v tomto směru vytknout žádné pochybení a jeho právní závěry jsou v souladu s výše citovanou konstantní judikatorní praxí. Pokud dovolatel namítal, že v řízení nebylo prokázáno (postaveno najisto), že cílem jeho návrhu je zneužití procesní úpravy za tím účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči ní nedobytnou, tyto námitky postrádají charakter právní otázky, kterou by mohl a měl dovolací soud řešit (§241a odst. 1 o. s. ř.), nesměřují totiž proti otázce hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí, tedy proti právnímu posouzení věci odvolacím soudem, ale jen proti zjištěnému skutkovému stavu, který není předmětem dovolacího přezkumu. Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu je z hlediska uplatněného dovolacího důvodu správné. Protože nebyla zjištěna vada, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud dovolání žalobce podle §243d písm. a) o. s. ř. zamítl. Jelikož tímto rozhodnutím se řízení ve věci nekončí, bude o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 12. 7. 2021 JUDr. Robert Waltr předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/12/2021
Spisová značka:25 Cdo 3526/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:25.CDO.3526.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Postoupení pohledávky
Procesní nástupnictví
Dotčené předpisy:§2 o. s. ř.
§107a odst. 1 o. s. ř.
§238a o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2021-09-24