ECLI:CZ:NS:2021:26.CDO.1269.2021.1
sp. zn. 26 Cdo 1269/2021-223
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce Národního technického muzea , se sídlem v Praze 7, Kostelní 1320/42, IČO 00023299, zastoupeného Mgr. Markem Nemethem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1015/55, proti žalované Jindřichohradeckým místním drahám, a. s. , se sídlem v Jindřichově Hradci, Nádražní 203, IČO 62509870, zastoupené Mgr. Ivem Suchomelem, advokátem se sídlem v Praze 4, Durychova 101/66, o zaplacení 293.343,56 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 5 C 221/2019, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. prosince 2020, č. j. 22 Co 1281/2020-187, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 11.712,80 Kč k rukám Mgr. Marka Nemetha, advokáta se sídlem v Praze 1, Opletalova 1015/55, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích (odvolací soud) rozsudkem ze dne 15. 12. 2020, č. j. 22 Co 1281/2020-187, potvrdil výroky rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci (soud prvního stupně) ze dne 8. 7. 2020, č. j. 5 C 221/2019-125, jimiž uložil žalované zaplatit žalobci částku celkem 261.343,56 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení a náklady řízení (dále jen „potvrzující výrok“), zastavil řízení o odvolání žalobce proti výroku, jímž zamítl žalobu o zaplacení částky 32.000 Kč s příslušenstvím; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Dovolání žalované proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 (ve spojení s §243f odst. 3) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
Předně je třeba uvést, že zpochybňuje-li dovolatelka právní posouzení učiněné odvolacím soudem také prostřednictvím skutkových námitek (ohledně obsahu smlouvy o nájmu) a nesouhlasí-li s hodnocením provedeného odkazování, uplatňuje jiný dovolací důvod, než který je uveden v §241a odst. 1 o. s. ř. Skutková zjištění učiněná odvolacím soudem (soudem prvního stupně) navíc nevykazují jakýkoliv nesoulad, soudy provedly všechny důkazy relevantní pro právní posouzení věci a své závěry řádně odůvodnily.
Prostřednictvím způsobilého dovolacího důvodu dovolatelka zpochybnila správnost výkladu ujednání nájemní smlouvy o její povinnosti hradit opravy předmětu nájmu (lokomotivy) a že po skončení nájmu nemá nárok na vyrovnání za zhodnocení předmětu nájmu, k němuž došlo opravami, které provedla v průběhu nájmu.
Pro tuto otázku však dovolání není přípustné, neboť odvolací soud ji posoudil v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit ani v této projednávané věci.
Obsah ujednání obsažených v předmětné smlouvě o nájmu je třeba – s ohledem na dobu jejího uzavření – posuzovat podle předchozích právních předpisů, zejména podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“).
Otázka výkladu smluv podle §35 obč. zák. je v právní teorii i v soudní praxi (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2008, sp. zn. 26 Cdo 1720/2008, uveřejněný pod č. 75/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek téhož soudu ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 29 Cdo 2605/2007, uveřejněný pod číslem 19/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) ustálená. Neurčitost může být odstraněna výkladem, právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejen podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Přednost má přitom výklad upřednostňující platnost smlouvy, neboť opačný závěr by byl v rozporu s principy právního státu (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4831/2010, či nález Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2005, sp. zn. I. ÚS 625/03, uveřejněný pod č. 84/2005 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).
Odvolací soud při výkladu obsahu smlouvy o nájmu tato uvedená výkladová pravidla plně respektoval a své závěry náležitě odůvodnil. Jeho závěr, že si strany dohodly, že opravy a úpravy lokomotivy budou prováděny na náklady nájemkyně (dovolatelky) a že jí po skončení nájmu nenáleží náhrada za případné zhodnocení předmětu nájmu, odpovídá jak obsahu nájemní smlouvy, tak ostatním provedeným důkazům a je i v souladu s dispozitivností ustanovení §667 odst. 1 obč. zák.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 18. 8. 2021
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu