ECLI:CZ:NS:2021:29.ND.270.2021.1
sp. zn. 29 Nd 270/2021-48
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců Mgr. Rostislava Krhuta a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce Profi - Gips s. r. o. , se sídlem v Novém Šaldorfě-Sedlešovicích, Nový Šaldorf 154, PSČ 671 81, identifikační číslo osoby 27738299, zastoupeného JUDr. Jiřím Feichtingerem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Brně, třída Kpt. Jaroše 1932/13, PSČ 602 00, proti žalovanému ZN BYTY s. r. o. , se sídlem v Praze 1, Nekázanka 883/8, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 02821036, zastoupenému JUDr. Simonou Lukas Bělákovou, advokátkou, se sídlem ve Znojmě, Lidická 905/5, PSČ 669 02, o zaplacení částky 238.829 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 13 C 11/2019, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 13 C 11/2019, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Znojmě.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 11. ledna 2019 se žalobce (Profi - Gips s. r. o.) domáhá po žalovaném (ZN BYTY s. r. o.) zaplacení částky 238.829 Kč s příslušenstvím z titulu dosud neuhrazené části ceny stavebních prací provedených pro objednatele (Společenství vlastníků Vítězslava Nováka 4, 5 Znojmo) s tím, že žalovaný jako člen objednatele za tento dluh ručí.
Při jednání konaném u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 10. května 2021 žalobce navrhl, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Znojmě. Návrh odůvodnil zejména tím, že svědci, jejichž výslech bude navrhovat, mají bydliště ve Znojmě, kde se ostatně nacházejí rovněž nemovité věci, jichž se dané řízení týká.
Žalovaný se k návrhu na přikázání věci vyjádřil nesouhlasně (č. l. 43), maje za to, že pro tento postup nejsou dány zákonné důvody. Přitom zdůraznil, že žalovaný má sídlo v Praze, v obvodu Okresního soudu ve Znojmě se nachází pouze jeho nemovitý majetek, přičemž svědkyně, jejíž výslech žalobce zatím navrhl, se nepochybně může dostavit k Obvodnímu soudu pro Prahu 1, když aktuálně podniká a poskytuje služby pojišťovacího poradce.
Podle ustanovení §12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§14, §15 odst. 2 a §16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený obvodnímu soudu, u nějž je věc vedena, i okresnímu soudu, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně.
Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Skutečnosti uváděné žalobcem v návrhu na přikázání věci jinému soudu prvního stupně přitom Nejvyšší soud neshledal natolik závažnými, aby byly způsobilé prolomit výše popsané ústavní principy.
Obecně platí, že situace, kdy některý účastník nebo svědek musí překonat mezi místem bydliště a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 2019, sp. zn. 29 Nd 218/2019, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013). Uvedené platí tím spíše v případě, kdy žalovaný s navrhovaným přikázáním věci nesouhlasí a má sídlo v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 1. Nelze tak usuzovat, že hospodárnější a rychlejší nebo po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější by bylo projednání věci jiným než místně příslušným obvodním soudem. Pominout ostatně nelze ani to, že v souladu s ustanovením §122 odst. 2 o. s. ř. mohou být výslechy navržených svědků případně provedeny též dožádaným soudem.
Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu ve Znojmě z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc tomuto soudu nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 6. 2021
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu